Podemletý val tíhu Všudybylky nevydržel a došlo k tragédii. Osudový okamžik připomíná tabule na naučné stezce
Tip na výlet se hodí vždycky. Zvlášť v zimě, jež je zimou pouze podle data v kalendáři. V roce 2017 město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v krajině Trojzemí“ opravilo křížovou cestu z roku 1737, která vede na Křížový vrch. Spolu s tím nechalo v rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“ zbudovat naučnou stezku o osmi zastaveních, z nichž jedno se věnuje i nepříliš známému železničnímu neštěstí z roku 1958.
O tragédii jsme psali už před dvěma lety, krátce po otevření naučné stezky. V obrazové reportáži se jí věnujeme jako celku.
Pád lokomotivy do Smědé způsobil železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od Frýdlantu. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 centimetrů a voda násep tratě z Liberce do Frýdlantu a Zawidówa, kolem něhož řeka v těchto místech protéká, podemlela.
Tíhu projíždějícího osobního vlaku vedeného parní lokomotivou číslo 354.109, zvanou „Všudybylka“, poškozený úsek nevydržel a sesunul se. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na kola. Vlivem skutečnosti, že zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si i tak vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě včetně malého chlapce, příbuzného jednoho ze železničářů.
Smrtelné zranění utrpěl poté ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Zabilo ho ocelové lano. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost, na níž nenese nikdo vinu, a vyšetřování bylo zastaveno.
V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a této železniční události se věnuje jedno z osmi zastavení naučné stezky, kterou zde nechalo v roce 2017 město Frýdlant zbudovat.
Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Zawidówa (tehdejšího německého Seidenbergu), začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873. Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření. Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant.
Dne 4. července 1958, byť některé zdroje uvádějí den předchozí, během dešťů napršelo za jeden den tolik srážek, kolik jinak odpovídá celoročnímu srážkovému úhrnu. Tehdy asi ve 14.30 hodin vyjížděl z Liberce železniční vlak tažený parní lokomotivou číslo 354.109, zvanou „Všudybylka“. Službu na ní měla liberecká četa ve složení strojvedoucí Zahradníček a topič Hušek. Ten s sebou navzdory předpisům vzal do "práce" syna, Měl to být dárek za dobré vysvědčení... V Raspenavě, tedy v poslední stanici před konečnou ve Frýdlantě, místní výpravčí upozornil osádku lokomotivy na nebezpečí hrozící v posledním úseku. Vlak ale pokračoval dál...
Když projížděl úsekem u Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou hmotnost lokomotivy nevydržel a pod projíždějícím vlakem se propadl. Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, tedy nad řečiště, sesunula se a během pádu z náspu se převrátila o 360°. Zbylé železniční vozy se od lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily. Nakonec sjely dolů i s náspem, ale až po evakuaci cestujících.
Lokomotiva pak v řece zůstala stát ještě několik týdnů, po tu dobu si ji místní fotografovali a děti se u ní koupaly. Vlastnímu železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a v tehdejších novinách pouze popisovali, jak rozvodněná řeka negativně ovlivnila činnost dělníků v továrnách a závodech. K rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku 1958.
Převzato z www.wikiwand.com