Na Grabštejn se vrátilo původní hradní muzeum, byt pana nadlesního doplnily suvenýry z Africky

Prvorepublikový byt nadlesního, v němž je i jediná dochovaná kuchyň na hradě, byl částečně upraven po zhruba deseti letech. "Mně osobně přišel dost neosobní, postavený na několika kusech nábytku. Chyběly tady takové ty věci, které dělají byt domovem," řekla kastelánka. To se podle ní rozhodli změnit. "Zřídili jsme tady knihovnu, je tady spousta osobních věcí, staré noviny, oblečení. Visí tady lesnická uniforma, jsou tady potřeby pro hygienu, jako by tady někdo bydlel," uvedla Ozogánová. Na stole návštěvníci například uvidí i otevřený prvorepublikový atlas hub či herbář.

Nové doplňky jsou i v salonu, který je zařízen honosně a odkazuje i na poslední prvorepublikové majitele panství, což byli Karel Podstatský z Lichtenštejna a Marie Clam-Gallasová. "Je tady spousta úžasných drobností, které jsou buď naše grabštejnské, anebo mají ke Grabštejnu nějaký vztah, i když jsou ve správě jiných institucí," řekla kastelánka. Ze zámku v Telči tak mají podle ní například zapůjčený Podstatského popelník z pštrosího vejce nebo dostali zpět ze zámku Jemniště jeho krabici na 72 doutníků, která je ve tvaru pirátské truhly.

Nechybí ani suvenýry z afrických výprav Podstatského. Jsou to třeba domorodé ozdoby, zbraně i lovecké trofeje.

Poslední majitelé panství založili v roce 1932 na Grabštejně také malé hradní muzeum, na což bude nově na prvním okruhu upozorňovat jedna místnost. "Původně ho měli ve třech místnostech a my máme jednu, takže jsme se do ní snažili vecpat všechno. V tom muzeu byl rodinný archiv, takže jsme vytvořili skříň s archiváliemi. Potom tam byly památky přímo ke Grabštejnu, nějaká stará vyobrazení, takže jsme na jedné ze zdí udělali výstavu starých podob Grabštejna. Byly tam třeba rodinné krajky, takže ty máme ve vitríně, i ty se sem vrátily z Jemniště. A byly tam i sbírky porcelánu, mincí, i to jsme tady tedy použili a snažili se vytvořit atmosféru starého muzea," uvedla kastelánka.

V muzeu nechybí ani takzvaná žitavská keramika, která patří mezi chlouby hradu založeného ve druhé polovině 13. století jako pohraniční pevnost střežící obchodní stezku z Čech do Lužice. "Na Grabštejně je soustředěná největší sbírka u nás, což by měla být asi čtvrtina ze všech dochovaných kusů," dodala Ozogánová. V expozici je i nejstarší dochovaný "zelený žitavský talíř", který je z roku 1656.

čtk