Neobjevilo se nic, co by nasvědčovalo tlaku na veřejné mínění. Tomu se říká sportovní chování
Přelom dubna a května přinesl do liberecké komunální politiky téma, jak dál ve Sport Parku, komplexu venkovních a vnitřních sportovišť. Sport Park, stejně jako všechny další městské sportovní a kulturní organizace, koronakrize srazila na kolena. Příjmy s nouzovým stavem zmizely, a zbyly jen nemalé náklady nezbytné k zachování status quo.
Sport Park je majetkem Statutárního města Liberce. Oproti ostatním městským zařízením má jen jiný model provozování, což je pro město ve standardní době výhodou. Provoz na základě Koncesní smlouvy neklade na městskou pokladnu vyšší než smluvně zakotvené nároky.
Sport Park provozuje společnost SFM Liberec s.r.o. Pokud by tato firma nebyla součástí Syner Group, nebylo by příliš co řešit. Finanční příspěvek na fixní provozní náklady by mu asi zastupitelstvo schválilo stejně samozřejmě, jako tomu bylo například u Bazénu, nebo jak tomu bude u obou libereckých divadel, ZOO či Botanické zahrady. Je logické, že město v krušných chvílích, které zavinila vyšší moc, vypomůže.
Situaci kolem Sport Parku však nynější radniční opozice zneužila k politickým útokům. Zprvu na majitele SFM, poté na ODS a vzápětí na celou koalici. Liberecká multifunkční aréna se opět stala předmětem dehonestační kampaně.
Připomenu, že poslední velké investice v Liberci skončily rokem 2010, kdy ODS odešla do opozice. V následném čtyřletém cyklu se dokončily rozdělané projekty a ekonomiku města bohužel ochromila celosvětová hospodářská krize. Po jejím odeznění, a to už vládly strany současné radniční opozice, se rozvoj města nenastartoval. Je zabetonovaný natolik, že se jej nepodařilo úplně rozpohybovat dodnes.
Protože se v uplynulých dnech ve veřejném prostoru kolem arény opět objevila řada zkreslených informací a bohužel i záměrných lží, musím zopakovat nezpochybnitelná, již několikrát publikovaná fakta:
Cena za výstavbu arény činila 548 milionů korun. Revitalizace ostatních sportovišť v komplexu vyšla na 231 milionů a na 119 milionů přišla záchrana rozpadající se Svijanské areny a haly pro míčové sporty. Cena za dobudování areálu je tedy 898 961 292 Kč. Pro Liberec byla ale konečná cena nižší, protože je třeba odečíst dotace. 165 milionů přišlo ze státního rozpočtu, 21 milionů z SFŽP a 48 milionů z Libereckého kraje. Celý komplex tak Statutární město Liberec vyšel na 664 milionů.
SFM s.r.o. na provoz Sport Parku dostává od města 13,4 milionu ročně. V Koncesní smlouvě je jednoznačně uvedeno na co mohou být tyto městské peníze použity. SFM s.r.o. Koncesní smlouvu řádně vysoutěžila a až do vyhlášení nouzového stavu fungovala ke spokojenosti města i návštěvníků sportovně-společenského komplexu, kterému dominuje multifunkční aréna. Jen díky areně se v Liberci hraje extraligový hokej a obyvatelé Liberce, celého kraje i Euroregionu Nisa mají šanci zhlédnout koncerty a muzikály světové úrovně. V areně nacházejí prostor i výstavy a veletrhy, které by bez tohoto unikátního prostoru nebylo kde pořádat.
Na závěr si dovolím malé zamyšlení: V minulých dnech se stal Sport Park pořádným soustem pro spoustu lidí. Je zajímavé, jak se najednou zvedla vlna negace, když se v čase mezi řádným a mimořádným zastupitelstvem objevily informace z klubu Bílých Tygrů, které hovořily o tom, že zatím nedošlo k podpisu smluv jak s trenéry, tak s některými hráči s tím, že musí být nejdříve jasno, jak to bude dál s provozem Sport Parku.
V tu chvíli se se vyrojila řada komentářů o vydírání, tlačení města do kouta apod. No, upřímně, pokud mám s někým podepsat smlouvu na minimálně jeden rok, a to je ve sportovním prostředí běžná praxe, že hráče vážete na sezonu, tak asi potřebujete vědět, že budete mít funkční zázemí. Hokejová sezóna začíná každý rok 1. května, takže proto asi ta nejistota, co bude dál.
Na druhou stranu si myslím, že kdyby chtěli Tygři někoho tlačit, tak to udělali mnohem dříve a hlasitěji. Mohli nastartovat skalní fanoušky, mohli rozjet masivní kampaň. To se nestalo, a do konce dubna drželi, jak se říká „rádiový klid“. Nikde se neobjevilo nic, co by nasvědčovalo nějakému tlaku na veřejné mínění. Tomu se říká sportovní chování.
Petr Židek, člen Rady města a liberecký zastupitel za ODS