V liberecké zoo se poprvé narodila mláďata viskač, hlodavce z čeledi činčilovitých
V liberecké zoo se poprvé narodila mláďata viskač, což je jihoamerický hlodavec z čeledi činčilovitých. Liberecká zahrada je aktuálně jedinou zoo v Česku a šestou v Evropě, která tento druh chová. ČTK o tom dnes informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
Zoo Liberec začala s chovem viskač na podzim roku 2021, kdy přicestovali samec a tři samice z Curychu. "Reprodukce viskač v lidské péči má svá úskalí. Za běžných okolností je soužití dospělých jedinců bezproblémové, když ale některá ze samic porodí, samec se k mláďatům zpravidla chová velmi agresivně a může je poranit nebo i zabít," uvedla zooložka Dorota Gremlicová.
Samice proto podle ní musí mít k dispozici bezpečná útočiště, boudy imitující nory nebo části expozice, kam se za nimi samec díky své velikosti nedostane. "Protože se v Liberci odchov tohoto druhu ještě nezdařil, rozhodli jsme se na radu kolegů z curyšské zoo po porodu první samice chovného samce oddělit úplně a přestěhovat ho do zázemí, aby měly čerstvé matky absolutní klid na svá mláďata," dodala zooložka.
První ze samic přivedla na svět 23. března dvě mláďata, druhá samice o tři dny později jedno. Jejich pohlaví zatím chovatelé neznají. Už krátce po narození jsou mláďata schopná se samostatně pohybovat a následovat matku, od které pijí mléko přibližně dva měsíce, než zcela přejdou na pevnou stravu. Mláďata velmi pravděpodobně čeká v budoucnu transport k jinému chovateli. "Dostanou tak příležitost, aby se sama rozmnožila a posílila populaci viskač v evropských zoo,“ dodala Gremlicová. Návštěvníci liberecké zoo mohou při troše štěstí nyní viskačí skupinu i s mláďaty pozorovat průzorem do jejich vnitřní ubikace, která je vedle expozice surikat.
Viskača je největší zástupce z čeledi činčilovitých, délka těla dospělého jedince dosahuje 45 až 65 centimetrů. Má šedohnědě zbarvené tělo se světlejšími chlupy na břiše a huňatým ocasem a vážit může i přes osm kilogramů. Ve volné přírodě obývá pampy a křovinaté oblasti v Argentině, Bolívii a Paraguayi, kde tvoří až třicetičlenné kolonie. V zemi si budují rozsáhlé sítě chodeb a aktivní jsou hlavně za soumraku, kdy vyráží za potravou. Živí se výhradně rostlinnou stravou a spásají traviny a byliny.
čtk