Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Na bobové dráze z Malého Špičáku do Tanvaldu kdysi trénovaly naše olympijské naděje, nyní se rozpadajícím areálem občas proženou bikeři

07. 02. 2022 | 0:00

V našem kraji během minulého století vyrostlo, a pak k naší škodě často zaniklo, několik slavných sáňkařských drah. Z těch fungujících je nejen českými sportovci stále využívaná závodní dráha ve Smržovce, proslulá kruhovou 400° zatáčkou. Širokou veřejností je zase oblíbená zrenovovaná přírodní sáňkařská dráha z Černé Studnice do Smržovky. Slavná sáňkařská dráha na Ještědu, otevřená v lednu 1910, takové štěstí neměla. Její existenci dnes dokazují poslední artefakty nemilosrdně pohlcované lesem. Méně známo je, že nad Tanvaldem jsme měli i jedinou závodní přírodní dráhu bobovou.
 

Tato dráha v šedesátých letech minulého století začínala pod Malým Špičákem na kótě 659 m nad mořem a její kilometrová trasa v několika klopených zatáčkách směřovala velkolepým obloukem dolů do Tanvaldu, kde podle plánku z roku 1969 končila o výškových sto metrů níže zhruba u dnešního penzionu Bobovka.Nedatované dobové foto neznámého autora z nástěnky Bikeparku Bobovka.Dráha byla vybavená i pozemní lanovkou pro závodní boby, jejíž trasu a zbytky konstrukce můžete v lese dodnes najít. Zajímavé je, že podle jiného dobového plánku dokonce existoval záměr dráhy o pár set metrů delší, která pokračovala (zjednodušeně řečeno) ulicí Pod Špičákem a cíl měla mít až nad objektem teplárny. Každopádně tanvaldská dráha zažila v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století několik mistrovství republiky nejen v jízdě na bobu, ale i na saních.Fotky bobové dráhy z období její největší slávy. Vpravo nahoře je plánek trati v roce 1969. Patrná je i trasa bobyvleku.O jejím vybudování napsal redaktor V. Vacek do Novin Jablonecka 27. února 1965 toto: „Bylo vynaloženo mnoho tisíc brigádnických hodin, aby Tanvald měl v letošní sezóně první provozuschopnou bobovou dráhu, již využili i smržovští sáňkaři.“ Předmětem zásadní renovace tehdy nebyla jen dráha jako taková, ale i nová cílová bouda, která oproti té staré byla větší, měla společenskou místnost a prostor pro uskladnění bobů.Fotodokumentace ze stavby doplněná jiným plánkem. Trať prodlužuje o úsek kolem Bedřichova údolí.Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, jak dokumentuje V. Vacek v témže článku: „Není pochyb, že tanvaldští sportovci jsou hrdi na své bobisty, kteří před třemi týdny v jízdě na dvousedadlových a čtyřsedadlových bobech se stali mistry republiky na rok 1965.“ O pět let později byla dráha dále vylepšena a obě poslední zatáčky před cílem byly vybetonovány díky obětavosti členů oddílu Jiskry Tanvald. Tehdy byly v Československu v provozu již jen další dvě bobové dráhy, jedna v Čechách v Mariánských Lázních a druhá na Slovensku v Tatrách.Start dodnes nese stopy vybavení pro boby.Zajímavé je, že v Tanvaldu závodní boby tehdy i vznikaly. Jejich hlavním konstruktérem byl tanvaldský brusič a dvojnásobný přeborník ČSSR Jaroslav Páv, ale svými nápady přispěli i ostatní bobisté. Tehdy totiž platilo, že závodníci si své stroje sami vymýšleli a stavěli s pomocí mateřských národních podniků, jako byl například Totex Tanvald. Nutno říci, že za socialismu boby nepatřily k podporovaným sportům. Podle www.bobteam.cz stát neposkytoval žádné dotace a závodníci si platili i náklady na reprezentaci.Největší klopená zatáčka trati dodnes budí respekt.Bobovka z ochozu.Na tanvaldské bobové dráze se odehrála i tragédie, a to v únoru 1970 během mezinárodních závodů o Zlatý bob s účastí posádek nejen našich, ale i ze Švýcarska, NDR a NSR. Již zmíněné Noviny Jablonecka napsaly: „Na 300 diváků bylo svědky vzrušující podívané, vždyť posádky docilovaly až stokilometrové rychlosti v hodině. Ačkoliv byl závod pořadateli výborně připraven, došlo k vážnému neštěstí. Západoněmecký bob Probst – Honekamp při druhé finálové jízdě vyletěl ze Sluneční zatáčky a při stokilometrové rychlosti narazil do fotoamatéra Pavla Žáka, který na místě svému zranění podlehl.“ Fotograf bohužel nerespektoval značení nebezpečných míst. Oba Němci vyvázli bez zranění.Zub času hlodá pomalu, ale vytrvale.V zákulisí.V posledním desetiletí se dávno zaniklá bobová dráha ocitla v hledáčku bikerů týmu DH-FR racing Tanvald. DH-FR je zkratkou Down-Hill Free-Ride, což volně interpretováno označuje milovníky adrenalinového sjíždění kopců volným stylem, kdy se přes překážky skáče až několik metrů daleko. Bývalá bobová dráha se k takovým aktivitám hodí téměř ideálně a stala se jádrem Bikeparku Bobovka.Na nepoškozeném obložení jsou vidět stopy renovací v různých letech.Opět se tu také závodí a kola bikerů se korytem ženou rychlostmi, které za stotřicítkou nejrychlejších bobů trochu zaostávají, přesto jsou stále ďábelské. Zatím se tu konalo sedm BOBOVKA CUPů, poslední roku 2019. Soutěží se v několika kategoriích, svoji trasu má vytyčenou i mládež. Dobrou představu o tom, co se zde odehrává, dávají videa publikovaná na www.dhfr-racing-tanvald.cz.Bikeři si bobovou dráhu upravili k obrazu svému.Aby toho adrenalinu nebylo málo, je trať obohacená o několik skoků. V prosinci 2020 byla na vrcholu Malého Špičáku otevřena futuristická rozhledna Špička z dílny libereckého architektonického studia Mjölk. Dílo připomíná zrcadlově lesklý hvězdolet. Ve skutečnosti bylo inspirováno tvarem závodního bobu a je tak nejen vyhlídkou, ale i památníkem, připomínkou kdysi slavné tanvaldské bobovky.
Rozhledna Špička korunuje kótu 678 m n. m.Špička nastavuje zrcadlo krajině.Škoda jen, že u rozhledny není infopanel. Nějaké informace získáte až na horním konci Bikeparku Bobovka. Na malém lesním srubu je přibita nástěnka s fotografiemi, dobovými zprávami a náčrtky tratě. Jsou tu krásné střípky z historie, ale na řadu důležitých otázek neodpovídají, něco dokonce zamlžují. Mám na mysli třeba již zmíněné dva různé plánky trati. Mnohde, včetně například webu www.jizerske-hory.cz, se uvádí, že dráha byla 1250 m dlouhá, překonávala výšku 150 m a že takové parametry má i dnešní DH-FR trať bikeparku.Tvar koryta cesty ze Špičky do Tanvaldu svádí k domněnce, že se tudy proháněly boby. Plánek hovoří jinak.Vložením plánků do mapy.cz rychle zjistíte, že tomu tak asi není a že to nesouhlasí ani s trasou závodu BOBOVKA CUP. K inzerované délce se dostanete teprve tehdy, když start posunete těsné pod rozhlednu. Převýšení vyskočí „jen“ na 125 m, což do 150 m má ještě daleko. Inu, stará bobová dráha má potenciál ve více ohledech a slibuje nejen adrenalin sportovní, ale i badatelský.Tanvald ze Špičky.Text a foto Mad, archivní fotodokumentace Bikepark Bobovka