Krajská vláda má být složená jen z person, které se práci v ní budou věnovat na 100%. K čemu by byl náměstek na vedlejšák?

Tím třetím je totiž ANO, ten nečitelný „pytel blech“, o němž se ví jen to, že je až za hrob loajální cílům svého majitele, nicméně není jasně hodnotově ukotven a dokáže měnit názor podle aktuálních potřeb.

Nechť si ANO líže rány mimo koalici a nadto – řada za něj zvolených krajských zastupitelů už své veřejné angažmá má – poslanec parlamentu, starostka a místostarosta České Lípy, dvě náměstkyně libereckého primátora... To by zase "aňáci" dělali náměstky hejtmana nebo uvolněné radní na vedlejšák? Jinde je to totiž z jejich úhlu pohledu normální. Z povodní známe příběh poslance, hejtmana i primátora statutárního města v jedné osobě, jenž vládne na severní Moravě.

Nedivím se budoucímu hejtmanovi, že chce krajskou radu složenou jen z person, které se práci v ní budou věnovat ze sta procent. K čemu by byl ve vedení kraje politik pendlující mezi vícero funkcemi. Jen za něj erár musí platit více „posluhujícího personálu“, na který on deleguje část své agendy a s ní spojené operativní práce, aby vytvářel dojem, že stíhá.

Princip "profirady" se dotkne i lídra krajské koalice Spolu, který se bude muset vzdát postu náměstka ministra v Praze a stát se zřejmě statutárním náměstkem hejtmana s plným úvazkem v Liberci. Neřeším, že asi bude muset dojíždět, takových denních pendlerů mezi hlavním městem a Libercem jsou tisíce a díky "štrougalovské" dálnici se to dá zvládnout. Doufám jen, že si bude to dojíždění do práce, případně bydlení pod Ještědem, platit sám.

O koalici je sice rozhodnuto, paradoxně se ale neví, bude-li mít jen těsnou většinu v zastupitelstvu, nebo rezervu dvou hlasů. O ty ji může připravit sestava Stačilo!, která pátrá po osmi chybějících hlasech a v pátek dala podnět k soudnímu přezkumu výsledků krajských voleb. Jak komunisté řekli, tak pár minut před dedline (pátek 16 hodin) udělali. Druhá varianta, totiž že by se na výsledcích nic neměnilo, by byla pro krajskou vládu samozřejmě pohodlnější, protože převaha jediného hlasu je v politice vždycky nejen nepohodlná, ale i nebezpečná.

Tuším ale, že všechna budoucí rizika oba koaliční političtí „matadoři“ znají a budou s nimi umět fungovat. Nejsou to žádné „první ročníky“ oslnění získanou mocí. Té si konkrétně staronový hejtman „užívá“ už dvanáct let a další čtyřletku má před sebou.

Z toho se mohou přeskočit neúspěšní političtí aktivisté, kteří už zase ládují hnojomety. Jakoby ale speciálně oni stříleli slepými. Neúspěch ne a ne prorvat, byť hejtmana už zase čeká, navzdory avizované stávce v justici, soudní epizoda a oni „vypátrali“, že si na soudní výlohy musel půjčit u svého hnutí. Vyštrachali i „bombu“, že ta transakce má pevná pravidla a půjčka má svou splatnost, ať soud dopadne jakkoliv. Čili - jen další jejich notně zavánějící pšouk.

A budu doufat, že nebude hejtmanovi propagandisticky přičteno k tíži, že se přelíčení, kde účinkuje, konalo i v době třídenní stávky soudního personálu, zatímco některá jiná jednání byla přeložena. Že se na nejrůznějších kanálech nedočteme, jak si to "zařídil", aby se o protokolování postarala stávkokazka z Ústí. 

Každopádně: Už dekádu vyhlížím dobu, kdy soud s hejtmanem skončí, a dojde k dílčímu i konečnému účtování. Odhaduji, že se tu někdo pořádně prohne a docela doufám, že to nebude deset let po soudních lavicích vláčený člověk, který navzdory všemu, co se o něm řeklo a napsalo, dokázal čtyřikrát vyhrát krajské volby.

Hledala jsem akční výraz pro čtyřnásobnou výhru, obdobu hattricku, což je výhra trojnásobná, ale marně. On je totiž bývalý, současný i budoucí liberecký hejtman jediný v ČR, kdo to dokázal. Hejtman pardubický, který je rovněž hejtmanem čtyřnásobným, totiž počtvrté se svou sestavou nevyhrál. Nyní byl na pozici dosazen tam vítězným ANO.

Přesně jako v té televizní soutěži Kde domov můj. Tam také mohou soupeři získat stejný počet bodů, vítězí ovšem ten, kdo měl nejvíce vlastních správných odpovědí.

Druhou nejdůležitější událostí končícího týdne je start 15. ročníku Mezinárodního sklářského sympozia IGS, jež hostí Nový Bor. Čtyřdenní svátek skla se koná jednou za tři roky a přijelo na něj pět desítek výtvarníků a designerů z celé planety, konkrétně 51 umělců ze 17 zemí světa z pěti kontinentů. Od pátku mistří křehkého řemesla tvoří v dílnách sklářských firem a škol. Výsledky své práce představí v neděli v novoborském muzeu, skleněná díla tam budou vystavená do jara příštího roku. IGS je pro dvanáctitisícový Nový Bor největší akcí, jaká se v něm koná.

Bronzová je v týdenní svodce události oprava frekventované Sokolské ulice. Skončila po roce a vyžádala si náklady skoro 71 milionů korun. Rekonstrukce byla zvláštní tím, že proměnila frekventovanou ulici v městskou třídu, byť stále patří mezi dopravně nejvytíženější ve stotisícovém Liberci. Cílem bylo přeměnit rušnou tepnu v "přívětivou" městskou komunikaci.

Znatelné změny doznal bezmála 370 metrů dlouhý úsek mezi křižovatkami se Zhořeleckou a Pastýřskou ulicí. Jízdní pruhy jsou užší, uprostřed jsou ostrůvky se stromy a po obou stranách přibyly pruhy pro cyklisty. Opravené jsou chodníky i veřejné osvětlení. Projela jsem novou Sokolskou autem i na kole – a jak říká klasik „u mě dobrý“.

A končíme „žertovně“. Jako vysloužilému televizákovi mi neunikla taškařice na síti X, v níž ve studiu „hodil záda“ nějaký slovenský pohlavár. Ten pak na tiskové konferenci uvedl, že kvůli svému pádu ze židle v pořadu "Za 5 minut 12" podal na tamní státní televizi trestní oznámení.

Koukla jsem na vystřížený kus videa a po zemi se válející politik s nohama nahoře byl zpočátku fakt k popukání. Ale jen do chvíle, než jsem si ověřila, že se politik nehoupal na židli ani se před debatou ničím neposilnil. Že si jen vsedě odsunul židli od stolu. Jenomže sezení ve studiu bylo zcela nesmyslně umístěno na stupínku, takže svalit se v přímém přenosu jak žok mohl i kdokoliv jiný. Zejména u dam by to bylo výživné. Sukně kolem krku nebo přes hlavu, a tak...

Jen moc nevím, za co chce poslanec Národní rady Slovenské republiky za vládní SNS vládní televizi žalovat, když by jako veřejná osoba měl umět strpět větší míru ataků na vlastní ego než normální smrtelník, jak praví judikáty. Platí to u nás, a na Slovensku to zatím asi nebude jiné. I když... tamní normalizační praxe rychle mění vše, co jsme si před (letos už) pětatřiceti lety spolu se Slováky vycinkali klíči.

Soudruh na zemi v kotrmelcích – to bude někoho stát flek!

Hezký podzimní víkend.

Alena Roubalová