Betlémských hvězd s 26 paprsky, vyrobených v hornolužickém Herrnhutu, přibývá rok od roku nejen na českých budovách, ale i v domácnostech a to navzdory vyšší ceně

Ano, šlo o protestanty prchající z Českých zemí před rekatolizačním útlakem po bitvě na Bílé hoře, ale překvapivě ne z našeho kraje, ale o německy hovořící České bratry původem z míst ležících mnohem východněji, například z Fulneku, Suchdola nad Odrou, Kunína a dalších sídel jihozápadně od Ostravy. Azyl a ochranu jim tehdy poskytl biskup Jednoty bratrské a velký sociální vizionář Nikolaus Ludwig von Zinzendorf. Na svém panství jim dovolil založit Herrnhut (MAPA), což přeloženo do češtiny znamená Ochranov. Nové sídlo Českých bratří vzniklo roku 1722 slavnostním podetnutím prvního stromu tesařem Kristianem Davidem. Ona památná sekera je k vidění v expozici dnešní "Herrnhuter Sterne Manufaktur" a hned vedle ní si můžete prohlédnout, jak onen akt byl obrazově zdokumentován.Osada začala úspěšně růst, neb sem přicházeli další exulanti, a záhy se stala světovým misijním centrem. Moravští bratři odsud vyráželi na misijní cesty po celém světě. Právě k této jejich činnosti se váže i legenda o vzniku Herrnhutské hvězdy. Po dobu nepřítomnosti rodičů byly děti vychovávány v internátních školách. První betlémskou hvězdu údajně sestavili roku 1821 jako matematický úkol na bratrské chlapecké internátní škole v nedalekém Niesky. Prý měla dokonce 110 paprsků. Brzy se však ustálil současný tvar, který je trochu jednoduší. Obsahuje 17 čtyřbokých jehlanů a 8 jehlanů trojbokých, vyrůstajících ze symetrického mnohostěnu s nevyslovitelným názvem rhombicuboctahedron. Děti stavebnice vánočních hvězd posílaly svým rodičům na misie, a tak se "Herrnhutské" nebo též "Moravské hvězdy" rozlétly do světa.Roku 1929 byl Herrnhut povýšen na město, ve zdůvodnění se píše, že se tak stalo i díky respektu a proslulosti, kterou si obec získala. Co si pod tím máme představit? Nepochybně misijní činnost a po celém světě známé Moravské hvězdy. Je rovněž zajímavé, že na rozdíl od jiných měst Horní Lužice, například Žitavy, se Herrnhut nevybydluje, ale jeho populace pomalu roste. Na přelomu 19. a 20. století mělo město asi 1 000 obyvatel, před šedesáti lety kolem 2 000 a dnes má 6 300 obyvatel, takže je srovnatelné například s Chrastavou. Pravda, poslední číslo je třeba brát s rezervou, samotný Herrnhut bez přičleněných obcí má jen 2 500 obyvatel, ale i tak to je ve zdejších končinách úspěch. Že by Herrnhutské hvězdy měly i nějaké vedlejší účinky?Obchodní potenciál adventního symbolu jako první poznal obchodník s knihami a hudebninami Hendrik Pieter Verbeek a roku 1897 hvězdy zařadil do své nabídky. Protože poptávka začátkem 20. století překročila původní kapacitní možnosti, byla roku 1925 založena "Der Stern - G.m.b.H. in Herrnhut". Většinu akcií získal Abraham Dürninger a jeho společnost pak hvězdu vyráběla až do vyvlastnění roku 1946. Roku 1968 předala NDR výrobu církvi bratrské. Přelom v rozvoji přinesl rok 2010, kdy byla postavena nová manufaktura, vyrábějící kolem tří set tisíc hvězd ročně.Součástí manufaktury je kromě velké prodejny i muzeum. Architektonicky připomíná nitro hvězdy, v jejímž středu se nachází promítací sálek. Na programu je (jak jinak) romantické drama o zrození Herrnhutské hvězdy. V expozici si kromě již výše zmíněné sekery můžete prohlédnout i řadu dalších velmi zajímavých exponátů. Škoda, že navzdory tomu, že jsme pouhých 36 kilometrů od Liberce a jde o historii našich předků, je vše popsáno kromě němčiny jen anglicky, nikoliv česky.Součástí reprezentační prodejny je i živá výroba. Výroba malé hvězdy z připravených komponent trvá deset minut, větší kousky zaberou i několik hodin. Firma zaměstnává přes 60 lidí a další práci zadává externě například do chráněných dílen. O Vánocích se jede i na tři směny a manufaktura pravidelně sortiment inovuje a zařazuje i speciální edice. Letos to byly například hvězdy v barvě růžové, rok před tím „mint“ a ještě dříve limetkové, tyrkysové a tak dále viz www.herrnhuter-sterne.de.Třinácticentimetrovou plastovou hvězdu pořídíte za cenu kolem 500 Kč (aktuální cena přímo v herrnhutském shopu a e-shopu www.herrnhuter-sterne.de/cz činí necelých 18 € se zabudovanou ledkou, ale bez napájecího zdroje). Za jednu hvězdu tedy vydáte srovnatelnou částku, za kterou si běžně koupíte světelný řetěz postačující na osvětlení celého vánočního stromečku. Cenově zajímavější a pro mnohé lidi asi zábavnější, je koupě této hvězdy ve formě stavebnice za 13,6 €. Ušetříte tedy zhruba 150 Kč. Světelný řetěz deseti herrnhutských hvězd o průměru 16 cm přijde na víc jak 3 800 Kč. Je vhodný i do venkovního prostředí, ale takovou věc si na zahradu pověsí pravděpodobně jen opravdu hodně důvěřivý člověk.Co se týče velkých hvězd, zdobících spíše firmy a veřejné budovy, tak momentálně největší na herrnhutském e-shopu  dostupná hvězda má průměr 1,3 m a baťovskou cenu 189 €. To by šlo v české měně zaokrouhlit na rovněž baťovských 4 899 Kč. Bez osvětlení a dopravy pochopitelně. Na zakázku lze vyrobit i hvězdy mnohem větší. Že herrnhutské ceny, dané ruční povahou výroby, můžou leckoho zaskočit, je jasné. Možná právě pro takové případy je součástí manufaktury nejen muzeum, ukázková výroba a prodejna, ale i kavárnička, ve které se můžete uklidnit šálkem kávy a dortem si osladit rozhodování, za jakou hvězdu hříšná eura utratíte.
Nechcete-li se dopustit hříchu marnivosti, vyrobte si svoji originální herrnhutskou hvězdu sami doma, návodů je plný internet. Mimochodem, skládání hvězdy je dodnes v řadě Bratrských rodin součástí rituálů spojených s první adventní nedělí.Text a foto Mad