Zázrak ve sféře místní politiky: Jednání libereckého zastupitelstva trvalo kratší dobu než toho krajského

Jednání krajských zastupitelů jelo jako příslovečná dráha. Než ho trochu zabrzdilo vystoupení představitele rumunské delegace, která přijela na sever Čech podepsat smlouvu o budoucí spolupráci. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby sálem znějící rumunština tolik nepřipomínala scénku z filmu Marečku, podejte mi pero. Legendární hláška „Hujer, metelescu blescu“ samozřejmě chyběla…

V samém závěru se schůze zacyklila na proceduře, protože zastupitelé chtěli „vylepšit“ usnesení o rozdělování sdílených daní, které mělo putovat do parlamentu s výzvou poslancům zvoleným za Liberecký kraj, aby se postarali o spravedlivější aplikaci RUD na obce a kraje. Tady se smísilo hned několik zájmů a bylo patrné, kdo je krajským zastupitelem a souběžně starostou obce, kdo je současně krajským zastupitelem a senátorem a kdo má pouze jednu funkci, tudíž může za kraj kopat ze sta procent. Rovněž se ukázalo, že se parlamentní nesmiřitelnost opozičního a koaličního tábora logicky propisuje o úroveň níž.

Hlasovací guláš, způsobený existencí mnoha protinávrhů k původnímu usnesení, sice pomohl rozplést právník, nakonec ale neprošlo nic. Takže krajská samospráva nebude úkolovat poslance, jak mají hlasovat a každý si nadále může tančit své politické tance.

Ono bylo stejně velice naivní domnívat se, že koaliční poslanci zvolení v Libereckém kraji budou po výzvě ze severu hlasovat proti vládnímu úspornému balíku. Mají-li poslanci pětikoalice všech pět pohromadě, musí držet koaliční basu. Ono rozpočtové určení daní (RUD), tedy rozdělení všech peněz vybraných od občanů mezi stát, kraj a obce, zase nějak dopadne. Šetřit se musí všude, víme všichni, kterým není vhod zatím vládními kroky neodvrácený náraz do zdi.

Liberecké zastupitelstvo by bylo ještě efektivnější, kdyby během jeho jednání pustě neplkali představitelé změnařské opozice. Je zvláštní, že mají nejvíce co říci k tématům, o nichž možná jen něco četli. Jeden exzměnař se čílil, že primátor stáhl návrh na zvýšení daně z nemovitosti pro podnikatele. Primátor jej k projednání nedal s odůvodněním, že je nedomyšlený. V tom měl pravdu a proto je jedině dobře, že se selektivní zvyšování daní vůbec nedostalo na program.

Opoziční salonní „ekonom“ by ovšem podnikatelům zdražil všechno, co „se hýbe“ jenom proto, že jeho partajní propaganda vybájila, že by jím nenáviděná firma, díky adrese na periferii, zvýšenou daň se své obslužné základny platit neměla. Poukazováním na tuto marginálii ale někomu na radnici došlo, že je návrh jako celek paskvil nehodný projednání zastupitelstva. Tak příště lépe a spravedlivěji. Avšak s vědomím, že podnikatelské subjekty vždycky mají možnost zvyšující se náklady zakalkulovat do konečných cen pro své zákazníky.

Jiný planý řečník z opozičního tábora zase chtěl spravedlnost pro domovy seniorů, protože nelibě nese, že ten hrádecký si pod křídla vzal kraj, což přisoudil faktu, že je hejtman z Hrádku, zatímco ten liberecký má pořád na bedrech krajské město. Prudí s tou konstrukcí ve veřejném prostoru už od půlky prázdnin.

Možná by na svou stranu získal i gesčně příslušnou náměstkyni z ANO, kdyby předtím nestihl urazit všechny, kdo se k jeho názoru okamžitě a náležitě halasně nepřipojili. S takovou se podpora bude hledat těžko, protože představa, že by se posléze tento opoziční všeználek jakkoliv podílel na realizaci, je všechno, jen ne příjemná.

Byla by podobně obtěžující, jako požadavky nejmenované opoziční zastupitelky, která do řady svých připomínek promítá výhradně své osobní zájmy a neupotřebitelné životní zkušenosti. Například její zájem o rekonstrukci bazénu je směšný.

Stejně jako požadavky jejího partajního kolegy, který se všechno pouze domnívá, zatímco odpovědný náměstek, kterého se snaží veřejně školit, musí konat. V souladu se zájmy veřejnosti, zákony i osvědčenou praxí.

A o čem na jednání libereckých zastupitelů nepadlo ani slovo, byť asi mělo? O tom, že Liberec nejspíš od příštího roku, kvůli rostoucím nákladům, zvýší ceny jízdného v MHD. Dražší budou jak jednorázové jízdenky, tak i předplatné kupony. Radní města zatím schválili záměr. Jako základní bude nově nastavena elektronická jízdenka.

Nyní základní papírová i elektronická jízdenka pro dospělého stojí 24 korun, v návrhu předloženém dopravním podnikem radě města se počítá s tím, že elektronická bude stát 28 Kč a papírová 34 korun.

Nic ještě sice není rozhodnuto, ale nesouhlasný, mocně naštvaný a vulgarismy prošpikovaný hlas lidu už mocně zahřímal sociálními sítěmi.

Z osobní zkušenosti jen podotknu, že koupit si ve voze jízdenku mobilem není vůbec nic složitého. Nepotřebujete ani vytahovat brýle, (aby bylo vidět na display strojku, jenž jízdenky prodává, písmena jsou dost velká) ani manipulovat s platební kartou, pokud ji máte nahranou v mobilu, který s sebou míváte pokaždé. Jistě, ten mobil musí být „chytrý“, ale kdo z nás ho nemá...

Podstatné též je, aby ty jízdenky prodávající, vždy funkční a spolehlivé přístroje byly v každém busu či tramvaji a u každých dveří. To aby člověk nemusel vrávorat po jedoucím voze. Nikdo nestojí o to, aby k pobavení celého autobusu (tramvaje) metal kotrmelce s mobilem v ruce.

A co končící týden přinesl pozitivního? Liberec za 32 milionů korun opravil dvě sportoviště u základních škol Kaplického a Broumovská. Kromě školáků je budou moci využívat i sportovní kluby, spolky a veřejnost. Během slavnostního křtu si nový běžecký ovál u ZŠ Broumovská vyzkoušela kromě školáků i několikanásobná mistryně světa a olympijská medailistka Zuzana Hejnová.

Užijte si slunečný přelom dvou podzimních měsíců. Asi se mnou budete souhlasit, že letos je babí léto jak vystřižené.

Alena Roubalová