Jizerská 50 padesátkrát jinak po tři dny rozsvítila Jablonec nad Nisou dvanácti díly, na kterých se podílely dvě desítky autorů

15. 02. 2021 | 0:00

Fakticky vzato šlo o jedenáct alespoň částečně světelných instalací, doplněných o jednu živou site specific performanci lyžařskou. Akce Jizerská 50 padesátkát jinak se poprvé uskutečnila loni a hned měla velký úspěch. Původně přitom vznikla jako reakce na to, že Liberec již léta měl doprovodný kulturní program Jizerské 50 a Jablonec nikoliv.
 

MSB Jablonec, přístavba v noci.
Akce se účastnilo i MSB Jablonec.

Letos se karta obrátila, Liberec v době vládních opatření rezignoval i na on-line doprovodný program Jizerské 50. Naproti tomu organizátoři akce Jizerská 50 padesátkrát jinak (JABLONEC JINAK, z.ú. ve spolupráci s T.J. SOKOL JABLONEC) vymysleli způsob, jak lidi vytáhnout na podvečerní procházku na čerstvém vzduchu a neporušovat vládní restrikce. Po centru Jablonce rozmístili již zmíněné světelné instalace. Podle FB na akci zareagovalo přes pět set lidí.


Stíny Richarda Loskota a UAII studia z daleka oznamovaly, že se v Jablonci něco děje.Přirozenou dominantou Rozsvíceného Jablonce se staly zdaleka viditelné stylizované siluety běžkařů promítané na fasády domů a v jednom případě i na dlažbu (prostranství před Eurocentrem). Autorem této největší světelné instalace byl Richard Loskot a UAII studio. UAII znamená Umění, Architektura, Intervence do veřejného prostoru, což myslím velmi přesně vystihuje podstatu věci.
Další ze Stínů Richarda Loskota a UAII studia.UAII je uskupení umělců, architektů a techniků, které se orientuje na experimentální prostorovou tvorbu a zpracovávání komplexních prostředí. Richard Loskot navíc působí na FUA TUL a v Liberci již měl několik výstav. Drobnou vadou na kráse Loskotova jabloneckého projektu bylo to, že se podle všeho z nějakých důvodů nepovedlo osvítit všechny původně zamýšlené fasády dominantních budov a pak i to, že ne všechny projektory pracovaly, jak měly. Ve čtvrtek například ten, který měl promítat běžkaře na čelní fasádu věže jablonecké radnice.


Svítící 3D model trati Jizerské 50 od dua ŠViH.Pro návštěvníka Jablonce bylo asi nejjednodušší začít prohlídku Rozsvíceného Jablonce od parkoviště na Horním náměstí, takže v dalším popisu budu pokračovat odsud. Rohový plácek nad knihkupectvím Sirius, které bylo loni jedním z center akce, využilo tvůrčí duo Michal Nachtigal a Kristýna Kužvartová, působící pod akronymem ŠViH čili Šířka, Výška i Hloubka. Tito umělci se nevěnují jen tvorbě 3D objektů, ale i dalším oborům, například scénografii a tvorbě divadelních kostýmů. Pro tuto příležitost ŠViH připravil nad sněhem se vznášející 3D model trati Jizerské 50. Původním záměrem bylo, že divák, aby objekt viděl, musel vložit nějakou energii do výroby elektrického proudu. Z tohoto nápadu sešlo (nebo ve čtvrtek sešlo) a světelná šňůra zářila v prostoru, aniž bychom měli pocit sportovního výkonu. Škoda!


Hora tvůrčího tandemu  Josef Koblic -  Martina Koblic Walterová.Za kostel Dr. Farského umístil své dílo nazvané Hora další tvůrčí tandem, Josef Koblic a Martina Koblic Walterová. Do tmy zářící hora složená z vrstevnic, majících podle manželů Koblicových připomínat letokruhy, ve svém nitru ukrývala startovní pole běžkařů
Hora plná závodníků.Josef je původně řezbář a restaurátor, který se již řadu let zabývá i divadlem a intervencemi do veřejného prostoru. Martina se umělecky realizuje především jako malířka a spolupachatelka Martinových akcí. Horu pak považuji za jeden z nejlepších výtvorů přehlídky.


Krajina slov Kristýny Jíchové aka Oipook.Na horním konci schodů vedoucích z centra na autobusové nádraží oživovala tento nevábný kout Jablonce vitrína s expozicí Krajina slov Kristýny Jíchové. Tato autorka, známější pod pseudonymem Oipook, vystudovala kamenosochařinu, ale její doménou jsou spíše ilustrace a malba. Obsah vitríny šlo chápat jako nostalgickou vzpomínku na krajinu Jizerských hor, kterou před pár lety vyměnila za Prahu.


Projekce 50ka v 60ti s. Produkt studia OBA Creators.Zeď nad amfiteátrem Eurocentra patřila recesistické videohříčce 50ka v 60ti s studia OBA Creators, které tvoří další manželská dvojice Tereza a Ondřej Bauerovi. O co šlo, vystihuje podtitul tohoto dílka: „Celý rok se na ni čeká a pak uběhne rychleji, než Standa Řezáč. Jizerská 50 v jedné minutě.“ Bauerovi jsou autory například virtuální prohlídky Severočeského muzea, která měla premiéru během slavnostního on-line otevření muzea po rozsáhlé rekonstrukci.


Krystal Muzea skla a bižuterie v Jablonci n.N. ve slavnostním hávu.Svou troškou do mlýna přispělo i Muzeum skla a bižuterie v Jablonci n.N., a to tak, že přístavbu „Krystalu“ zevnitř osvětlilo v barvách trikolory. Pakliže se do příští slavnostní příležitosti podaří doladit i vnější osvětlení, bude to super. 
Krystal Muzea skla a bižuterie v Jablonci n.N., pohled do expozice.Nicméně, kdo si udělal malou zacházku, mohl do expozice Krystalu nakouknout alespoň přes sklo a obdivovat mezinárodní expozici skleněné krásy oděnou do národních barev. 


Bludní lyžaři Bludných lyžařek Anny Strnadové, Báry Purmové a Daniely Grohové. Celkový pohled.Annu Strnadovou, Báru Purmovou a Danielu Grohovou nemusím dlouze představovat, protože nejenže jsou členkami organizačního týmu celé akce, ale mají za sebou velký kus práce na poli kultivace kulturního a společenského života našeho regionu. Jen namátkou, Anna je, mimo jiné, zakladatelka společnosti ArtproProstor, Bára hraje v Naivním divadle a Daniela je rovněž herečka a organizátorka mnoha různých akcí.
Bludní lyžaři, detail jednoho z mnoha exponátů.Pro účely Rozsvíceného Jablonce trojice vytvořila uskupení Bludné lyžařky a nebožáky, kteří se na Jizerské 50 ztratili, zaplnila parčík mezi Anenskou a kostelem sv. Anny. Sice netuším, kolik z těch bludných pařezů přežilo všechny tři dny, ale každopádně má můj klub nejlepších exponátů dalšího člena!


Musaši Entertaiment Company, dřevěný komix Dřeva na lyžích.Dřeva na lyžích, detail.Za dalším dílkem bylo nutno vyrazit do Soukenné ulice a najít číslo 8, kde na vás za výlohou vybydleného krámku čekala expozice dřevěného komixu Dřeva na lyžích skupiny Musaši Entertaiment Company, což je zábavní společnost zabývající se autorským divadlem, dřevořezbou, výrobou hudebních nástrojů, kovářstvím, hubkařením i jinými řemesly. Stálými členy jsou Tereza Havlová a Adam Páník.


Stopy v podání umělce Saona. (Barvy se v čase měnily.)Poslední dvě zastavení mě zklamala. U Saona, který své dílo Stopy vystavil ve výloze krámku Grónská země, to bylo dáno možná tím, že pruhy, nasvícené diskotékou led diod, mi od tak respektovaného tvůrce přišly být trochu málo. Od tohoto umělce a aktivisty jsem prostě na základě předchozích zkušeností čekal víc.


Sokolovna ve svém suterénu zkombinovala tělocvičné nářadí a sklo.Tělocvičná jednota SOKOL byla jako spoluorganizátor na trase jen do počtu. Za okny suterénu budovy tělocvičny bylo podle popisu prezentováno sepětí Jablonce a sklářství. Realizováno to bylo tak, že například tělocvičné nářadí zvané ribstole mělo pár tyčí vyměněných za tyče skleněné. 
Za tělocvičnou byla pak na zdi garáží promítána znělka J50 padesátkát jinak 2021. Tato povedená animace autorů Elišky Šídové a Jakuba Soldána předchozí zklamání vynahradila, takže zacházka se vyplatila. Závěrem je třeba ještě dodat, že nemedializovanou součástí akce se stala noční spanilá jízda běžkařů ulicemi Jablonce. Performeři si na cestu svítili čelovkami, které promítaly na zdi domů a na sníh stínové siluety viz fotky na FB Anny Strnadové.Znělka J50 padesátkát jinak 2021, animace autorů Elišky Šídové a Jakuba Soldána, promítaná na zeď za sokolovnou.
Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace