Když se vyjednává na válečném poli posetém minami, nemohu rozhodit náruč odjištěných granátů

Má ale potřebu vyjádřit se k některým aktuálním problémům, které Změna pro Liberec jako někdejší koaliční partner exANO svádí na něj, a ke kritice nemá daleko ani nynější koalice. Čas pro korespondenční rozhovor:

Jak se máte, co vlastně teď děláte?

Děkuji za otázku. Použiji slova klasika: „Jiní jsou na tom hůř a taky si to nechválej.“ Ale vážně. Skutečně se daří. Život je takový, jaký ho chcete mít. A pracovně? Pracuji na energetických projektech. Úspory energií nejsou jenom to, že zaplatíte méně za plyn, elektřinu. Úspory energií jsou základem ekologického přístupu k životu. Prosím nejsem ekolog. Jsem technik a vím, že úspory energií jsou alfou a omegou dalšího bytí. I proto jsem chtěl zřídit Městskou Energetickou. Leč není politická vůle. Mnou provedené pilotní projekty ukázaly životaschopnost, ale nepokračuje se. A asi ani nebude.

Prozradíte, čím se nyní profesně zabývá váš politický souputník Tibor Batthyány, předposlední primátor Liberce?

Tak za tuto otázku vám poděkovat nemohu. Jednak to skutečně nevím a pak je to otázka na Tibora, nikoliv na mě.

Jak vy osobně vnímáte své čtyřleté angažmá ve vedení Liberce? Čeho jste podle vás dosáhli jako koalice i jako jednotlivci, a co se vám naopak vůbec nepovedlo?

Byla to nová, ohromná, spíše ohromující, zkušenost. Použiji opět klasika: „Kdybych to byl věděl, tak by sem sem nechodil.“ Na rovinu, šok pro člověka z komerční sféry, kde v 99,9% platí dané slovo, což mezi politiky nefunguje. V politice je to většinou tak 50 na 50. Zdlouhavé procesy výběrových řízení včetně přípravy zadávačky, to je absolutní brzda pro práci. Bohužel, město Liberec si zpřísnilo legislativu do absurdna, a tak je zadávací řízení a vysoutěžení zhotovitele na akce za sto, dvě stě, pět set tisíc, takříkajíc „vopruz“. 

Tak postupně… Co se vám jako koalici povedlo?

Je to tak citlivé, a tak čerstvé, že bych použil neslušné výrazy.

Tak jinak, co se vám povedlo jako jednotlivcům?

Osobně jsem rád, že jsem měl na starosti technické odbory. Jejich vedoucí, David Novotný a Jarda Schejbal, to jsou ti, kterým se to či ono povedlo. Mým krédem bylo, po zjištění, že oba jmenovaní jsou erudovaní a loajální k městu a jeho majetku, se jim neplést do práce. Pouze vyslechnout, podat připomínku, ukázat další směr, schválit jejich činnost.

Určitě jsem měl i štěstí, tedy vlastně město Liberec má štěstí, že majetek Sportparku nebo plaveckého bazénu zajišťují velmi dobré společnosti, v čele s perfektními manažery. Právě díky jim nás provoz Sportparku přišel v uplynulých letech na polovinu, nežli co bylo možné dle koncesní smlouvy. Rovněž bazén, to je poslední dobou evergreen, spravují lidé, na které je absolutní spolehnutí. Bez obou manažerů v LMB by bazén již deset let nefungoval.

Povedl se parkovací systém s aplikací obsazenosti. Povedlo se převést centrální hřbitov do správy města a posléze i krematorium.

S Tiborem, hlavním tahounem projektu, a dalšími, se nám povedlo pronajmout areál na Ještědu. A že do toho pár jedinců kopalo dost razantně. Dokonce i vrcholový sportovec. Jenom mě mrzí, že učesanou smlouvu znevýhodnil, pro město, výmysl tehdejších opozičních politiků.

A co se nepovedlo?

Absolutně jsme na začátku podcenili politické přemýšlení našeho koaličního partnera. Jsem dalek toho, abych říkal, že je špatné, či dobré. Ale pro funkčnost koalice jsme na sebe zkrátka naráželi víc, než veřejnost vůbec ví. A nevedlo to k ničemu. Výsledek naší ne/koalice, a je to i naše vina, je neschválení ÚP, který bylo možno schválit v roce 2016, maximálně 17. To považuji za stěžejní nedostatek našeho vládnutí.   

       

Asi se ale shodneme, že Liberec stále neprožívá nejlepší období. Viděno zvenku, nadále se vrší jeden problém za druhým a zdá se, že minulá politická reprezentace, jíž byla rozpuštěná buňka ANO součástí, příliš pozitivního po sobě nezanechala. Existují například problémy s hlavním bazénem, kde se teprve vybírá zhotovitel projektové dokumentace...

Bazén, to je moje srdcovka. U zrodu studie a projektu jsem byl od začátku. To, že nová vláda vše hodila do koše, to není moje odpovědnost. Oni pouze provedli to, co již několikrát prohlásil zastupitel Baxa. Bez relevantních podkladů řekl, a nyní to nové vedení města opakuje, že projekt byl špatně připraven. Proti tomu se musím důrazně ohradit. V roce 2015 jsme vybrali zhotovitele studie. Ateliér, který projektoval rekonstrukce několika bazénů v ČR a projektoval i bazény nové. V roce 2016 jsme měli studii, na které pracovali, krom projektantů, i technici města, nynější provozovatel a odbor sportu magistrátu. Své připomínky měla i sportovní veřejnost a kluby.

Osobně jsem navštívil tři rekonstruované, resp. nové bazény, abych slyšel, kde mohou být úskalí. Rekonstrukce starého objektu je vždy složitější než výstavba nového. Po ukončení studie jsme měli veřejné projednání, na kterém byli i někteří zastupitelé. Výsledek byl jednoznačný. Dostali jsme podporu od všech, abychom pokračovali. Vysoutěžili jsme projekční a architektonickou kancelář, pro první stupeň projektové dokumentace (PD). Ta se začala projektovat v roce 2017. A tady chci upozornit na paradox. Studii vysoutěžila společnost, která v soutěži o PD I. stupně neuspěla. Přesto se oba ateliéry shodly a PD byla vytvořena téměř bezezbytku dle studie. Z ní nám vycházelo, že rekonstrukce bude za více než cca 450 milionů. A každý, kdo viděl cihlu alespoň z rychlíku, ví, že to je velmi nepřesný odhad. Po provedení PD I. stupně jsme věděli, že to nebude méně než 500 milionů. Stále se ovšem jednalo o velmi hrubý odhad. Teprve PD pro zhotovitele, včetně výkazu výměr, dokáže říci, kolik to bude plus minus stát. Ano, pořád je tam nepřesnost, neboť rozkrytí pláště stávajícího bazénu může přinést nemalá překvapení.

Pro příklad uvedu rekonstrukci Severočeského muzea. Rozpočet se navýšil o cca 35 mio? Alespoň jsem to kdesi četl. Já jsem tehdy řekl, že se obávám, že rekonstrukce bude v rozmezí  650 až 750 milionů. Za tou cifrou není nic tajemného, žádné fíčko pro stavební lobby. Kdo takhle přemýšlí, nemá v politice co dělat. Příklad z Pardubic, kde proběhla rekonstrukce v letech 2008 až 2012. Náklady 750 mio. Mladá Boleslav, nový bazén, šest drah 25metrů stál 280 mio.

Otázka spíše směřovala k tomu, jak vnímáte dění kolem bazénu teď…

Naše mise skončila. Nová vláda porozuměla řečem jednoho současného opozastupitele, že bylo všechno provedeno špatně. Teď samozřejmě nemohou opravu stihnout ani náhodou. A to je asi jedna velká výtka vůči nové vládě. Ztratila čas, a to v rozsahu více než tří let. Otázka zní? Bude v Liberci vůbec bazén? Možná bude postačovat Lesák, což v žádném případě není můj úspěch, to je úspěch bývalého koaličního nepartnea.  

Jak to bylo s nedokončenou cyklostezkou kolem ČOV?

Zde bych spekuloval. Projektant cosi vyprojektoval, zhotovitel postavil. Kde se stala chyba? Můj odbor to měl pouze převzít do správy a provést účast na kolaudaci, což jsme samozřejmě odmítli. Byl tam opravdu divoký až vražedný úsek. Střet kočárku a kola, urazit si při tom hlavu o nízký podjezd a pak se všichni účastníci nehody utopit v Nise, toť neblahý konec i pro nepřítele.

Počkejte, chcete říci, že odbory ve vaší gesci s výstavbou cyklostezky neměly vůbec nic společného? Kdo to tedy měl na povel? Snad jste to alespoň nějak řešili na radě města a v poradě vedení. Nebo si fakt každá koaliční frakce dělala věci ze své gesce úplně separátně?

Oddělení strategického rozvoje si vyžádalo všechny rozpracované podklady a celou akci, včetně výběru projektanta a zhotovitele, provádělo toto oddělení. Od začátku jsme tušili průšvih. Nicméně koaliční partner trval na tom, že to je jejich akce. Tak jsme to v RM odsouhlasili. V materiálu ovšem nebyla zmínka, že to bude takto „domršené“. Výsledek byl, jak jsem už uvedl, takový, že to mnou řízený odbor odmítl převzít.

Nikam se nepohnul ani projekt Nové Pastýřské... 

Nová Pastýřská byla vyprojektována. Pokud sleduji informace z magistrátu, v té podobě, jak byla navržena, byla zastavena. Proč? Asi proto, že to dělala stará vláda. To je bolest politiků.

Jak vnímáte současné vedení města?

Na jednu stranu velmi pozitivně. Vedení a rada města jsou slušní lidé. Dokáží se domluvit. Myslím, že nepanuje napětí a obava, že někdo přinese čtvrt hodiny po zahájení rady materiál na stůl o šedesáti stranách. Hulvátství na radě prý také není. Tak asi slušná parta. Na straně druhé musím říci, že se mi zdá, ale to může být pouze dojem, že se dojíždějí naše projekty. Vyjma bazénu, Pastýřské, Vítězné, parkoviště „Amfik“. Což je z mého pohledu ohromná škoda. Na většinu byly finance z IPRÚ. A čas hraje proti vládě, tak to je. Dost možná, že jsou nové projekty, ale zatím o nich není slyšet.

Jak si podle vás vede současná opozice?

Tak k této otázce pouze tolik. Jeden soud s představitelem současné opozice mi stačil. Takže no comment.

S vašimi znalostmi z chodu města a cennou zkušeností, co by Liberci aktuálně nejvíce prospělo?

Jednak delší volební období. Dále navazování a kontinuita v politickém tahu na branku. Příklad. Martin Půta, jako starosta Hrádku začal zvelebovat město. A Josef Horinka v tom pokračuje. Pro město Hrádek a pro lidi je to to nejlepší. V Liberci co nová vláda, to inovativní řešení a vše staré je out. To je špatně.

Ale abych odpověděl konkrétně: Silnice I/35 musí být vrácena do komunikací dálničního typu.

Je třeba realizovat prokazatelně nejlépe logisticky dostupnou novou průmyslovou zónu podél I/35 na Chrastavu. Podobně jako v Hodkovicích.

Určitě důležité, a to tak že velmi, je spojení měst Liberec a Jablonec n. N. Teď nemyslím pouze silnicí. Těch je dost. Mám na mysli sloučení v jeden celek s městskými částmi. Kdo z politiků překročí svůj stín a toto dokoná, přinese aglomeraci nemalé zvýhodnění ohledně RUD (rozpočtové určení daní). Tedy trochu jiný level než si kdysi vybájil jeden neúspěšný kandidát do senátu. 

A naopak? Čeho by se měl už jednou provždy vyvarovat?

Voliči by si měli uvědomit, že síla voleb je v tom, že mohou jít k volbám. K těm komunálním obzvlášť. Protože tyto volby jsou o nás, konkrétních jedincích, kteří tady v tom dolíčku žijeme. Takže za nos by se měli chytit ti, co primárně těmto volbám nechodí s tím, že „ono to nějak dopadne“. Všechno vždycky nějak dopadne. Ale proč zrovna dopadnout na zadel?

Můžeme ještě probrat dění v dopravním podniku, o který jste se ze své náměstkovské pozice staral? Můžete ze svého úhlu pohledu okomentovat co se v minulém volebním období vlastně stalo a co může následovat?

V současné době je okolo DPMLJ stále mnoho nejasností. Je těžké se k tomu vyjadřovat, bez znalostí všech podrobností. Samozřejmě jsou jistí, dnes opoziční politici, kterým je vše absolutně jasné.

Představenstvo společnosti je vždy nejvyšší orgán plně zodpovědný za společnost, kterou vede. Moje funkce spočívala v tom, abych informoval vedení města, co se v DPMLJ děje, kam směřuje. Pokud jsem dostal všechny potřebné informace od vedení podniku a představenstva. Tady musím zdůraznit, že postoj tehdejšího ředitele pana Vejnara byl velmi profesionální. Většinou jsem podklady skutečně obdržel a poté je předložil RM, resp. ZM.

Podívám-li se na nejžhavější kauzu DPMLJ versus BusLine (BL), moje přesvědčení je, že smlouva, platná do roku 2019 se měla nechat dojet. S tehdejším primátorem jsme vedli jednání s vedením BL o možnosti nevyplacení přiměřené ztráty v požadované výši. Nechali jsme si udělat právní i ekonomickou analýzu, z té jsme vycházeli. Po několika jednáních jsme měli nakročeno dohodě.  Nicméně štvavé až nenávistné články tehdejšího koaličního partnera naši práci zhatily. Ano, věděli jsme, že p.Šedlabauer má v mnoha částech svých článků pravdu. Ovšem smlouva nebyla ve stavu, kdy by se dalo jednoznačně říci, ne, BL nemá nárok na nic. A když se vyjednává na válečném poli, posetém minami, tak nemohu rozhodit náruč odjištěných granátů. V přeneseném smyslu se přesně toto stalo. Jak to dopadne? Možná vědí právníci. Možná Bůh. Profesor to ví už teď.

A neodpustím si závěrečný podotek: Kdybychom dali pod drobnohled další městské společnosti, v nichž zapůsobila politická invence naší ne/koalice, našlo by se mnoho věcí, kde politici víc škodili, než pomohli. Vezměme si představenstvo společnosti SAJ. Nejvyšší orgán společnosti. Mnoho let ztráta, zase ztráta, poté opět ztráta …..Natažená dlaň - město zaplať.

TSML a předseda představenstva, opět z řad koaličního partnera. Spousta teoretických tezí, jak se to má dělat. Skutečná práce nula. Chaos a nepřesnosti v inventuře, výměna ředitele za odstoupivšího, ovšem se zlatým padákem pro vyhozeného. Prodej rekreačního areálu na Branžeži. O této akci se město dozvědělo expost. Přitom děti ze ZŠ mohly jezdit do krásného areálu na školu v přírodě. On ten areál totiž nyní funguje velmi dobře. Prodej se uskutečnil jenom proto, aby roční uzávěrka byla v kladných číslech. Naštěstí se předseda představenstva vzdal funkce sám. 

Stručně řečeno. Politici mají nechat svých, často amatérských úvah a vměšování se do procesů odborných. Nemají, a ani nemohou mít, takové znalosti jako dobrý manažer, jako dobrý úředník.

Management společností, vedoucí odborů magistrátu, to jsou ti, co by měli pracovat na konkrétních věcech. Politici mají být informováni, udávat možný realizovatelný směr a kontrolovat. Lokální politik – všeuměl, to je hrobník normálního rozvoje každého města.

Můžete ještě krátce okomentovat situaci na Tř. M. Horákové, kde se také něco zadrhlo?

Minulé vedení, tedy to naše, je aktuálně napadáno, že konalo špatně a nehlídalo zhotovitele a termíny. Pravda je trochu jinde. Geologické podloží, které zde nebylo předpokládáno, zdrželo celou stavbu. Důležité je i zmínit, že zhotovitel nepracoval pro město, nýbrž pro síťaře, tedy SVS, plynaře atd. A že se objeví úsek s velmi tvrdou žulou, kde se týdně odrovnaly až dvě frézy, to se prostě může stát. Stručně řečeno, město nemělo vliv na průběh stavby. Kontroly probíhaly, ale skálu v oblasti, kde nelze provést odstřel, prostě odstranit musíte. Řešilo se to nejrychlejším možným způsobem.

Alena Roubalová