Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Co obnáší být policejní kynoložkou? Práce mezi chlapy a se čtyřnohým parťákem

21. 07. 2022 | 18:51

Ženy je dnes možné vídat prakticky na všech úrovních služby u Policie ČR. Přesto však nadále tzv. „psovodky“ tvoří spíše výjimku. Důvod je prostý. Jedná se nejen o časově, ale i fyzicky velmi náročnou práci. Ani to však neodradilo dvě zástupkyně něžného pohlaví, které se takto nelehké pozice zhostily navýsost dobře a v ryze mužském kolektivu si vydobyly své místo na Oddělení kynologických činnosti v Libereckém kraji. A nejen to, se svými zvířecími parťáky slaví ve službě úspěchy.

kynoložka
Romana Svobodová po boku svých čtyřnohých kamarádů slouží již 15 let. Foto: PČR

Jednou z nich je podpraporčík Romana Svobodová, která po boku svých čtyřnohých kamarádů slouží již 15 let. Psům a jejich výcviku se však věnuje již více, jak dvacet let. A na co je výcvik služebních psů zaměřen? Jednou z činností je pátrání po osobách, které je velmi náročné, a to především z fyzického hlediska. Výcvik se totiž neodehrává vždy jen na půdě Libereckého kraje, byť ten je sám o sobě jeden z nejnáročnějších, ale i jiných krajů. „V samém důsledku pak se psem procházíme často velmi rozmanitým terénem,“ uvádí podpraporčice.

Nejde však pouze o rozličný terén. Velké specifikum je i v tom, jak se chová pach v terénu. „Kupříkladu strom do sebe natáhne pach osoby, která pod stromem nějaký čas pobyla a následně jej rozptýlí opět přes větve do celého prostoru. Ve výsledku pak dochází k tomu, že tento efekt může psa mást. Sám člověk při běžném pohybu rozptyluje své pachové částice neustále až do 1,5 metru od těla, a to i proti větru. Je proto velmi důležité, abychom tuto problematiku znali i my, kteří psy po stopě vedeme,“ dodává. 

Další z činností, ke kterým výcvik psa směřuje, je tzv. poslušnost. V daném případě je nutné, aby pes uměl nejen chodit u nohy, ale plnil i pokyny, které mu jsou dávány. Současně se ale musí kupříkladu naučit i prolézání propustí. Jak uvádí kynoložka: „Pes se nesmí bát žádného prostoru, ani povrchů, které mohou být mnohdy kluzké, či v případě prostoru stísněné a temné.“

V neposlední řadě musí služební pes zvládat obranné práce, v jejichž rámci je jeho úkolem především bránit svého psovoda, další osoby a eliminovat případnou hrozbu násilí ze strany pachatele. Mimo jiné lze hrozbě zabránit pomocí „vytloukání v košíku“, na které si pes musí zvyknout. „Tato činnost je pro psa velmi nekomfortní, neboť čumákem nejenže naráží do konstrukce náhubku, ale současně nedosáhne kýžené odměny, kterou pro něj představuje zákus,“ uvádí dále policistka.

Odměnou a současně i motivačním prvkem pro práci je pro psa nejčastěji pamlsek, ale může se jednat i o různé druhy hraček. Ačkoliv to může znít až směšně, odměnu si určuje sám pes. V obou případech je však nutné, aby výcvik bavil nejen psa, ale i jeho lidského parťáka. Někteří psi dokonce před hračkou či pamlskem upřednostní sociální kontakt v podobě mazlení, drbání, poplácání či pohlazení.

A jaký pes je vůbec do služby vhodný? Pes může začít sloužit nejdříve ve dvou letech, a to po složení služební zkoušky. Do té doby ještě není dostatečně mentálně vyzrálý. Praxe u policie je však taková, že služební zkoušku pes skládá nejčastěji mezi 2,5 – 3 lety věku. Svou služební éru pak nejčastěji završí kolem osmého roku věku. Jsou však i takové výjimky, kdy pes pro své kvality a dobrý zdravotní stav působí v policejních řadách až do 11 let.

A co o sobě prozradila právě „psovodka“? „Volného času moc nemám, a když ano, opět se věnuji svým psům. V současné době mám mimo služebního psa ještě další dva a občas se mi stane, že mám v dočasné péči nějakého na převýchovu, jehož výchovu původní majitelé buď nezvládli, nebo pochází z nehostinných podmínek. Jednoho takového tu právě teď mám a jako parťák na vycházky a hlídání zahrady je skvělý, ale není úplně vhodný k dětem a jen čeká na to, až mu někdo dá šanci na život v pozici hlídače domu. Pokud už dojde na to, že mi nějaký volný čas zbyde, jezdím na koních, anebo ráda jen tak relaxuji,“ pronesla s úsměvem na rtech.

„Mnozí z nás si neuvědomují, jak moc tolerantní k nám psi jsou. Ať chceme nebo ne, pořád je to šelma s plnou pusou ostrých zubů, která by nám mohla při první příležitosti nehezky ublížit a oni namísto toho tiše trpí naše vrtochy a představy o tom, jak by se dokonalý pes měl chovat. Někdy jim musíme strašně lézt krkem, ale jejich bezmezná láska k nám je prostě silnější,“ dodává závěrem.

PČR/Adéla Fialová