Historik Tomáš Edel vrátil Český Dub z periferie na přední místo mezi českými historickými sídly

Český Dub patří mezi nejstarší města severu Čech. Jeho historie sahá do doby románského slohu, kdy osada byla významným místem na kupecké stezce spojující Prahu s Horní Lužicí. První písemná zmínka o Českém Dubu, tehdy zvaném prostě Dub, je v zakládací listině kladrubského kláštera z roku 1115, pakliže tedy nejde o padělek, na který je v tomto případě vážné podezření.
Roku 1237 zdejší území získali do svého majetku výměnou za jiné pozemky Markvarticové, přesněji řečeno Havel I. z Lemberka. Havel I., manžel dnes mnohem slavnější sv. Zdislavy z Lemberka, krátce poté na obchodní stezce založil johanitskou komendu, opevněný klášter rytířského řádu. Pakliže by Dub do té doby neexistoval, musel vzniknout nejpozději v tomto období.Havlův krok byl zcela logický, protože: „Johanitský řád měl, vedle ryze náboženské složky, za povinnost vojensky chránit svěřené území a poskytovat špitálnické služby, k nimž se řadilo také občerstvení poutníků a poskytnutí noclehu. Aby byla zajištěna bezpečnost stezek a dostupnost poskytovaného zázemí, byly johanitské komendy stavěny ve vzdálenosti cca 50 km od sebe, což odpovídalo jednodenní pouti obchodníků. Na kupecké stezce procházející zdejší krajinou plnily uvedený účel komendy v Praze, Mladé Boleslavi, Českém Dubu a v Žitavě,“ jak je trefně shrnuto na www.cesky-raj.info.Komenda zanikla za husitských válek, kdy byl zplundrován Dub jako takový. V 16. století na místě komendy vyrostl renesanční komplex zámku a pivovaru. Roku 1769 se poprvé objevuje zápis města pod celým názvem Český Dub. V roce 1858 zámek pohlcují plameny velkého požáru Českého Dubu. Město bylo obnoveno, nicméně prostor po zámku zůstal nezastavěný až do počátku 20. století, kdy na Zámeckém vrchu vyrostla činžovní zástavba i honosné vily. Po johanitské komendě, kterou nahradil činžák, se definitivně slehla zem. Ostatně, dávno se neví, že tu stála.
V roce 1985 přichází na scénu, tedy do Podještědského muzea v Českém Dubu, nový ředitel Tomáš Edel. Nikdo tehdy netušil, jaké velké věci se s jeho příchodem začnou dít. Historik, národopisec, vášnivý badatel Tomáš Edel (*3. 10. 1951, + 26. 4. 2010) se narodil v Praze, dálkově vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a v době příchodu do Dubu již za sebou měl poměrně pestrou profesní minulost, která obsahovala mimo jiné pozici technika v Divadle Járy Cimrmana.Z pohledu akademického to bude znít možná trochu nevážně, ale kdo ví, jestli Tomáše Edela neovlivnila právě atmosféra panující v souboru, kolektivně vytvářejícím fiktivní postavu bizarního českého velikána, zasazeného do zcela konkrétních historických kulis. Třeba právě zde vědec našel svůj úhel pohledu, přesněji řečeno svůj občas neakademický nadhled, který mu někteří kolegové tak zazlívali a který mu umožnil objevovat věci jinými neviděné, nehledané.O existenci johanitské komendy se v odborných kruzích vědělo, nicméně o lokalitě se vedly spory (například zastánci umístění v Českém Dubu ji tipovali spíše do okolí kaple) a byla považována za ztracenou. Ředitel Edel byl ale přesvědčený, že se nacházela v Českém Dubu, a neúnavně hledal stopy po ní. Tak se stalo, že již zmíněného 10. října 1991 zavítal v rámci své badatelské činnosti do sklepa činžáku na kraji Zámeckého vrchu. Kdyby tehdejší uživatelé domu tušili, co bude následovat a jak se to dotkne i jich, dost možná by mu nedovolili provést ve sklepě sondu. 
Tomáš Edel kopl do sklepní stěny, ta povolila a na rozdíl od výprav předchozích udělal tentokrát průlom historický, malá díra otevřela cestu k rozsáhlým stavebním pozůstatkům pozdně románské johanitské komendy.Ani objevitel Edel tehdy netušil, jak velký a unikátní komplex, řadící se mezi nejstarší nejen v Čechách, se pod domem zachoval. S přibývajícími tunami ručně vynášeného bahna se postupně odkrývaly další a další sály, okna i osmdesátimetrová úniková štola. 
Nejvýznamnějším odhalením se ukázala dnes znovuvysvěcená pozdně románská kaple sv. Jana Křtitele a velký sál klášterní budovy s původním klenutím, středověkými okny a dalšími historickými stavebními detaily. V následujícím roce bylo historické centrum Českého Dubu prohlášeno za městskou památkovou zónu (MPZ). V červnu 1995 byl dokončen Program regenerace MPZ Český Dub.Komenda nebyla zdaleka jediným objevem. Tomáš Edel nepátral jen pod zemí. V roce 1995 nechyběl u nálezu dalšího pokladu, tentokrát v patře věže českodubského kostela sv. Ducha. Tam objevená gotická skříň, pocházející pravděpodobně z konce 15. století a zdobená šablonovou malbou, je dnes nejcennější součástí expozice Podještědského muzea. V roce 2003 byly v rajském dvoře areálu bývalého johanitského kláštera vykopány hroby řeholníků a v jednom z nich mimořádně cenný románský ostatkový kříž zdobený drahokamy, emaily a plastikou korunovaného Krista. Vloženou relikvií byla část dřeva Svatého kříže. Otázkou je, kdo v hrobě ležel, protože šlo o kostru ženy, takže johanitský rytíř mnich to není.Nutno říci, že Tomáš Edel se ne vždy setkával s pochopením. Například nebyl příliš populární mezi majiteli nemovitostí postavenými na historicky cenné půdě. Traduje se, že mnozí mu dokonce sklepy zapírali. Navzdory svým badatelským úspěchům nebyl Edel z různých důvodů oblíbený ani v okruhu některých profesních kolegů a prý také nebylo lehké s ním, nebo pod ním, pracovat. Je pravda, že kromě nesporných famózních úspěchů byly některé Edelovy závěry přijímány rozpačitě a například práce považující za autora tak řečené Dalimilovy kroniky komtura žitavské johanitské komendy Jindřicha z Varnsdorfu, zvaného Letopisec, je považována za kontroverzní. Faktem zůstává, že málokterému muzejnímu badateli se povedlo přitáhnout k historickým tématům tak početné publikum a tak masivně propagovat své myšlenky, jako se to podařilo Tomáši Edelovi.Tomáš Edel zemřel náhle uprostřed práce 24. dubna 2010 ve svém Českém Dubu. 30. listopadu téhož roku (tedy v den, kdy roku 1357 navštívil Český Dub císař Karel IV. a povýšil Dub na město) byl jmenován Osobností Českého Dubu a čestným občanem. Ocenění prý nebylo motivováno Edelovým úmrtím, měl ho původně dostat o rok později jako dárek k šedesátinám. Tomáš Edel je in memoriam rovněž nositelem ocenění Osobnost Libereckého kraje.Johanitská komenda je od roku 1993 odloučenou expozicí Podještědského muzea. Prohlídky s průvodcem se konají od dubna do září mimo pondělí a úterý v 10, 12, 14 a 16 hodin se srazem u Podještědského muzea, kde se rovněž prodávají vstupenky, viz www.muzeumceskydub.cz.

Text a foto Mad