Na křídlech života, nová výstava v Lázních a první produkt nové výstavní koncepce. Jestli dá životu galerie křídla, prokáže čas

Již název naznačuje, že z vln lety zakonzervovaného umění vyrážíme do současnosti, do života. Kurátorka výstavy Lenka Sýkorová vysvětluje: „Myšlenka vznikla ještě za ředitele Randáčka a pod vedením vedoucí kurátorky Anny Habánové. V rámci této koncepce se snažíme představit všechny nové trendy v současném umění v kontrastu s díly z osmdesátých let, takže to je určitá forma volného pokračování stálé expozice, nacházející se přes chodbu.“Základem pro výběr děl byl depozitář Oblastní galerie Liberec. Obsahuje reprezentativní vzorek umění od osmdesátých let dvacátého století výše, který ale zatím nebyl systematicky představen. „Vybírala jsem z depozitáře galerie napříč použitými médii a ten výběr obohatila o aktuální díla umělců, které zastupuji (pozn. red.: Lenka Sýkorová má svůj vlastní galerijní projekt Altán Klamovka), což je v tomto případě finská umělkyně Hanna Råst a Karolina Lizurej z Polska,“ doplňuje Lenka Sýkorová.Z umělců zastoupených ve sbírkách Oblastní galerie Liberec jsou prezentováni Jana Bernartová, Petr Dub, Veronika Holcová, Anna Hulačová, Věra Janoušková, Krištof Kintera, Richard Loskot, Petr Nikl a Lubomír Typlt. Výběr reprezentuje opravdu velmi široké spektrum vyjadřovacích prostředků od „klasické“ malby až po interaktivní videoinstalaci. U některých prací si určitě vzpomenete, že jste je již v Lázních viděli při nějaké jiné příležitosti, například v cyklu Intervencí.Výstava bude v určitém ohledu přínosnější pro návštěvníky komentovaných prohlídek. Ne že by bylo ve všech případech nutno vysvětlovat, co vlastně umělec zamýšlel, ale přinejmenším některým dílům dává znalost pozadí jejich vzniku trochu jiný rozměr. Škoda, že popisky obsahují jen jména autorů a autorek plus názvy děl. Platí to například o instalaci Jany Bernartové nebo o mezinárodně již velmi pozitivně přijaté práci Srdce v troskách Polky Karoliny Lizurej. Její ruční výšivka na saténové podšívce spojuje devastaci Polska nacisty a ruskou invazi na Ukrajině.Chvályhodným formálním rysem proklamované nové koncepce proto jsou QR kódy (čeština a angličtina), odkazující na web galerie s informacemi o umělcích. Zatím jde zřejmě o zkušební verzi, protože QR kódy nejsou všude. „QR kódy jsme použili u zahraničních umělkyň. Návštěvníka odkážou na informace k dílům a autorům. Výhodou je, že můžou být i aktualizované a hlavně v ten moment nemusíme mít tištěné materiály, čímž šetříme a je to i ekologicky šetrné,“ říká kurátorka Lenka Sýkorová.Výstava Na křídlech života bude v Lázních otevřená do konce roku a během doby trvání se počítá s obměnou některých děl. Otázkou je, jak bude nepochybně zajímavý projekt, inspirativním způsobem navazující na stálou expozici českého umění, pokračovat, protože autorka koncepce Lázně opouští.Zatímco se díla umělců budou v duchu claimu „Na křídlech života“ měnit, jeden exponát zůstane, a to za milion korun čerstvě zrestaurovaná první opona turnovského divadla z roku 1874. Díky svým rozměrům 4,8 x 7,5 metru zabírá celou jednu stěnu a momentálně je asi největším vystaveným exponátem galerie. V Turnově na její prezentaci zatím nejsou vhodné prostory. Má se vrátit do turnovského divadla, ale až po jeho dlouho plánované generální rekonstrukci. V Lázních si tedy pravděpodobně pobude dva, možná tři roky.Oponu snad namaloval Josef Macourek, pražský malíř divadelních kulis. Dílo velmi připomíná jiný obraz, tentokrát od Turnováka Michala Bělohlávka, jehož obraz turnovské muzeum vlastní, a odborníci, kteří obě práce srovnávali, soudí, že Macourek možná v Turnově ani nebyl a vyrobil velkou skoro kopii dle vzoru Bělohlávkova. Z dnešního pohledu je zajímavé, že budovy, ani Kozákov v pozadí, nejsou umístěny zcela přesně dle skutečnosti, ale tak, aby co nejvíce zapadaly do celkové kompozice, což byl tehdy zcela běžný postup.Nechávám na vás, jak veduta Turnova zapadá nebo nezapadá do nové koncepce představující současné umění. Pavel Hlubuček, ředitel galerie, ale tvrdí: „Opona byla vlastně takovým prvním impulsem, od kterého se odvíjel nový autorský koncept.“ A Dagmar Fialová, projektová manažerka Lázní k tomu dodává: „Celá expozice je koncipovaná jako divadlo světa a opona je prvním krokem toho divadla před jevištěm, na kterém se odehrává příběh umění, kladoucí si klasické otázky po lidské existenci."

Text a foto Mad