Jsou dost zvláštní Velikonoce, netřeba si je kazit otravnými tématy. Užívejte, dokud to jde

Přece hlavně o Velikonocích i o tom, že ve stínu těch zapovězených slov jsme zestárli o měsíc, běžný život nám protekl mezi prsty a čas zběsile ubíhá. Já si například až včera všimla, že venku už kvetou stromy…

Máme za sebou předvelikonoční týden a před sebou tři sváteční dny. Budou jiné než jindy. Snad poprvé od války budou bez návštěv přátel a příbuzných, bez společných grilovaček, výletů na krásná, a tudíž zapovězená místa, bez bohoslužeb a jen se zvyky, jež lze provozovat doma. Tak si Velikonoční týden alespoň připomeňme se vším všudy.

České Velikonoce.cz: Ze všech tuzemských svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholem je velikonoční týden, který připomíná příběh zatčení a umučení Ježíše Krista. Jaký význam mají jednotlivé velikonoční dny a co je to tzv. triduum? Kdy byste měli vymést saze z komína a kdy a proč napéct Jidáše?

Svatý týden začíná Květnou nedělí a graduje takzvaným triduem neboli třídenním. Velikonoční triduum představuje nejvýznamnější dny Velikonoc a zároveň nejvýznamnější křesťanské svátky. Jedná se o období trvající od večera Zeleného čtvrtku do večera Božího hodu velikonočního (neděle), kdy byl Ježíš Kristus zatčen a umučen, pohřben a poté vzkříšen.

Velikonoční týden je období mnoha zvyků a tradic. Jsou to dny očisty skutečné i symbolické a také dny střídmosti-půstu, klidu, ticha i mlčenlivosti, soustředění. Posvátný charakter těchto dní umocňují lidové tradice svěcení jara (zvláště obyčeje zaměřené k ochraně budoucího živobytí a zdraví rodiny), dává váhu projevení lásky, milosrdenství, spoluúčasti darem.

Svatý týden trvá od Květné neděle do Bílé soboty, Boží hod velikonoční (neděle) a Velikonoční pondělí jsou jeho dovětkem. Každý ze dnů velikonočního týdne má svůj název a také význam. Některé dny jsou méně významné, jiné v sobě skrývají důležité historické události a symboliku. Co se odehrálo v těchto dnech a jaké tradice a zvyky se dodržovaly v minulosti a jaké se dodržují dnes?

Květná neděle

Květná neděle má hned několik různých názvů, říkalo se jí také Květnice nebo Beránkova či Palmová neděle. Název je připomínkou příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, který byl uvítán palmovými ratolestmi. Proto se v tento den v kostelích světí ratolesti, nikoliv však v palmové, ale v našich končinách se jedná hlavně o kočičky nebo například větvičky břízy či vrby. Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Podle pověr by se pak zapekly i květy na stromech a nebyla by žádná úroda.

Modré pondělí

Modré pondělí nemá z historického hlediska žádný velký význam. V tento den se v kostelích pouze vyvěšuje modrá látka, jinak se neodehrávají žádné obřady. Tradice velí v tento den nechodit do práce, i když se něco takového už dnes nedodržuje (neplatí pro rok 2020). Hospodyně by měly zahájit velký úklid.

Šedivé úterý

Šedivému úterý se také někdy říká Žluté úterý, což jsou dosti odlišné barvy. Šedivá barva je nejspíš připomínkou zvyku, který by se měl v tento den dodržovat. Jedná se o vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. V kostelích je o Šedivém úterý klid, nedějí se žádné speciální obřady.

Škaredá středa

O Škaredé středě došlo v souvislosti s Ježíšem Kristem k velkému zvratu. V ten den byl totiž zrazen jedním ze svých učedníků – Jidášem. Jidáš Ježíše udal za 30 stříbrných a podle pověstí se v ten den na Ježíše mračil a škaredil, odtud pochází i název tohoto dne. Z toho důvodu byste se neměli o Škaredé středě mračit ani vy, jinak vám to podle pověr zůstane. Mezi hlavní zvyky patří vymetání sazí z komína a pečení Jidášů, sladkého pečiva, které se snídá na Zelený čtvrtek.

Zelený čtvrtek

I když vznikl název tohoto dne záměnou německých slov grein (pláč) a grün (zelený), všechno zelené je na Zelený čtvrtek vítáno. Připravují se zelené pokrmy, nejčastěji z jarních bylinek (kopřivy, špenát, pažitka) a snídají se jidáše. Zelený čtvrtek má však hlavní význam z křesťanského hlediska, v tento den totiž proběhla Ježíšova Poslední večeře, po níž byl zatčen. O Zeleném čtvrtku zároveň začíná velikonoční triduum.

Velký pátek

Velký pátek je dnem, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován a poté pohřben. Zhruba ve tři hodiny odpoledne, kdy mělo k této události dojít, se v kostelích konají mše směřované k ukřižovanému Ježíši (s výjimkou roku 2020). Podle pověstí se na Velký pátek otevírají dějí zázraky a otevírají poklady. To se prý projevuje různými puklinami ve skalách či v zemi, odkud vychází světlo. Zároveň by se nemělo pracovat se zemí – rýt nebo okopávat a také se nesmí půjčovat žádné věci, aby nebyly v tento magický den očarovány.

Bílá sobota

Bílá sobota byla druhým dnem, kdy ležel Ježíš v hrobě. Celý den se tak v náboženském duchu nese ve smutku a tichém rozjímání. V tento den se nekonají žádné bohoslužby, po západu slunce už však začíná Velikonoční vigilie neboli Velká noc. O této noci vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Co se týče světských zvyků, o Bílé sobotě jich bylo hodně. Bylo zvykem, že se vymetal hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů nebo že se před kostelem pálily ohně, do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Lidé také třásli s ovocnými stromy, aby byla dobrá úroda.

Boží hod velikonoční

Na Boží hod velikonoční se slaví Zmrtvýchvstání Páně. V kostelích se slouží oslavné mše a všechno má slavnostní atmosféru. Po půstu se může opět začít jíst maso, a tak se na Boží hod jedly k obědu bohaté masové pokrmy. Velikonoční dobroty se nosí do kostela k posvěcení, v některých krajích se dříve části svěceného jídla odnášely na pole, aby byla dobrá úroda. Na Boží hod je rovněž zvykem péct beránky a mazance, chlapci zase pletou pomlázky na Velikonoční pondělí.

Velikonoční pondělí

I když v minulosti měly význam hlavně dny Svatého velikonočního týdne, dnes se slaví především Velikonoční pondělí. V tento den vrcholí oslavy Zmrtvýchvstání Páně, zároveň se provádějí tradiční křesťanské zvyky při pondělním hodování. Velikonočnímu pondělí se někdy říká také pondělí Červené. V tento den chodí chlapci a muži koledovat s pomlázkami k děvčatům, aby si mrskáním vykoledovali vajíčko. U té příležitosti se odříkávají a zpívají různé velikonoční koledy. Ke snídani se jí mazance a velikonoční beránci, oblíbená je také velikonoční nádivka.  

V různých krajích se některé zvyky v minulosti lišily, například někde chodila v úterý koledovat děvčata, jindy je chlapci polévali vodou a dnes platí, že pokud přijdou chlapci koledovat po dvanácté hodině dopolední, dívky je mohou rovněž polít.

Letos se z výše popsaného mohlo uskutečnit jen pramálo a jinak tomu nebude ani v nadcházejících hodinách. Je nouzový stav a nic se nesmí. Všichni to zažíváme na vlastní kůži a upřímně, je to nepříjemné a  omezující, ale přežijeme to. Jako všechno.

Tak si těch značně okleštěných svátků užijte ve zdraví a v pohodě. Vždyť víte, že dokud nejde o život, nejde o nic.

Hezký sváteční a nebývale teplý víkend.

Alena Roubalová