Rozhovor: Naslouchat a komunikovat je specializací policejních vyjednavačů
Práce vyjednavačů se promítá do celé škály případů jako jsou například barikádové situace, pokusy sebevražd, vyjednávání ve věznicích v případě nepokojů, zadržování rukojmích, únosy osoby, vydírání a spoustu dalších.
Koordinátorem týmu vyjednavačů Krajského ředitelství policie Libereckého kraje je nadporučík Mgr. Petr Valášek. Specializaci policejního vyjednavače vykonává již 11 let a poslední dva roky působí jako samotný koordinátor celého týmu. K policii nastoupil před 26lety, kdy načínal v přímém výkonu na oddělení hlídkové služby, kde se stal později i zástupcem vedoucího oddělení. Dnes je nejen koordinátorem týmu vyjednavačů ale také zástupcem vedoucího na jednom z obvodních oddělení Krajského ředitelství policie Libereckého kraje. Za dobu svého působení u policie byl u mnoha případů krizového vyjednávání a o své práci a získaných zkušenostech má mnoho co vyprávět.
Jak jste se vlastně dostal k práci vyjednavače?
Během přímého výkonu služby jsem často jednal s osobami v krizové situaci. Svým přístupem a empatií jsem si dokázal získat důvěru a naslouchal jsem těm, kteří to potřebovali. Tehdy vznikl první impuls a myšlenka, přidat se k vyjednavačům. Díky mým zkušenostem jsem byl tehdejším koordinátorem do týmu vybrán.
Představte nám svůj tým a co je potřeba k tomu stát se vyjednavačem?
Tým vyjednavačů Krajského ředitelství policie Libereckého je tvořen šesti vyjednavači včetně mě jako koordinátora. Jsme rovnoměrně rozprostřeni po celém kraji a držíme nepřetržité dosahy.
Pokud chceme získat nového člena, vybíráme si z řad již sloužících policistů. Jde o to, že potřebujeme parťáka, který má nějaké zkušenosti z výkonu služby při krizových situacích, je empatický, dokáže předpokládat sled události, dokáže reagovat i improvizovat. Zkrátka je kreativní. Pro nás je komunikace a navázání důvěry na prvním místě před užitím nějaké síly. To vše je předpoklad pro to, abychom o takovém člověku do týmu uvažovali. Pokud takového objevíme nebo projeví zájem on sám, oslovíme jej a poté absolvuje 14 denní kurz ve výcvikovém středisku. Oddělení vyjednávání Útvaru rychlého nasazení je garantem, který metodicky řídí a koordinuje nejen výkon krizového vyjednávání, ale také zabezpečuje odbornou přípravu začínajícím i stávajícím vyjednavačům. Ve výcvikovém středisku URNY probíhají intenzivní přednášky, jsou připravovány modelové situace čerpající z případů z praxe, ověřuje se zde i psychická odolnost uchazeče a po úspěšném absolvování celého kurzu nového vyjednavače přivítáme v týmu.
Zkušenosti a poznatky v rámci vyjednávání si předáváme po celou dobu našeho působení i ve spolupráci ze zahraničními kolegy. Například na jednom z posledních školení, které probíhalo v Praze, za námi přijel vyjednavač J.D. Byas ze SWAT týmu v Dallasu. Měli jsme tak příležitost porovnat jak jsou postaveny jejich postupy a vyměnit si poznatky z vlastních zkušeností.
U kolika případů za jedenáct let v pozici vyjednavače jste byl?
To bych už asi nespočítal. Od začátku letošního roku jsme aktivně vyjeli nebo se zúčastnili 23 vyjednávání s osobami, které demonstrovali úmysl sebevraždy. V dalších 54 případech jsme byli vyrozuměni nebo sami kontaktovali Integrované operační středisko a byli připraveni vyjet na místo incidentu nebo začít vyjednávat přes telefon. V těchto případech ale k samotnému vyjednávání nedošlo. Ve zmiňovaných krizových situacích se jednalo o demonstrování úmyslu sebevraždy krom jediné, kde se mělo jednat o únos dítěte. Po prošetření přijatého oznámení se nakonec tato informace naštěstí nepotvrdila.
Jaké jsou nejčastější důvody, které vedou k rozhodnutí ukončit život?
Těmi nejčastějšími jsou vztahové problémy. Rozchod s partnerem, rodinné vztahy, finanční problémy nebo vážné zdravotní komplikace. Důležité je udržet komunikaci a vůbec nejtěžší je navázat samotný kontakt a získat potřebnou důvěru.
Spolupracujete i s jinými složkami při zásahu?
Samozřejmě. Navázali jsme kontakt a rádi bychom pořádali společná školení s Hasičským záchranným sborem. V některých případech je těžké se k člověku vzhledem k náročnosti terénu vůbec dostat. Z toho důvodu bývá využívána výšková technika a lezecký tým hasičů. My sami prozatím nejsme proškoleni v bezpečnosti práce při pohybu ve výškách. To bych rád do budoucna změnil. Místa, ke kterým vyjíždíme, jsou v mnoha případech výškové budovy, stožáry, střechy, komíny, skalní vyhlídky a další. Výčet míst v kombinaci s fantazií člověka v krizové situaci je bezmezný.
Pro případy možného zranění také absolvuje kurzy poskytování první pomoci. Nedávno jsme se zúčastnili TECC kurzu – ACTIVE BYSTANDERS. Pravděpodobnost poranění například pořezání, pobodání, pádu či jiného zranění nelze nikdy vyloučit a proto na to musíme být připraveni.
Nejen že si neustále rozšiřujeme znalosti a dovednosti, ale také se je snažíme předávat dál. Na příští rok máme rozjednáno školení krizové komunikace například pro strážníky městské policie, prvosledové hlídky policie a do budoucna nás čeká školení zaměstnanců vězeňské služby například pro případy barikádových situací.
Jaké dlouho může takové vyjednávání trvat a jaké jste zažil nejdelší?
Každá situace je specifická a záleží na mnoha faktorech. Může trvat 15minut, hodinu ale také v řádu několika dlouhých hodin.V letošním roce jsme byli u případu, ke kterému nejprve vyjel dosahový vyjednavač a poté jsme se k němu vzhledem k náročnosti a podpoře připojili ještě dva. Kromě špatných povětrnostních podmínek a noční době jsme se také potýkali s náročným terénem vedoucím na vrch skalní vyhlídky. Celý zákrok trval 16hodin. Jedná se o nejdelší vyjednávání za celou dobu působení vyjednavačů v Libereckém kraji.
Za celou mou dosavadní éru policejního vyjednavače, všechny nastalé krizové situace, ke kterým jsem osobně vyjížděl, se nám podařili úspěšně ukončit záchranou cenného lidského života.
Usilovná, náročná a v neposlední řadě úspěšná práce policistů v týmu vyjednavačů, byla oceněna také ředitelem Krajského ředitelství policie Libereckého kraje plk. Mgr. Liborem Špráchalem.
Děkujeme a přeje mnoho dalších úspěchů.
PČR/Klára Jeníčková