Z obytné čtvrti do lesa budou v Novém Boru stěhovat velké lesní mravence

"Takzvanému transferu mraveniště předchází průzkum, během nějž se zjišťuje přesný počet hnízd na pozemku i v jeho okolí, které by mohly být propojené. Vybírá se také lesní porost tak, aby tam například nebyla plánovaná těžba stromů. Musí se rovněž vyloučit přítomnost jiných mravenišť. Ta mají odlišný hnízdní pach a mravenci jsou pak vůči sobě nepřátelští a někdy mezi nimi dochází až k nemilosrdným střetům," popsala postup stěhování vedoucí odboru životního prostředí Jitka Klásková.

I samotné stěhování je podle Pokorné věda. Odborník musí na pečlivě vybraném místě vykopat díru podobné hloubky, naložit opatrně celé mraveniště z Hřebenky a na novém místě klást ve stejném sledu jednotlivé vrstvy. "Ty se dělí na ty, kde jsou dělnice, mravenci starající se o kukly nebo královna se svým ansámblem, jenž se o ni stará," doplnila mluvčí radnice. Do místa původního mraveniště pak musí umístit lapáky, do kterých by se měli zachytit zbylí mravenci, jinak by mohli na místě vybudovat nové mraveniště. I zachycené mravence pak přestěhují do lesa za ostatními.

"Tím, že mraveniště stěhujeme nyní, zvyšujeme šanci na jeho obnovení. Mravenci si stihnou do zimy vybudovat zázemí potřebné k přežití," řekla Klásková. Za posledních 25 let se podle ní město do stěhování mraveniště pouští už potřetí. V předchozích případech si velcí mravenci vybudovali mraveniště v mateřské škole v Kalinově ulici a také na sídlišti Rumburských hrdinů. Z obou míst je museli odborníci přesunout do lesa.

čtk