Zoologickou zahradu čeká v horizontu deseti až 15 let rozšíření plochy na téměř dvojnásobek

"V horizontu následujících deseti až 15 let zoologickou zahradu čeká asi největší změna, jakou kdy si dosud prošla," řekl dnes ČTK ředitel zahrady David Nejedlo.

Za trochu srovnatelnou změnu označil období po povodni z roku 1958, která zatopila prakticky celou dolní část zoo v údolí za Labutím jezírkem. Po ní se začala rozšiřovat do dnešní horní části, kde je sloninec či areál pro žirafy. "Pro nás teď impulsem, abychom se rozšířili, není povodeň, ale posun v myšlení lidí, kdy se velmi rapidně mění představy a normy pro chov volně žijících zvířat v lidské péči. A v tu chvíli to, že liberecká zoo je 120 let stará, je určitým hendikepem, protože i rekonstrukce, který se tady postupně dělaly, tak víceméně byly pořád na půdorysu původních staveb," dodal ředitel.

Za příklad uvedl před 20 lety zrekonstruovaný lachtaní bazén, jehož velikost je podle dnešních podmínek vhodná pro držení jen dvou jedinců. "Ale lachtany nemáte držet ve dvou, to musíte ve větší skupině," řekl Nejedlo.

Na plánu, jak se rozšířit, pracuje liberecká zoo už několik let. Takzvané Údolí ohrožené divočiny bude na druhé straně zahrady od vstupu do ní, v nevyužívaném zalesněném údolí za Sovovou ulicí, do něhož spadá i bývalý přírodní amfiteátr. "My chceme to rozšíření zoologické zahrady pojmout samozřejmě zoologicky, chovatelsky, ale chceme tam zachovat i ten přírodní ráz krajiny," uvedl ředitel zoo.

Projekt je nyní ve fázi architektonicko-krajinářské soutěže, kdy do II. kola postoupili tři uchazeči a vítězný návrh by měla zoo mít k dispozici na přelomu letošního a příštího roku. Nejedlo odhaduje, že než se skutečně začne stavět, potrvá to ještě dalších pět let. Stavět se bude po etapách, aby se neopakovala situace ze spodní části zoologické zahrady, kde jsou pavilony zrekonstruované v krátkém časovém období po sobě a pro zahradu je komplikované zajistit jejich opravu. "Málokdy se podaří stejný ekonomicko - politický zázrak, abyste to všechno mohli naráz uvést zase do dobrého stavu. Takže i z toho důvodu je dobré stavět postupně," dodal ředitel zoo.

Náklady na první etapu plánovaného rozšíření jsou odhadem zhruba 200 milionů korun. "V té první etapě by měla být jednak příprava toho území, to znamená oplocení, základní síť cest, veškerá infrastruktura, elektřina, voda, slaboproud," uvedl Nejedlo. Zároveň vznikne i první expozice pro tygra ussurijského. "Pro další expozice máme namyšleno zástupce medvědovitých šelem, kočkovitých šelem, kopytníků, psovitých šelem a nějaké primáty," dodal Nejedlo.

čtk