Nahlédněte do dolu. Nová stálá expozice Vlastivědného muzea nabídne exkursi do dob, kdy se na Českolipsku těžil uran

Při vstupu do nové expozice si návštěvníci opravdu připadají jako by sami vstupovali do opravdové důlní šachty. Kromě zvuků zaujmou na první pohled trámy, které celý prostor podpírají. Ve zdech jsou ukázky dobových nástrojů, po pravé ruce stojí vozík na kolejích, po kterých se vytěžený uran vozil na povrch. Několik figurín dokresluje atmosféru připomínající, že jste se právě ocitli uprostřed dění a že těžba tady vlastně ani nikdy neustala. Cedule zakazující vstup a upozorňující na probíhající těžbu jsou pak jen třešničkou na dortu.

Celou expozici muzeum připravuje už řadu let. Původní plán realizace počítal s otevřením v roce 2018. To se ale nakonec dodržet nepodařilo. “Nejprve jsme museli získat nějaké předměty, které bychom do expozice mohli umístit. Všechno je samozřejmě založeno na financích, takže problémem byly i finance. No a v poslední řadě samozřejmě také covid,” vypráví o peripetiích vzniku expozice její autor, geolog muzea Petr Mužák.

V současné době se usilovně dolaďují poslední detaily, s prvním březnem se totiž otevřou dveře muzea a první návštěvníci se na uranový důl přijdou podívat. “Většina exponátů, které tady jsou vidět, pochází od soukromého sběratele, který měl takovou domácí expozici a zbavoval se jí, takže jsme jí získali pro naše muzeum,” říká Petr Mužák, autor expozice.

Na tvorbě expozice se podíleli takřka všichni zaměstnanci muzea. “Samotný důlní nakladač má dvě tun a bylo hodně obtížné ho sem dostat. Museli jsme překonat schodiště a do toho umisťování se zapojili opravdu všichni, samozřejmě myslím tím muže,” směje se Petr Mužák.

Myšlenka začít těžit na Českolipsku uran začala už na konci druhé světové války, kdy při osvobozování tehdejšího Československa sovětskými vojsky přijeli spolu s vojáky také geologové, kteří začali s průzkumy místních dolů a úložišť cenných surovin. “Postupně se uzavřela nepříliš prospěšná smlouva se Sovětským svazem, že my jsme se zavázali, že budeme dodávat uran právě Sovětskému svazu,” doplňuje Petr Mužák. Většina vytěženého uranu putovala do zásob kdesi v dnešním Rusku. Samotný Sovětský svaz totiž měl paliva pro jaderné elektrárny dostatek.

Těžba na Českolipsku má stále výrazný vliv na celý region. Těžba definitivně skončila v roce 1996. Za celou dobu existence místních dolů se podařilo ze země na povrch dostat 16 861 tun uranu. Naopak do země se kvůli těžbě vtlačilo přes čtyři miliony tun kyseliny sírové a 320 tisíc tun kyseliny dusičné. Následně po ukončení těžby se postupně začalo s rekultivací, která odhadem stála a bude stát dohromady stovky miliard korun.

Text a foto Lux