Číst Karolinu Světlou není povinná školní nuda, to dokazuje festival i Stezka Karoliny Světlé

Johanna Nepomucena Mužáková, rozená Rottová (1830 – 1899) si umělecký pseudonym Karolina Světlá nezvolila náhodou. Světlá pod Ještědem, rodiště jejího manžela Petra Mužáka, jí učarovala nejen zasazením do krajiny Podještědí a dalekými výhledy na třetinu Čech, ale zejména příběhy zde žijících lidí, ze kterých čerpala inspiraci pro svých pět stěžejních románů a celou řadu povídek.Světlá pod Ještědem je vlastně živým skanzenem tvorby Karoliny Světlé. Nejen na domech, ale i v krajině jsou v hojné míře umístěné smaltované cedulky i velké informační panely odkazující na konkrétní díla s místem svázaná. A aby nikdo nebyl na pochybách, náves před kostelem sv. Mikuláše korunuje socha zakladatelky českého vesnického románu a bojovnice za ženskou emancipaci.Bronzová skulptura spisovatelky v mírně nadživotní velikosti pochází od Josefa Bílka. Slavnostnímu odhalení v červenci 1931 přihlíželo pět tisíc lidí. Festival Karoliny Světlé je sice komornější (což je jedině dobře), ale zato se, s výjimkou covidové pauzy, koná pravidelně a doufejme, že tato tradice bude nejen pokračovat, ale bude se i dále rozvíjet. Historie festivalu je spojená se vznikem Stezky Karoliny Světlé, které jsme se již před časem podrobně věnovali v jednom z našich výletních tipů, viz obrazová reportáž GENUS.CZ.Stezka, která patří k nejkomplexněji zpracovaným naučným stezkám u nás, vznikla v roce 2014 a bez nadsázky může hodiny osvícených češtinářů obohatit o pobyt na čerstvém vzduchu. Seznamuje nejen se životem a dílem Karoliny Světlé, ale i s dobovými souvislostmi. QR kódy umožňují pustit si ukázky z děl a dobové dokumenty přímo na místě z mobilů.Za vznikem stezky stojí Tereza Rafoth a Andrea Fischerová (viz ZDE). Následoval festival, na kterém je zajímavá i jeho pražská odnož. Již tradiční součástí festivalu se stalo čtení v krajině, na kterém se podílejí herci Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Letos do Světlé přijela překvapivě velká „delegace“ činoherního souboru. Na programu totiž byla také ukázka ze hry Sylva, což je divadelní adaptace Vesnického románu.Někteří herci, například Markéta Tallerová, která namlouvala již ukázky pro stezku, jsou s akcí spjatí od začátku. „Oslovili jsme ji, protože nám přišlo, že je Karolině Světlé nejblíž a její myšlenky dovede neskutečným způsobem ztvárnit. Pak se na to nabalila Veronika Korytářová a pak nás napadlo dělat víc právě ta čtení v krajině a bylo tedy potřeba získat další interprety,“ vzpomíná Tereza Rafoth na genezi letité spolupráce s libereckým divadlem.Putování po čtyřech zastaveních stezky, se čtením ukázek z příběhů s danými místy spojenými, letos tvořilo jádro dopoledního programu festivalu. Dramaturgyní byla Lenka Chválová a režie se ujala Andrea Fišerová, která je také spisovatelkou a má ve Světlé chalupu. Ukázky vtáhly diváky dokonale do světa autorky nejen díky umění herců, ale i kvůli geniu loci míst. Zahrálo si i počasí. Nikdy ale nebyl prozrazen celý příběh, což předpokládám přinutilo řadu lidí sáhnout doma do knihovny nebo nějakou knihovnu navštívit, třeba zrovna knihobudku v samotné Světlé.Že by šlo prvoplánově o úmysl, Andrea Fišerová popírá, vysvětluje: „Jde o autorizovanou úpravu děl Karoliny Světlé. Pro tento účel totiž není možné převzít texty doslova. Jinak by tam ti lidé museli sedět mnohem déle, abychom jim předali to, co chceme.“Dalšími body programu byla folklorní vystoupení souboru Horačky, několik přednášek a divadelní produkce nejen profesionálů z Liberce, ale i turnovského studentského souboru NOTDIS. Kramářskými písněmi den obohatily Jana Hauserová a Markéta Ježková, která také prezentovala svůj film o Boženě Němcové. Příspěvkem Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé byla výstavka sedmnácti panenek reprezentujících všech sedmnáct hrdinek podještědských příběhů Karoliny Světlé. Pochopitelně nechyběl ani jarmark.Za tím vším je ovšem spousta práce. „Festival začínáme plánovat kolem Vánoc. Do konce ledna až února dáme dohromady definitivní program. Pak již řešíme takové detaily, jako kdo bude prodávat na jarmarku. Takže celkem v tom je asi půl roku práce na dobrovolnické bázi, pochopitelně ve volném čase,“ konstatuje Andrea Fišerová. Pikantní je, že obě dámy sice pocházejí z Liberce, ale Tereza Rafoth žije v Praze a Andrea Fišerová v Německu.Festival podpořil Liberecký kraj, vesnice Proseč pod Ještědem a Světlá pod Ještědem a především manželé Milotovi, jejichž vklad je obzvláště cenný, protože Milotovic nemovitost s bývalým hostincem je nejen dějištěm Vesnického románu, ale i středobodem celého festivalu. Letos zvláště vytopený hostinec přišel návštěvníkům vhod. „Jsme rádi, že to tady žije. Dělá nám radost, že ten dům aspoň na chvíli slouží tomu, k čemu byl určený, tedy ne přímo původně, ale po dostavbě. Karolina Světlá je spjatá s tímto krajem a také s naším domem, tak to patří dohromady,“ říká paní domu Radka Milotová.Rodině Machotků statek patří sto let. Paní Radka, provdaná Milotová, nemovitost dostala darem od tatínka, který objekt zdědil po matce, která ho zase zdědila po tatínkovi, který ho i s obrovským dluhem dostal darem od Milady Prokopové, kterou po 1. světové válce místní spolky přemluvily, aby k původně roubenému stavení přistavěla velký sál.Škoda, že Karolina Světlá byla v době stavby sálu dávno po smrti. Jinak by drama jeho vzniku pravděpodobně zakomponovala do nějakého svého příběhu. Že se statek s hospodou a sálem, sloužícím i jako kino, nakonec opravdu stal centrem místního společenského života, dokládají materiály uložené v českodubském muzeu. Sál je impozantní dodnes, ale aby mohl sloužit svému účelu, nutně potřebuje opravu.„Vize by byla, tady by se dalo dělat všechno možné, ale musíte stát nohama na zemi. Letos bychom rádi aspoň obnovili sto let staré padající omítky na sále. Žádali jsme kraj o dotaci, ale neuspěli jsme. Plně funkční hospoda zde pravděpodobně již nebude. Mimo jiné i proto, že Světlá nemá obecní kanalizaci, a tak by pro nás bylo splnění požadovaných hygienických norem velmi drahé,“ konstatuje Radka Milotová.Je možné, že za čas Festival Karoliny Světlé získá takový věhlas, že se dotační titul na obnovu sálu najde a budou se zde hrát adaptace románů a povídek naší slavné autorky. Každopádně Divadlo F. X. Šaldy v Liberci je součástí inventáře akce již dnes, jak potvrzuje herečka Markéta Tallerová, když akci hodnotí slovy: „Je to už strašná doba, co sem jezdíme. Už k tomu tak nějak patříme, stejně jako sem prostě patří ten festival. Jsem tady hrozně ráda, užívám si to moc a mám pocit, že takovéto akce mají vůbec největší kulturní smysl jaký může být."

Text a foto Mad