Jizerskou 50 padesátkrát jinak si zorganizovali Jablonečáci nejen sobě a hned napoprvé výborně 

10. 02. 2020 | 0:00

"Liberec doprovodný program Jizerské 50 má již léta a my ne, to byl první důvod. Druhým důvodem pak bylo, že jsme chtěli zapojit místní malé obchodníky a podnikatele a představit je. Každý obchodník byl zařazený do mapy a mohl si připravit speciální program," říká Anna Strnadová, členka organizačního výboru Jizerské 50 padesátkrát jinak, a upřesňuje, že: "...za akcí jmenovitě stojí Jablonec jinak z.ú., kterého jsem součástí. Nápad jsme daly dohromady s Eliškou Šídovou, Zuzanou Slámovou a Jitkou Skalickou ze Sokola, který to zastřešil." Jaksi mimochodem mi tím prozrazuje, že u zrodu vlastně stály čtyři odvážné Jablonečačky.

Vychází najevo, že hovořit o osobní odvaze je na místě, protože i zde platí, že každá sranda něco stojí, a zatím není vůbec jasné, zda organizátoři nakonec s akcí spojené výdaje nezaplatí ze svého. Anna Strnadová mi vysvětluje: "Po pravdě řečeno, máme teprve podanou žádost o městský grant, protože na tento rok se teprve žádá. Takže teprve zjistíme, zda na akci něco dostaneme. Zatím to financujeme z vlastních kapes a z darů podnikatelů." 

Možná i proto je Anna s výhledy do budoucna velmi opatrná, když závěrem dodává: "Teď musíme nejprve získat zpětnou vazbu od zúčastněných obchodníků. Pokud se příští rok rozhodneme akci zopakovat, budeme poučeni co vylepšit." Součástí programu byl Běžkařův průvod Jabloncem a velmi netradiční a vkusné připomenutí 50. výročí tragedie expedice Peru 1970 v podání souboru Veselé loutky.Myslím, že nebudu přehánět, když již dnes napíšu, že letošní Jizerská 50 se zapíše do historie jako mimořádně vydařený ročník nejen kvůli nakonec výbornému počasí a skvělým výkonům závodníků a závodnic, ale kvůli povedené premiéře akce Jizerská 50 padesátkrát jinak. Sice se nepovedlo zapojit 50 institucí a prodejen (což anoncovalo ono "padesátkrát jinak"), ale "jen" 24, i to však stačilo. Měli jsme co dělat, abychom během sobotního odpoledne stihli navštívit alespoň něco, protože na řadě míst probíhal bohatý program. Program Běžkařova průvodu Jabloncem si rozdělily soubory Veselé loutky a Parau Parau.Začnu Sokolem Jablonec, spolupořadatelem, který akci zastřešil obrazně i doslova svojí budovou. V sokolovně fungovala kavárna s živou hudbou, večer tělocvičnu zcela vyprodalo divadlo Vosto5 hrou Slzy ošlehaných mužů, byly zde k vidění dvě výstavy fotografií a konalo se několik workshopů.Lampion s motivem běžkaře pro podvečerní průvod jste si mohli vyrobit v hračkářství a papírnictví Grónská zem.Korálkovou dílnu, umístěnou na balkóně tělocvičny, vedla paní Zuzana Slámová, majitelka firmy G&B BEADS a ředitelka pořádajícího Jablonce jinak z. ú. (poznámka: „zapsaný ústav“ či zkratka „z. ú.“ znamená právní formu organizace připomínající o. p. s., a to zejména tím, že může být založen jen za účelem provozování společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti).   Zuzana Slámová, majitelka firmy G&B BEADS a ředitelka pořádajícího Jablonce jinak z. ú.Na otázku, proč Jablonec jinak z. ú. vznikl, paní Slámová odpovídá: "Prapůvodní myšlenka byla dělat v Jablonci nějakou jinou nebo další kulturu. Tak jsme se spojily s Eliškou Šírovou, založily jsme Jablonec jinak z. ú. a pak jsme přemýšlely, co by mohla být naše první akce. A co lepšího se nám v Jablonci nabízí než doprovodný program k Jizerské 50. Jak vidíte, účast máme hojnou, zatím jsem maximálně spokojená." Zájemci o kvalitní namazání měli k dispozici profesionální servis.V místnosti, kde profesionální servismani připravovali zájemcům běžky, mi Tomáš Kašpar, servisman Evy Samkové, mezi řečí o přípravě závodních lyží a prken prozradil další věci ze zákulisí Jizerské 50 padesátkrát jinak: "My chlapi, co tu děláme, jsme manželé nebo skoromanželé organizátorek, které nám organizují volný čas, takže díky tomu jsme tady (smích). Chceme lidem trochu rozšířit obzory kolem toho, jak správně namazat. Pracujeme pod hlavičkou SWIXu, který zapůjčil materiál. Nahoře na Bedřichově má hlavní mazací stan a posílá nám reporty o kvalitě sněhu. My tady zájemcům připravujeme skluznice a v Bedřichově jim pak namažou stoupací vosky podle konkrétních podmínek."Hana Mrklasová, majitelka květinářství Z herbáře, právě učí děti vázat květinové náramky.Stylový, se závodem přímo související program mělo květinářství Z herbáře, kde pod vedením majitelky Hany Mrklasové a jejich pomocnic probíhal workshop vázání věnců pro vítěze a květinových náramků jako odměny za snahu pro děti. "Oslovila mě Anička Strnadová a Eliška Šídová, tak jsem se ráda zapojila," vzpomíná paní květinářka a na dotaz, jak se žije v Jablonci, sebevědomě dodává: "Tento obchod mám již tři a půl roku, květinářství mě určitě uživí a zvládnout to taky jde. Mám spoustu pomocníků. Hodně mi pomáhá manžel a v obchodě mi občas při větších akcích pomáhají dvě nebo tři brigádnice."Prodejní galerie Pouzar&ová, manželé Pouzarovi a jejich šperky.Šperky inspirované běžkami umí nabídnout prodejní galerie Pouzar&ová manželů Pouzarových. Na genezi běžecké kolekce vzpomíná paní Veronika: "Kamarádi nás někdy v listopadu oslovili, tady se v oblasti kultury všichni poměrně dost známe, tehdy sondovali terén, zda se nápad ujme. My řekli samozřejmě, a protože jsme nechtěli jen otevřít, tak jsme vytvořili kolekci šperků z recyklovaného běžkařského materiálu a oslovili jsme i další autory a vzniklo to, co zde vidíte." Z prava do leva: Pouzar&ová, Martin Grosman, Marcela Kindl Steffanová, Ludmila Šikolová a Jana Válková Střílková. Její manžel mi přibližuje krátkou historii rodinné galerie: "Jsme oba výtvarníci šperkaři, oba se věnujeme autorskému šperku spoustu let. V říjnu jsme si splnili tajné přání mít vlastní galerii. Troufám si tvrdit, že v rámci republiky jsme na sever od Prahy jediná takováto galerie zaměřená na autorský šperk, a možná to platí i pro Prahu." Veronika doplňuje: "Jsme prodejní galerie, pořádáme autorské výstavy i prodejní výstavy. Jeden měsíc máme vernisáž výstavy a druhý měsíc literární večer. Teď 13. února bude vernisáž Eros Revival, obnovená premiéra výstavy téměř tří desítek českých a slovenských šperkařů s tématem erotiky." Výstava Vilém Heckel - Kouzlo hor prochází celým domem včetně chodeb.O kolekci šperků z vysloužilých běžeckých holí je zájem a materiál dochází, Veronika se loučí slovy: "Nejsme sériová výroba, ale nějaká hůlka by se nám hodila. Přineste si hůlku a budete mít radost z toho, že jste hůlku nevyhodili, ale bude zrecyklovaná." Martin se přidává: "Je tu řada šperků, které považuji za pánské, třeba ty z ryze karbonových hůlek. Takže když si nějaký běžkař nadšenec přinese hůlku, kterou zlomil, může si od nás odnést šperk se vzpomínkou." Z výstavy Vilém Heckel - Kouzlo hor.K sobotnímu programu se připojil i Dům Jany a Josefa V. Scheybalových tím, že otevřel až do pěti hodin a svým vlastním plánem výstav se nemohl trefit lépe. Až do 14. března zde totiž probíhá souhrnná výstava Vilém Heckel - Kouzlo hor, představující jednotlivé části tvorby Viléma Heckela v kontextu s jeho životní cestou, která tragicky skončila expedicí do Peru, jejíž jméno má Jizerská 50 v oficiálním názvu. K vidění je nejen více než 70 velkoformátových fotografií, všechny Heckelovy vydané publikace, ale rovněž některé osobní věci, které byly součástí výbavy na výpravách. O neutuchajícím zájmu svědčí fakt, že v průměru přichází kolem padesáti návštěvníků denně a neobvyklá nejsou ani mnohem vyšší čísla.Univerzitní galerie N Fakulty textilní TUL.Zatímco do Domu Jany a Josefa V. Scheybalových se dostanete celkem bez problémů po celý týden kromě neděle, Univerzitní galerie N Fakulty textilní TUL je otevřená jen od září do června a to od pondělí do pátku odpoledne (13 až 17 hodin) a v době vernisáží. Je tedy tak trochu zakletým zámkem. To byl vlastně i důvod, proč se připojila k akci, jak mi potvrzuje Jana Válková Střílková, pedagožka a šperkařka na tomto detašovaném pracovišti TUL: "Byli jsme osloveni, zda se nechceme přidat, a my to rádi přijali, protože jednak chceme zviditelnit tuto budovu jako budovu univerzity a pak málokdo ví, že tu máme školní galerii, která funguje již 17 let a nevystavují zde jen studenti." Momentálně zde můžete navštívit výstavu semestrálních prací zimního semestru. Vladimírovo knihkupectví Serius.Na závěr jsem si nechal nepřehlédnutelné knihkupectví Serius, umístěné bokem naproti rohu radnice, a to proto, že odsud úderem páté hodiny odpolední vyrazil Běžkařův průvod Jabloncem, kterým program dne prakticky vzato vyvrcholil. Průvod zahájil David Vávra poté, co v naprosto přeplněném knihkupectví měl po projekci Šumného Jablonce besedu o architektuře města. Přijel David Vávra!Hned v úvodu setkání se ukazuje, že Jizerská 50 padesátkrát jinak má určitě ještě rezervy minimálně v propagaci, na dotaz, kdo přijel z Jizerek, letí vzhůru jen tři ruce. Jak se o sobotní jablonecké akci dozvěděl třeba samotný David Vávra? Herec, architekt a básník odpovídá: "Byla to požehnaná náhoda, dostal jsem se k tomu úplným omylem jako ke všemu. Všechno v mém životě byly neplánovaný akce. Založení divadla Sklep, kdy jsme před padesáti lety zvrhli kredenc a začali na ní hrát, nikdo netušil, že z toho bude padesátileté přátelství. Radovan Lipus mě pozval k natáčení Šumné Ostravy, což měl být jeden díl a je z toho 66 dílů Šumných měst plus Šumné stopy v zahraničí. Všechno je to šťastná náhoda a tady se to zrovna dneska protlo. Jsem rád, když vedle sportu existuje i další, literární, umělecký rozměr té situace. Nahoře je maraton na lyžích, proč by tady nemohl být maraton kultury? Takže to je bezvadná zpráva a takových zpráv by mělo být víc."David Vávra v akci.Vladimírovo knihkupectví Serius je na hosty zvyklé, a to i na hosty Vávrova formátu. Nahlédnete-li do programu tohoto kulturního stánku, zjistíte, že takovéto akce pořádá častěji. "Domnívám se, že město Jablonec málo těží z toho, že Jizerky v rámci závodu navštíví řádově desítky tisíc návštěvníků. Je načase těmto návštěvníkům ukázat Jablonec jako moderní město, ve kterém je radost se aspoň na chvíli zastavit a zajít do knihkupectví nebo do kavárny," konstatuje pan majitel Vladimír Opatrný a dodává: "Prodávat knihy v Jablonci je nejtěžší věc na světě, ale je to moje radost a já rád chodím do práce."Běžkařův průvod přebírá od Davida Vávry cepín a vyráží na cestu. Mám ještě jednu závěrečnou otázku. Jak architekt Vávra jako vnější pozorovatel vnímá změny, ke kterým v tomto městě došlo od dob, kdy začal jezdit Padesátku, od dob, kdy zde natočil slavný Šumný Jablonec. Zde je odpověď: "Jablonec má strukturu města narušeného již v době, kdy zde rostly exportní domy. Tehdy město neskutečně zbohatlo a vznikla zde velká urbální disonance. Tu pak hluboce potvrdili komunisti a v devadesátých letech byly zbořené poslední enklávy toho původního. Ale Jablonec je vlastně postavený na kontrastech. Trochu mi tu chybí iniciativa současnosti. Chválím, že se krásně opravila radnice, divadlo. Radnice udělala velký krok nákupem Kantorovy vily. A to jsou další důvody, proč do Jablonce nejezdit jen za sportem."
Text, foto a video Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace