Magdalena Jetelová přivezla do Liberce průřez svojí tvorbou i projekt ušitý na míru Lázním. Z vernisáže udělal nezapomenutelný zážitek koncert Katty 

23. 12. 2021 | 0:00

Obohaťte si vánoční čas návštěvou Lázní! Proměny místa a prostoru Magdaleny Jetelové v Oblastní galerii Liberec jsou totiž výstavou opravdu výjimečnou a především expozicí žijící. Umělkyně světového jména a rodačka ze Semil se vrací do rodného kraje ve velkém stylu.

Magdalena Jetelová letos v létě oslavila v plné tvůrčí síle pětasedmdesátiny. Je jedním z mála českých umělců, kteří si svými projekty vydobyli bez nadsázky celosvětové uznání. Pro pochopení díla a grandiozního mezinárodního tažení kosmopolitky Jetelové je třeba sáhnout trochu do jejího životopisu, na kterém se podepsala éra normalizace. Odmaturovala v atmosféře uvolněné druhé poloviny 60. let minulého století na slavné pražské Hollarce. Pak pokračovala na AVU s odbočkou přes milánskou  Accademia di Brera, což bylo možné díky období takzvaného Pražského jara.V Lázních uvidíte i Projekt pro Jižní Město, poslední velkou práci Magdaleny Jetelové před emigrací do tehdejší SRN.V době normalizace se účastnila několika neoficiálních výstav, což spolu s jejími dalšími postoji vedlo k tomu, že jí nakonec byla prakticky znemožněna činnost. V roce 1985 Magdalena Jetelová emigruje do Spolkové republiky Německo, kde konečně může tvořit podle svých představ a její práce záhy získávají světové renomé. Kromě volné tvorby také řadu let let vyučovala na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, na výtvarné akademii v Mnichově a hostovala i v Kolíně nad Rýnem a Salcburku. Je nositelkou řady akademických titulů, mnoha různých ocenění a v neposlední řadě též členkou berlínské Akademie der Künste. Od převratu v listopadu 1989 opět působí a vystavuje i u nás. Podílí se na různých projektech a příležitostně vyučuje (například na mateřské AVU).Objekt Křídlo, vystavený roku 1981 na slavných Malostranských dvorcích.Magdalena Jetelová je svým způsobem umělecký solitér, jehož je obtížné vůbec někam zařadit. Ona sama sebe během našeho rozhovoru nazývala sochařkou, ale pole jejího působení se rozprostírá od sochařiny přes land art a konceptuální umění až po malířství a architekturu a to jsem určitě na něco zapomněl. Já osobně jsem se s jejím dílem poprvé setkal v roce 1981 na legendární pololegální, tedy spíš ilegální, akci Malostranské dvorky, Vystavovala tam rozměrné dřevěné sochy obyčejných předmětů, obsahující někdy jasné, jindy skryté významy, tehdy vnímané jako jasné narážky na poměry, což byla většinou pravda.Ještě jednou Malostranské dvorky 1981 a jedna z prvních Židlí Magdaleny Jetelové.Tvůrkyně na to dnes vzpomíná s úsměvem: „To byly naše první vzpoury. To vystavené křídlo si někdo vzal hned, jak to skončilo, a možná s ním uletěl (smích).“ Mnohoznačností je dílo Jetelové charakteristické dodnes, jak ostatně trefně píše i Wikipedie: „Mystifikace, matení našich smyslů, zpochybnění lidského jednání, dokonce i otázky kulturně-historické a ekologické jsou vtisknuty do všech projektů Magdaleny Jetelové.“Vernisáž liberecké výstavy. Hovoří kurátor  Tomáš Vlček, za ním z leva do prava stojí Magdalena Jetelová, ředitel OGL Pavel Hlubuček, kurátorka Johana Kabíčková a děkan Fakulty umění a architektury TUL Osamu Okamura.Vernisáž, hovoří Magdalena Jetelová.Pak Magdalena Jetelová zmizela z mého zorného pole a vynořila se až na své pražské porevoluční výstavě, na které mě fascinovalo landartové dílo Island, kdy na Islandu laserem obtáhla hranici, kde se setkává euroasijská a severoamerická zemská deska (viz například ZDE). Fotografie z tohoto projektu. Laser je vůbec oblíbeným tvůrčím prostředkem Magdaleny Jetelové, fotografie dalších děl jsou k vidění i v Lázních a laser používá také jako součást kompozice centrálního objektu liberecké výstavy, kterou se vrací do svého rodného kraje.Začíná koncert, za varhany usedá Katta, varhanice hrající zásadně naboso, protože v botách by si připadala jako v palčácích.V Liberci Magdalena Jetelová nevystavuje poprvé. Určitě si vzpomenete na její ikonickou monumentální dřevěnou židli, posazenou před radnici roku 2005 v rámci dnes již zavedené tradice oživování centra města dočasně zapůjčenými díly. Tehdy z toho byl tak trochu skandál, protože umělkyni se zacházení s jejím dílem nezamlouvalo. Dnes na to vzpomíná: „No jo, nelíbilo se mi to, protože jste jí zahrabali jednu nohu. To je podobné, jako kdybyste Davida vystavili po kotníky v hlíně.“ K tomu poznámka, ta obří dřevěná židle měla totiž jednu nohu delší, nakročenou dopředu, správně mohla třeba sestupovat z radničních schodů, což tehdy libereckým úředníkům přišlo být nebezpečné. (Na rozdíl od normalizačních úředníků ale nikoliv symbolicky, ale technicky.)V rámu napjatá fólie reaguje na každý tón......a kreslí po zdech Bazénového sálu.Tentokrát je Magdalena Jetelová navýsost spokojená a podle úsměvů, kterými hýřila na vernisáži, lze napsat, že je přímo nadšená. „Mám radost, že se sem vracím a můžu Liberci pomoct v kultuře. Něco jiného je vystavit jednu sochu a něco jiného je ozvučit celý tento sál a dostat ho do atmosféry před lety a znovu se vrátit do současnosti digitálního světa. Je tu mnoho rovin, které jsou úplně jiné,“ svěřuje se umělkyně a má na mysli zejména ústřední exponát, reagující na  hudbu.Katta a její nástroje.Na konání liberecké výstavy má velký podíl Fakulta umění a architektury TUL, ze které také pochází kurátor výstavy Tomáš Vlček, dílem Jetelové se systematicky zabývající. Kurátorkou za Oblastní galerii Liberec je Johana Kabíčková. Na instalaci podle koncepce Magdaleny Jetelové se podíleli i pedagogové a studenti fakulty a pomoc přišla i z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy v Praze. Pod uspořádáním je podepsán i augsburský institut Zentrum für Gegenwartskunst. Finanční podporu poskytlo Ministerstvo kultury.Celý obvod sálu včetně ochozu a přísálí zaplňují díla mapující téměř celou dosavadní tvorbu Jetelové.Z výstavy Magdaleny Jetelové.Kromě děl, která jsou celkem známá zejména na internetu nebo která jsme je mohli vidět na jiných výstavách, je v Lázních vystavený objekt šitý na míru Bazénovému sálu. Prakticky celý jeho střed zaujímá konstrukce potažená zrcadlovou fólií, kterou rozechvívá hudba. Fólie je osvětlena několika reflektory a lasery píšícími text. Vlnění na stěnách haly vyvolává v prvním plánu pocit, že jsme opět u bazénu. V plánu druhém pak hledejte významy mnohem hlubší, například že to, co je podstatné, je očím viditelné :-)Centrální zrcadlový objekt.Na hudbu reagující zrcadlová membrána, detail.„Pracuji se zvukovou fólií. Plno malířů svoji muziku překládalo do kreseb. Já jako sochařka jsem jako jedna z prvních přetvořila muziku do prostoru,“ chlubí se Magdalena Jetelová a na můj dotaz, zda jde o pokračování koncepce instalace, která před časem zaplnila dvoranu Veletržního paláce, odpovídá: „Ano, je to také na principu hudby. Ale jinak vám to nemůže připomínat nic jiného, než kdybyste říkal, že olejomalba vám připomíná olejomalbu.“Z výstavy Magdaleny Jetelové.Z výstavy Magdaleny Jetelové.Exkluzivním a bohužel neopakovatelným bonusem výstavy Jetelové byla vernisáž, kdy se rovnocennou partnerkou konceptuálního díla Jetelové a na pár desítek minut i jeho spolutvůrkyní stala skladatelka, varhanice, zpěvačka a vůbec všestranná hudebnice Katta. Tato hudebnice se také nedá zařadit do žádné žánrové škatulky, ale co se její práce s hudbou týče, patří do společnosti Ivy Bitové, Gabriely Vermelho etc. Její virtuální elektronické varhany české firmy Shan (viz naše obrazová reportáž) rozvlnily mrtvou zrcadlovou plochu v živé stvoření reagující na každý tón.Vystaveny jsou nové i starší práce a projekty.Skoro by se nechtělo věřit, že jsme byli svědky premiérové spolupráce obou tvůrkyň. Katta vysvětluje: „Magdalena byla na mém koncertě a řekla mi, že prostě musím hrát na vernisáži její výstavy. Prosadila si to a tak vlastně vznikla tato naše první spolupráce.“ Magdalena Jetelová má dobrý nos, nápad vyšel na výbornou. To, čeho kvůli covidu byli svědky bohužel jen pozvaní hosté, vlastně nebyla vernisáž. Zatímco na vernisážích mívají vložky spřátelených umělců jiných žánrů rozměr typicky tří skladeb, v tomto případě šlo o regulérní koncert. Magdalena Jetelová souhlasí a dodává: „Toto byl dárek pro obyvatele Liberece, takový vánoční koncert. Během výstavy bude fólii rozeznívat reprodukovaná hudba Johna Cage, ale když nám to Katta dovolí, uslyší návštěvníci i její skladby.“ A perlička na závěr, na rozdíl od jiných umělců v Lázních občas pracujících se zvukem a většinou nešťastných ze svérázné akustiky bazénového sálu, byla Katta mnohonásobnou chrámovou ozvěnou nadšená.Ještě jednou Katta.Magdalenu Jetelovou v Lázních si určitě nenechte ujít. Výstava má sice trvat až do 8. května 2022, ale jeden nikdy neví a období Vánoc je opravdu ideálním časem pro konzumaci lahůdek nejen kulinářských, ale i duchovních.
Text a foto (včetně obou archivních černobílých) Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace