Čas Vánoc je ideální dobou na návštěvu hradu Valečova a českého "Hobitína" ve skalách za ním

27. 12. 2021 | 0:00

Většina hradů a zámků v zimě spí, ne tak zřícenina Valečova. Jeden z našich největších hradních skalních komplexů je v zimě otevřený alespoň o víkendech a o svátcích. V těsné blízkosti zříceniny hradu se navíc nachází skalní vesnička v mnoha ohledech ještě atraktivnější než hrad.
 

Valečov od jihovýchodu.
Valečov od jihovýchodu.

Výhodou také je, že pravděpodobně potkáte méně turistů než v sezóně.  Na Valečově se v zimním období prohlídky s průvodcem běžně nekonají, ale svým způsobem to je rovněž výhoda, protože text s historií hradu si můžete půjčit na pokladně a spleť chodeb si pak můžete prozkoumávat dle libosti. Jediné, o co budete ochuzeni, je návštěva sklepa. Případně lze domluvit i individuální návštěvu (mobil 704 510 132). Ve skalní vesničce za hradem to může za mrazu sice trochu klouzat, ale na druhou stranu máte díky stromům bez listí o jejím uspořádání mnohem lepší přehled.Valečov z parkoviště.Valečov bývá označován za západní bránu Českého ráje (MAPA). Leží mezi Bosní a Zásadkou, po červené pěšky asi 6 km od Mnichova Hradiště. Tyčí se na jednom z ostrohů skalního města, obklopen třešňovým sadem. K dispozici je velké parkoviště na dohled od hradu. Podle dobových kreseb a pohlednic zřícenina kdysi krajině dominovala více než dnes. Ještě na počátku 20. století totiž nebyly na vrcholu vzrostlé stromy.Valečov od severozápadu.Cestou na vrchol.Na úpatí kopce vás přivítá lípa republiky, byla vysazená 22. září před třemi lety u příležitosti stoletého výročí založení Československa. A pod hradem roste další významná lípa, tentokrát to je Svatováclavská lípa, vysazená 28. září 2007 u příležitosti oslav 950 let od první zmínky obce Boseň. Součástí širšího areálu je i amfiteátr, který za dobu své existence přivítal řadu hvězd, vystupovala zde například Bára Poláková a kapely Turbo a Argema. Pohled na hrad dotváří několik dřevěných artefaktů, produktů řezbářského sympózia svého času několikrát konaného v Klášteře Hradiště nad Jizerou. Sochy z této akce oživují nejen veřejný prostor pořádající obce, ale jsou rozeseté i v krajině kolem Mnichova Hradiště v počtu zhruba třiceti kusů. Mezi nejzajímavější patří Dva poutníci, umístění vedle cesty k hradu. Popisky uvádějící jméno autora odnesl čas, ale má jít o práci světoznámého Jana Koblasy.Dva poutníci. Když si za ně stoupnete, měli byste skrz hlavu menšího poutníka vidět Bezděz, což ovšem vyžaduje dobrou viditelnost.Valečov založili vladykové Valečovští již na začátku 12. století. První zápis zmiňuje léta 1316 - 1318, a to díky útoku Valečovských na Voka z Rotštejna. Horkou krev měli i pokračovatelé rodu Bernard a Bartoš, kteří se přidali ke kališníkům a patřili k užšímu okruhu velitelů kolem Jana Žižky. To se, mimo jiné, projevilo i jejich účastí na dobytí a vypálení blízkého cisterciáckého kláštera v Hradišti nad Jizerou (dnes pivovar v obci Klášter Hradiště nad Jizerou).Pamětní deska na skále vlevo dole připomíná, že častým hostem na Valečově byl Karel Hynek Mácha. Zříceninu navštěvoval a kreslil mezi léty 1832 až 1836.Roku 1439 pro změnu hořel tehdy dřevěný Valečov. Nikoliv ale v rámci nějakého dějinného konfliktu, ale v důsledku chamtivosti Jindřicha z Vartenberka a na Děčíně, který hrad lstí dobyl a vdovu Machnu, tehdejší majitelku, i s dětmi unesl a věznil tak dlouho, dokud mu hrad a související zboží nepřenechala. Žádný dochovaný portrét paní Machny, která nátlaku hrdinně dva roky odolávala, jsem nedohledal, ale zajímalo by mě, zda splňovala proporce žen, kterým dodnes nelichotivě říkáme machny.Navzdory tomu, že jde o zříceninu, má hrad vlastní expozici, navíc poměrně rozsáhlou.Hrad byl v rozvalinách pravděpodobně až do poloviny 15. století, kdy jej znovu, tentokrát jako kamenný, vybudoval a opevnil Vaněk z Valečova, v letech 1452 až 1472 královský úředník Jiřího z Poděbrad. Druhé patro takzvaného nového paláce (nejvyšší část siluety hradu) bylo ale dřevěné až do poloviny 16. století, kdy proběhly poslední rozsáhlejší úpravy.
S těmi úpravami je spojena další perlička z historie Valečova. Po roce 1555 byly panství i hrad rozděleny mezi Hynka a Zikmunda, syny Jiřího Vančury z Řehnic, a to doslova! Ano, hrad byl přepůlen, přepůlena byla nádvoří i parkán a vyražen byl druhý vchod.Během prohlídky minete hned několik vyobrazení hradu v různých obdobích jeho existence.Panství byla znovusjednocena až koncem roku 1592, ale spojena vydržela být jen osmnáct let a s konečnou platností pak byla sloučena teprve roku 1620. 
Po třicetileté válce byl areál hradu již značně zanedbaný a obyvatelný zůstal jen nový palác, sloužící správě panství. Poté, co je správa panství centralizována, je hrad ponechán svému osudu a na počátku 18. století se stává útočištěm chudiny a zdrojem stavebního materiálu. (Podrobně je hradní historie popsána na www.bosen-obec.cz, odkud jsem převážně čerpal i já.)Valečov je úžasné bludiště chodeb, chodbiček, do skály vykutaných místností a místnůstek. Prostory mají monumentální vysoké klenby i hluboké pukliny, do kterých byste rozhodně nechtěli spadnout.Znovuobjeven je Valečov s rozvojem turistiky v 19. století. Jedním z jeho prvních obdivovatelů byl Karel Hynek Mácha, kterému je věnována pamětní deska. Zachovalo se i pár Máchových skic Valečova, které si můžete prohlédnout na pozoruhodném webu www.hrady-zriceniny.cz.
V roce 1903 byl v Mnichově Hradišti založen Klub českých turistů, jehož velkou ambicí bylo Valečov získat. Tehdejší majitel Josef Arnošt z Valdštejna byl myšlence nakloněn a hrad na turisty bezúplatně převedl, ale k předání fyzickému došlo až po deseti letechNa vrcholu je řada vyhlídek, ale celé okolí kvůli stromům a hradní zdi nepřehlédnete ani ze všech dohromady. Během následujících let byl hrad zajištěn proti dalšímu rozkrádání a rozpadu vlivem povětrnosti. Zrušení KČT po únorovém komunistickém převratu znamenalo další chátrání památky. Valečov připadl TJ Spartaku Mnichovo Hradiště, který se o něj ale nestaral a po roce 1990 jej nabídl k prodeji. V roce 1994 Valečov koupila obec Boseň a o hrad konečně zase někdo začal pečovat, což je vidět na každém kroku. Asi byste nečekali, že uvnitř zříceniny naleznete třeba část expozice Muzea Mladoboleslavska.Kromě pohledu kolmo dolů na nádvoří nabízí Valečov především malebnou vedutu Bosně, vesnice chlubící se první zmínkou již roku 1057. Jak je na tom zřícenina s rozhledem? Ačkoliv mají návštěvníci k dispozici několik vyhlídek, žádná 360° hitparáda to není. Nepočítám-li okna paláce, tak výhled na sever a východ kryje těleso hradu. Zato jižní a západní obzor je (až na pár stromů) slušně otevřený a za příznivého počasí tak přehlédnete pochopitelně Boseň, Mnichovo Hradiště, celý Máchův kraj a jižním směrem údajně dohlédnete až do Prahy.Interiér nového paláce s nakašírovaným krbem.Středobodem interiéru nového paláce je pozoruhodně zachovaný krb. Nechcete-li být připraveni o iluzi, nedívejte se dovnitř. Ačkoliv na Valečově bylo natáčeno hned několik filmů (Princezna Duše, Lotrando a Zubejda, Rump Cimpr Campr), v tomto případě údajně nejde o rekvizitu věnovanou filmaři.S Valečovem se loučíme pohledem na nový palác z nezvyklé perspektivy. Zjišťujeme, že do desetimetrové hradní hladomorny (na fotce vchod zcela vlevo) není kvůli mřížím a hustému pletivu příliš vidět.Vyrážíme do skalní vesnice. Již tak dost zajímavou cestu nám bude zpestřovat dvojí navigace. Jednak tu jsou sice malé, ale informacemi nabité cedulky o objektech skalní vesnice. Dále tu je opravdu povedená interaktivní NS Příhrazskými skalami. Nedohledal jsem, zda pověst o hamižné paní z Valečova, téma jednoho zastavení této stezky, je  legendou historickou, nebo moderní, ale každopádně naznačuje lákavou vidinu existence tajné hradní chodby plné drahocenností.
Zajímavé je, že infopanel nezmiňuje jinou, reálnější možnost přítomnosti nějakého pokladu. V roce 1420 dobývají bratři Bernard a Bartoš Valečovští pod korouhví kalicha sousední klášter v Hradišti nad Jizerou a není jisté, kam zmizely peníze a jeho cenné vybavení.Skalní vesnice měla i "uličky".Vesnice je vytesaná do pískovce. Její základy byly pravděpodobně položeny již v pravěku a novodobější historie (přesněji řečeno středověká a novověká) je spojená s existencí hradu. V dobách husitských válek bylo v místě vesnice opevněné tábořiště a zimoviště s vlastní hladomornou. Po zpustnutí hradu skalní domky zabrala chudina, tak zvaní skaláci. Ovšem nepředstavujte si je jako obdobu dnešních bezdomovců! "Hobitín" byl samostatným ekosystémem, měl například svoji sýpku i porodní bábu bylinkářku a skaláci si tu žili zřejmě celkem spokojeným životem. Skalní obydlí měla dřevěné podlahy, kamna, dveře, zasklená okna, spíž a tak dále.Skalní stavení.Cestou narazíte i na pokus o rekonstrukci jednoho domečku, ve kterém jako poslední žila rodina Františka Černého s pěti dětmi a před nimi pan Koloc, o kterém dokonce víme, že se oběsil. Ve skalách jsou dodnes patrná ukotvení dřevěných konstrukcí. Podle mapky vytvořené na základě historických pramenů z konce 19. století například zjistíte, že v jednom z obydlí se svojí šestičlennou rodinou žil František Vojtíšek, nožíř a topič mnichovohradišťského cukrovaru. Vesnice byla násilně vyklizena za asistence četníků roku 1892, obyvatelé byli rozděleni do dvou obecních chudobinců a příbytky byly zdevastovány, aby se zde nikdo znovu neusadil.Uvnitř jednoho ze stavení.Chcete-li si udělat trochu delší výlet než jen na Valečov, můžete se nechat inspirovat celou okružní trasu naučné stezky Příhrazskými skalami. Svými dvaceti zastaveními je orientovaná především na malé děti (MAPA) a v jejím popisu je uvedeno, že s malým dítětem absolvujete devítikilometrový okruh za pět až šest hodin. Zastavení naučné stezky jsou spojená prostřednictvím QR kódů s webovými stránkami obsahujícími další informace a řešení kvízů.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace