V „nanosvětě“ na Technické univerzitě aktuálně pracují na nanonáplasti pro krytí ran po chirurgickém zákroku
TUL slaví 70 let. Ohlédnutí do historie a pohled do budoucna: S kolika studenty v roce 1953 začínala, jaké patenty z TUL dobyly svět, o kterých absolventech je slyšet, a co na to rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina?
Start v roce 1953
Začali jsme s výukou v budově po bývalém gymnáziu v Hálkově ulici. V posluchárně se první den prvního akademického roku 1. října 1953 sešlo 254 posluchačů a 5 posluchaček. Mezi nimi byli už i zahraniční studenti, a to Korejci, kteří do Československa přijeli v rámci bratrské pomoci tehdejších režimů. Ještě před nástupem do prvního ročníku Vysoké školy strojní v Liberci, o letních prázdninách, pomáhali studenti na stavbě svých budoucích kolejí v Třebízského ulici.
První rektor Josef Kožoušek, který přišel z Bratislavy, dostal od státu jasné zadání: dodávat inženýrky a inženýry pro průmysl v regionu, kterému citelně chyběli kvalifikovaní vedoucí pracovníci.
Studenti a zaměstnanci
Dnes má Technická univerzita v Liberci sedm fakult a špičkový výzkumný ústav CXI. TUL se profiluje jak v oblasti technických, přírodních, společenských a ekonomických věd, tak i v oblasti umění, pedagogiky a zdravotnictví a hospodaří s ročním rozpočtem okolo 1,5 miliardy korun.
Za doby příznivé demografické křivky kolem roku 2010 jsme dosáhli počtu téměř 10 500 studentek a studentů, v posledních letech je to okolo 6500 studentek a studentů, z nichž asi desetina jsou zahraniční studenti z celého světa. Nejvíce studentů-cizinců máme dlouhodobě z Ruska, Ukrajiny, Slovenska a Indie, oblíbení jsme také u studentů z Kazachstánu, Běloruska, Turecka a Číny. Z ostatních zemí, bývá to 46 zemí, jsou to nyní jednotky studujících.
TUL má dnes asi 1500 zaměstnanců, tedy akademiků a vědeckých a odborných pracovníků + ostatních zaměstnanců. Z toho téměř polovina jsou ženy.
Liberec = nano. Výzkum a patenty
Náš nejvýznamnější patent je z roku 2003 na průmyslovou výrobu nanovláken zvlákňováním roztoku polymeru ve stejnosměrném elektrickém poli. Letos si tedy připomínáme i 20 let od udělení tohoto patentu, v roce 2004 jsme pak na tuto technologii získali řadu světových patentů a představili světu zařízení Nanospider® pro výrobu nanovláken v průmyslovém měřítku, jež jsme zkonstruovali s libereckou firmou ELMARCO. Ta od TUL koupila licenci na produkci strojů na výrobu nanovláken a byla svého času jedinou firmou na světě, která konstruovala a dodávala stroje pro výrobu nanovláken v průmyslovém měřítku.
Tím se definitivně začalo psát rovnítko mezi Liberec a „nano“.
V oblasti nanovláken a nanotechnologií jsme navázali dalšími patenty. Vyvinuli jsme zařízení na průmyslovou výrobu nanovláken pomocí střídavého elektrického proudu a například letos jsme světu představili novou výrobní linku na výrobu čistě nanovlákenné příze. V „nanosvětě“ aktuálně pracujeme na nanonáplasti pro krytí ran po chirurgickém zákroku na tlustém střevě, také na nanonáplasti s inkorporovaným léčivem, na náhradách malopůrměrových cév z nanomateriálu nebo spolupracujeme na vývoji umělého brzlíku na bázi nanovláken.
Z výzkumných a vývojových výsledků ve větším měřítku než je 10-9 v posledních letech zaujaly ochranná dýchací maska se společným nádechovým a výdechovým otvorem. Patent je na trhu na základě uzavřené licenční smlouvy a unikátní konstrukční řešení lehké polomasky již využívá několik armád světa.
Protipovodňová zábrana, která umožňuje vytvořit zábranu libovolné délky, nastavitelné výšky a v různých směrech. Je velmi lehce stavitelná pro rychlou zástavbu v krajině, městě, vesnici pro ochranu obyvatelstva a infrastruktury před povodní, umožňuje kopírovat nerovnosti terénu, a tím umožňuje odvést vodu do libovolné oblast. Patent má vysoký dopad na bezpečnost a ochranu obyvatelstva a infrastruktury před povodní.
Žáruvzdorný geopolymerní kompozit s nízkou měrnou hmotností pro konstrukční prvky protipožárních zábran. Patentovaný kompozit umožňuje úspěšnou protipožární ochranu budov ze dřeva, ocele i betonu. Výsledek je využíván v rámci licenční smlouvy.
Dále je to patentovaná technologie čištění vod kontaminovaných pesticidními látkami Wetland+, která je v současnosti realizována a spuštěna na lokalitách Hájek na Karlovarsku a v polském Jaworznu.
Komerčně velmi úspěšná je také laboratoř počítačového zpracování lidského hlasu Speechlab založená profesorem Janem Nouzou. Zaměřuje se na vysoce spolehlivé softwary pro přepis řeči, i z rádiového nebo televizního vysílání, v různých jazycích v reálném čase.
Největší počet patentů má TUL dle Frascatti manuálu v oborech materiálové inženýrství, nanotechnologie, strojírenství, fyzikální vědy a chemické vědy.
Dlouhodobě jsme nejcitovanější českou veřejnou vysokou školou, co se týká patentů, jak prokazují také přehledy think tanku Idea.
TUL za posledních 10 let podala více jak 181 patentů, z toho téměř 100 pochází z naší jubilující a nejstarší fakulty strojní a více jak 60 patentů pochází od týmů z univerzitního výzkumného ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace – CXI TUL. Patentově velmi aktivní je také fakulta textilní.
Rektor TUL Miroslav Brzezina: „Nebojím se o budoucnost vědy a výzkumu na TUL, máme tu mnoho mladých vědkyň a vědců, kteří sbírají za svou práci řadu ocenění. Snažíme se jim vytvářet dobré podmínky pro jejich práci, a to napříč obory: ekonomickými, humanitními, technickými, přírodovědnými, zdravotnickými i uměleckými.“
Výstavba
Od roku 2000 jsme investovali do stavebního rozvoje kampusu okolo 1,5 miliardy korun, za které jsme realizovali mimo jiné výstavbu menzy s Ateliérem Karla Hubáčka budovy rektorátu, sídla výzkumného ústavu CXI i nové sídlo fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické a fakulty strojní v budově G, ve které máme nově i aulu, dále jsme zrealizovali univerzitní mateřskou školku ŠkaTULku a Studentský klub.
Za desítky milionů korun jsme také kompletně zrekonstruovali původní kolejní budovu v Třebízského ulici (budova T) a budovu P v Komenského ulici, kde sídlí několik kateder fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické.
Starší objekty jsou rekonstruované a všechny objekty TUL jsou nyní také bezbariérové. Průběžně také pracujeme na modernizaci a zateplení bloku kolejí na Harcově.
Z hlediska stavebních investičních akcí byl výrazný rok 2022, kdy jsme zahájili čtyři stavby: Rekonstrukci sportovních hal KTV na Harcově, kompletní rekonstrukci interiérů budovy F1, nástavbu budovy F2, kde vznikl nový ateliér pro doktorandy fakulty umění a architektury, a nástavbu laboratoří katedry energetických zařízení fakulty strojní na stávající kotelně. Celkový finanční objem těchto staveb je více než 200 milionů korun. Z toho tělocvičny vyjdou na více jak 100 milionů korun, rekonstrukce vnitřních prostor F1 na cca 40 milionů korun a za cca 40 milionů korun byla i realizace laboratoře KEZ.
Nástavbu ateliéru architektů jsme dokončili na podzim 2022, ostatní zmíněné stavby právě dokončujeme a dovybavujeme. V případě tělocvičen na Harcově byla vyměněna okna a dveře, nově jsou budovy zateplené, včetně střešního pláště, výměnou prošly rozvody vody, odpadů i elektřiny a rekonstrukce neminula ani učebny, posilovnu, saunu a další prostory v budovách KTV. Tělocvičny budou nově také bezbariérové.
Rektor TUL Miroslav Brzezina: „Patrně brzy uzavřeme veškeré hlavní stavební akce v kampusu a všechny budovy TUL v kampusu tak budou renovované a ve vynikající kondici. Z velkých stavebních plánů nám ještě chybí rekonstrukce budovy E2, kam bychom chtěli především přemístit ekonomickou fakultu, mediatéku a moderní prostory tam najde i simulační centrum fakulty zdravotnických studií. Právě v těchto dnech budeme vypisovat výběrové řízení na stavební projekt.
Nic dalšího z větších realizací už v kampusu nepostavíme ani nezrekonstruujeme. Abych v tomto měl jednou čistý stůl, je potřeba dokončit ještě menší realizace. Je to rekonstrukce a instalace dětského pavilonu, který jsme už před časem přivezli ze zámeckého parku v Litomyšli. Postavíme ho v parčíku za budovou G. Sloužit bude naší univerzitní školce, ale i dětem z okolí. A stále rozpracovaný máme Loosův památník. Tam už jsme hodně pokročili, ale u cíle ještě nejsme, každý krok, každý sanační zásah je potřeba řešit s restaurátorem.“
Absolventi
Za 70 let své existence jsme dali světu desítky tisíc absolventů. Jsou mezi nimi absolventka Fakulty umění a architektury TUL Eva Le Peutrec, která je mezi českými architektkami a architekty jedinou, jež realizuje mrakodrapy nebo třeba město pro milion obyvatel v Číně. Tomáš Hodboď, absolvent Ekonomické fakulty TUL, stál u zrodu srovnávače cen Heureka a největšího módního vyhledávače v Evropě Glami, které také jako CEO vedl. K našim absolventům patří také ředitel české biatlonové reprezentace Ondřej Rybář nebo spisovatel, scenárista a performer Jaroslav Rudiš, autor divadelních her a románů překládaných do mnoha jazyků. Oba studovali na naší Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické. Ale jsou mezi nimi i nenápadní lidé jako Tomáš Sluka ze C-Real, který patří k nejúspěšnějším start-upům Švýcarska. Ten absolvoval naši Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií.
Oslavy v novém vizuálním stylu
Novinkou, která doprovází náš jubilejní 70. rok, je nový vizuální styl. S jeho implementací jsme začali již v roce 2022 tak, abychom 70 let univerzity oslavili už v novém vizuálním kabátě.
„Jsem přesvědčený o tom, že náš nový vizuální styl byl trefou do černého. V našem případě fialového. I když v počátku zavádění nového vizuálního stylu jsem zaznamenal i jistou nostalgii po původním symbolu. To je ale normální. Logo i symbol jsou nadčasové a budoucnost dá naší nově zvolené cestě za pravdu. Osobně mám z nové svěží podoby naší univerzity velmi dobrý pocit. Sluší jí to,“ konstatuje rektor TUL Miroslav Brzezina:
TZ TUL/Radek Pirkl