Ivan Langr: Aby měl Liberec zoo, nemusí ji vlastnit. Náměstek libereckého primátora a jeho deset odpovědí

31. 10. 2021 | 14:32

Aby měl Liberec zoo, nemusí ji vlastnit. Tak nazval Ivan Langr (SLK), náměstek libereckého primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch zamyšlení, jež zveřejnil na své webové stránce a facebookovém profilu. Definuje a odpovídá na deset klíčových otázek, jež se váží k zamýšlené směně majetku mezi Libercem a Krajem. Na FB jsme sdíleli, zde zveřejňujeme v plném znění:

Deset klíčových otázek pro budoucnost zoo. Deset témat, která jsou dnes politicky zneužívána pod praporkem komického vlastenčení v duchu Liberec Liberečanům. Deset faulů vůči zaměstnancům Zoologické zahrady Liberec, kteří dlouhá léta vědí, jak bídný je život pod městem. A stejné unfair desatero vůči botanické zahradě a domovům pro seniory, o nichž se bohužel vůbec nemluví, přestože jsou rovnocennou součástí směny mezi městem a krajem a záleží na nich úplně stejnou měrou. Pojďme si ty hlavní nesmysly bez emocí vyvrátit.

1. Zoo vždy vlastnilo město Liberec?

Není to pravda, město Liberec zoo zřizuje jen posledních 26 let. Do té doby byl vlastníkem buď německý spolek (od založení v roce 1904 do okupace), německý stát (za války) a český stát (po válce prostřednictvím národní správy či různých stupňů národních výborů v podobě KNV a MěNV - Severočeská Zoologická zahrada v Liberci, tak se zoo jmenovala). Matematicky vyjádřeno - za 117 let existence vlastnil 91 let naši zoo kdokoli jiný než město Liberec. Za celou tuto dobu ale byla zoo vždy součástí města jako území a rozvíjela se (s výjimkou války). A její návštěvníci neřešili/neřeší, kdo zoo vlastní, kdo ji platí. Mimochodem, z 80 % jsou návštěvníci zoo lidé mimo Liberec, těm je to už úplně jedno. Chtějí mít jen hezkou zoo, důstojné prostředí pro zvířata a kvalitní služby. Stejně jako Liberečané. Aby měl Liberec zoo, nemusí ji vlastnit!

2. Hlavním důvodem převodu pod kraj jsou peníze?

Ano, finance, které město dlouho nemá a dalších nejméně 10 - 15 let mít nebude, jsou důležitým impulzem pro změnu. Ale tím klíčovým je to, že zoo a botanická zahrada plní dlouhodobě nadregionální funkci a kraj by se o ně měl starat systémově. Stejně jako už to dělá v případě Oblastní galerie Liberec - Lázně a Severočeského muzea Liberec. Krachují snad tyto organizace? Naopak, jednoznačně vzkvétají, zkvalitňují své služby, to každý vidí. Proč by tomu mělo být u zoo jinak?

3. Město vždycky dokázalo peníze na provoz zoo sehnat?

Nikoli, město naopak bohužel dovedlo zoo do reálného stavu tragické zaostalosti a na pokraj vyloučení z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (a to by byla skutečně konečná!). Po první relativně plodné dekádě (1995 - 2005) a přestavbě zoo do dnešní "vitrínové" podoby, se nám už posledních 17 let nedařilo najít peníze na rozvoj a modernizaci (nový vchod jsme vymodlili z peněz EU), platili jsme jakž takž jen holý provoz a někdy ani to ne. Poslední dva roky dokonce našim zaměstnancům v zoo dlužíme na vládou nařízené zvýšení platů, protože zkrátka těch dvakrát 5 miliónů navíc už nemáme (a dlužíme je lidem ve všech svých příspěvkových organizacích). S ostudou převádíme zoo pod kraj, aby jako nový zřizovatel tento náš dluh konečně vyrovnal. A udělá to.

4. Kraj je ohrožením další existence zoo?

To nehrozí. Město protlačilo (a to slovo podtrhuji) do vzájemné smlouvy takové garance, že existence zoo není ohrožena v žádném případě. Zjednodušeně řečeno, kraj musí garantovat stávající činnosti ve stejném rozsahu (chov vzácných a ohrožených zvířat, ekovýchova, záchranná stanice a útulek, kulturní středisko, dětský koutek aj.) prakticky na věky věků. A pokud ne, nebo pokud bude chtít zoo předat dál, může město vždycky uplatnit záruku zpětného převodu.

5. Kraj postaví v bývalém amfiteátru parkoviště?

Nemožné. Smlouvy obsahují i garanci, že se kraj a město budou podílet na budování tzv. nové zoo za Sovovou ulicí rukou nedílnou a že tam parkoviště nebude (ve smlouvě je to napsáno takto konkrétně). Architektonickou studii na novou zoo musí souběžně schválit rady kraje i města (tedy město má právo veta), ve výběrové komisi budou mít obě samosprávy stejný počet členů.

6. Kraj zavře dětský koutek a Lidové sady?

Nemožné, smlouvy to neumožňují (viz bod 5). Dětský koutek zůstane otevřen i pro běžné návštěvníky zvenčí, aniž by museli být návštěvníky zoo.

7. Liberec přijde o kulturní program v Lidových sadech?

Nesmysl. Až do roku 2011, kdy zoo převzala soukromou společnost Kulturní služby Liberec, hospodařící samostatně v Lidových sadech, město nemělo na program žádný vliv. A nemělo ho ostatně ani po roce 2011, protože produkce se zkrátka nedělá na radnici, natož v kancelářích politiků (ještě to by nám chybělo). Jestli se někdy skladba programu LS měnila a bude měnit, pak vždycky jen jako reakce na poptávku návštěvníků.

8. Převodem na kraj přijdou Liberečané o svou zoo?

Tohle už je jen čirá fabulace. Zoo se nikam neodstěhuje, Liberečané jsou stejnými obyvateli kraje jako třeba naši sousedé ze Semil či z Dubé na Českolipsku. ZOO Liberec byla, je a bude v Liberci a kraj se do ní chystá investovat stamilióny, svůj nemalý příspěvek ale přidá i samo město. Protože nám na zoo dál záleží. A sluší se jen zopakovat: Aby měl Liberec zoo, nemusí ji vlastnit!

9. Proč kraj prostě jen nedá na zoo peníze?

Toto řešení bylo prioritou města léta, ale na dohodu vždycky musejí být dva. Už v roce 2016 jsem tehdejšímu vedení kraje podobný návrh předložil (ke stažení zde). Byl ale odmítnut ekonomickým rezortem v čele s tehdejší krajskou náměstkyní Volfovou. Která ovšem dnes jako opoziční lídr místo výměny navrhuje pravidelnou dotaci kraje zoologické zahradě. Inu, časy se mění.

10. Proč se nemluví také o botanické a domovech pro seniory?

Správná otázka. Je to důkaz toho, že v případě zoo jde o politický kolorit, pěnu dní, snahu nasbírat body, protože botanická a domovy zkrátka u voličů nevybudí tolik emocí. Je to zároveň neskutečný faul k lidem ve výše zmíněných "ostatních" organizacích. Neznamenají o nic méně než pracovníci zoo, v případě domovů pro seniory se dokonce bavíme o lidských klientech a nikoli zvířatech. To pro mě znamená daleko víc.

Ivan Langr

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace