David Pastva: Křišťálové údolí je jedna velká krajina příběhů skla
Jak jsme vás již průběžně informovali, o nadcházejícím víkendu si můžete na vlastní kůži otestovat, co se rýsuje pod pojmem Křišťálové údolí, novým synonymem pro pojmenování Libereckého kraje. Velmi zjednodušeně lze říci, že Křišťálové údolí je chráněná značka, která má dvě základní funkce, jednak má fungovat jako označení původu zboží firem z oboru, které v kraji působí, a pak jako jasná identifikace výjimečnosti Libereckého kraje pro turisty. Náš rozhovor s Davidem Pastvou, ředitelem projektu Křišťálové údolí, se točil zejména kolem turistické stránky věci.
Red.: Začněme trochu osobně, opustil jste celkem zajímavou práci v zavedené instituci, abyste se stal architektem Křišťálového údolí. Mně ta změna připomíná cestu z města do neprobádané divočiny. Jaké byly vaše první měsíce práce na novém projektu?
David Pastva: Určitě to je nové téma, rozvíjení nového projektu, ale na druhou stranu je to o marketingu cestovního ruchu, což je můj obor, takže pokračuji v práci. Velkou výzvou pro mě je, že Křišťálové údolí staví na krásné tradici našeho kraje. Red.: Když ještě zůstanu u toho dobývání nového území, které budete obdělávat, bylo vám předem vykolíkováno, nebo jste si hranice mohl sám vytyčit?
David Pastva: Když to vezmeme geograficky, je prostor vykolíkovaný hranicemi Libereckého kraje. Co se týče obsahu, jsem z velké části architektem toho, co by na tom území mělo obrazně řečeno vyrůst. Red.: Kolik lidí tvoří tým Křišťálového údolí?
David Pastva: Jsem sám sobě ředitelem. Máme ale široký poradní sbor, do kterého jsou zapojené významné firmy, které jsou připravené realizovat cestovní ruch na bázi tradičních sklářských, šperkařských a bižuterních odvětví, i zástupci samosprávy. Ti mi jsou jakousi správní radou, se kterou konzultuji základní kroky.Red.: Turistickou koncepci tvoří pět bodů: Přijet, poznat, užasnout, vyzkoušet a vrátit se. Podle mě je bod „přijet“ asi nejzásadnější. Jak k nám turisty nalákáte?
David Pastva: Tak v první řadě použijeme „běžné“ propagační metody jak se dostat do povědomí lidí. V úvodní fázi by to měl být především vzkaz, že tu je živá výroba, která funguje a má svoji budoucnost. Na celonárodní úrovni to je spolupráce s agenturou CzechTourism. Chceme, aby v roce 2021 bylo Křišťálové údolí jedním z jejich stěžejních komunikačních témat a to se zatím daří. Řešíme komunikaci s novináři, s cestovními kancelářemi, zejména s těmi zahraničními. Na příjezdu od Prahy budeme mít ve Svijanech stálou propagační plochu. To vše jsou ovšem akce finančně náročnější. Z počátku cílíme především na český trh, ale pochopitelně plánujeme proniknout do zahraničí a chystáme se sem zvát lidi nejen z Evropy, ale z celého světa. Například již na tento víkend máme přeložené materiály, které budou naši akci propagovat v příhraničí. Na prosinec plánujeme trip pro německé cestovní kanceláře.
Red.: A co sociální média?
David Pastva: Tak ta pochopitelně používáme a krom toho jsme spustili vlastní web crystalvalley.cz. Chceme vyprávět příběhy Křišťálového údolí, což můžete vidět právě tam. Základ již je a přibudou další příběhy. Red.: To bychom měli první bod, jak to s dalšími vidíte vy?
David Pastva: V cestovním ruchu je vždycky důležité ono „vrátit se“ a to hned ve dvou rovinách. Přijedu domů a jsem tak nadšený, že o tom vyprávím a posílám tam další lidi. Momentem druhým je velká šíře toho, co jsme schopni nabídnout, již dnes se do projektu zapojila padesátka subjektů. Lidi by měla návštěva inspirovat k tomu, aby se sem opět vrátili. Red.: Takže těch bodů by mělo být šest, přijet, poznat, užasnout, vyzkoušet, vyprávět, vrátit se. Ale pojďme dál, neusilujete o hromadnou, ale o tak zvanou butikovou turistiku, můžete to rozvést?
David Pastva: Křišťálové údolí je o obrovské různorodosti subjektů, co se týče typů výrob, velikosti provozů i připravenosti pracovat s návštěvníkem. Máme subjekty, pro které není problém přivítat velký zájezd, a jsou to výrobci, pro které je maximem jedna rodina. Různé jsou i cílové skupiny. To chceme zohlednit na našem webu a budeme tam vkládat různě zacílené tipy. Máme rozjednanou spolupráci s malými cestovními kancelářemi, které se na turistiku pro malé skupiny specializují. Taková turistika je jednak šetrná a jednak vám přinese mnohem intenzivnější zážitek.Red.: V Libereckém kraji působí v oboru, tipuji, kolem dvou set firem, do projektu Křišťálového údolí jich zatím vstoupila asi padesátka, jste s tím číslem spokojený?
David Pastva: Určitě jsem. Když jsem firmy oslovoval, moje tabulka měla dokonce 288 řádků, ale musíme si uvědomit, že tam figurují i opravdu malí živnostníci, kteří pracují třeba v zahradním altánu, kam se pomalu nevejdou sami. Takže nesmírně důležitá je ta připravenost na návštěvníka, fyzické možnosti někoho pozvat. Chceme-li na tom budovat turistický ruch, musí to splňovat určité parametry. Takže s tím počtem subjektů, které s námi do toho jdou, jsem velmi spokojený.Red.: Co firmám, školám a jednotlivým tvůrcům nabízíte a co po nich na oplátku požadujete?
David Pastva: Nabízíme společný marketing, tu značku jako takovou a věci s tím související. Dá se říci, že na základě jejich byznysu jim nabízíme byznys nový, někdy úplně nový. To, co po nich chceme, je, aby se k projektu hlásili a v rámci svých možností značku Křišťálového údolí propagovali, chlubili se, že jsou z Křišťálového údolí. To neznamená jen označit provozovnu, ale třeba dělat takovou banalitu, jako je oznamování akcí. Já když jsem sem nastoupil, tak bylo těžko dohledatelné, kde se kdy co v oblasti sklářství odehrává. Ta prezentace chyběla. Sdílení informací, propojení s krajským datovým skladem, propojení na náš web, to vše je velmi důležité. A také to je o určitém finančním plnění. To vše je samozřejmě běh na dlouhou trať.Red.: Úspěšnost snahy udržet zde návštěvníky déle jak jeden den ovšem nezávisí jen na atraktivitě skla. V jaké kondici je podle vás Liberecký kraj, co se týče atraktivity v dalších oblastech, jako je ubytování, služby, doprava?
David Pastva: Liberecký kraj je atraktivní, ale nabídka infrastruktury je velmi rozdílná, tak to prostě je. Jsou tu místa z pohledu tématu skla velmi zajímavá, ale už tam bohužel není restaurace, o ubytování ani nemluvě. Na druhou stranu kraj není tak velký, abychom tento deficit nemohli řešit. Nemá-li kupříkladu Kamenický Šenov hotel, ale Nový Bor ano a ve Cvikově je hotel s pivovarem, není problém. Red.: Na stránkách Agentury regionálního rozvoje nabízíte v rámci projektu spolupráci i hotelům a regionálním výrobcům potravin, mají zájem?
David Pastva: Tady jsme úplně na začátku. Chtěl bych třeba, abychom přednostně nabízeli ubytování, které je s tématem konfrontováno. Možností je spousta, jsou hotely, které mají ve svém interiéru použité skleněné objekty, například Ještěd, Pytloun Imperial, Morris v Novém Boru a další. Nebo s výrobou skla přímo souvisely, v Harrachově je hotel Sklář, na Jizerce je penzion Sklárna, ta zařízení se tak nejmenují náhodou. S tím chceme pracovat, to je přesně o těch příbězích.Red.: Již dlouho se uvažuje o vybudování reprezentativního centrálního showroomu skla. Teď snad dokonce mají vzniknout centra dvě, jedno v Jablonci a druhé v Novém Boru. To je velmi náročný projekt nejen finančně, ale i z hlediska výběru budovy a koncepce. Jak jste daleko?
David Pastva: Jsme na začátku, ta debata je velmi široká. Je otázka, zda vůbec jít touto cestou dvou centralizovaných míst. Vše má svá pro a proti, když vybudujeme dvě obří návštěvnická centra, může se stát, že tam návštěvníci skončí. Na druhou stranu by to mělo ten wow efekt, za kterým by se již vyplatilo cestovat i mnoho set kilometrů. Tím jak je ta výroba různorodá, by se možná vyplatilo budovat menší lokální centra a prezentovat příběhy skla. Někde by se i nabízely vhodné objekty, například v Desné Riedlova vila. Tam o tom i tak uvažují. Pro Desnou by to bylo stěžejní téma. Možná by toto byla cesta lépe vystihující různorodost Křišťálového údolí. Red.: Kraj přislíbil do podpory značky vložit během tří let 12 milionů korun, kam ty peníze půjdou?
David Pastva: To jsou peníze, které putují do společného marketingu a do technického zajištění, tam jsou náklady na úplně všechno včetně nájmu této kanceláře. Musím říci, že letošní rozpočet je již velmi napjatý. Určitým velmi malým dílem přispívají i do projektu zapojené firmy a jsou tu věci, které si na sebe můžou do budoucna vydělat, třeba síť průvodců.Red.: V kraji jsou nejen turistické cíle, ale celé trasy, které by šlo zajímavě spojit s výrobou skla, jako to kupříkladu na Kristiánově zrealizovalo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci. Plánujete vytvoření nových skleněných turistických stezek? Třeba údolí Svitávky si o takový projekt vyloženě říká.
David Pastva: Nové naučné stezky v tento okamžik stavět nechceme, něco se rýsuje kolem domu Jiřího Harcuby v Harrachově. Budeme pracovat spíš ve virtuálním prostředí a seznamovat turisty s naší krajinou skrze téma sklo a jeho příběhy. Již jsme naplánovali pět cyklotras pro horská kola. Red.: Závěrečná otázka, tento víkend bude Křišťálové údolí představeno veřejnosti velkolepým dnem otevřených dveří ve čtyřicítce firem. Máte recept, jak to všechno zvládnout?
David Pastva: Vybíral bych firmy podle různorodosti výroby. Jeden den bych dal třeba Novoborsko a druhý Železnobrodsko. Rozhodně bych preferoval firmy, které nejsou běžně přístupné. Asi určitě to je o tom „vrátit se“, protože toho máme opravdu hodně a nemá smysl ze sebe dělat honicího psa a snažit se vidět všechno.
Red.: Děkuji za Rozhovor. (Rozhovor pořídil a ilustračními záběry ze svého archivu doplnil Mad.)