Čertova zeď je unikátní přírodní památka, kterou z velké části rozebrali předkové

12. 11. 2020 | 16:00

Na ose Vesec v Podještědí – Kotelský vrch – Červený vrch – (bývalá) Olšina ze země vyrůstají zbytky mnohakilometrové bizarní skalní zdi, která bývala až 20 m vysoká. Z její impozantní mohutnosti se, bohužel, do dnešních dní dochovaly jen žalostné fragmenty.

12 km dlouhý (někde uváděno i 20 km) skalní blok z desek nebo vodorovně poskládaných šestihranů čediče specifického složení by byl světovým unikátem, nebýt toho, že jeho podstatné části lidé vytěžili na stavební materiál. Každopádně i to, co zbylo, stojí za obhlídku. Nejzajímavější část leží na modré turistické značce severovýchodně a jihozápadně od rozcestí Pod Čertovou zdí, nacházejícího se na poloviční cestě mezi vesnicemi Kotel a Smržov (MAPA)
Po velké části Čertovy zdi zbyly jen na pískovec vytěžené příkopy. Republika tak přišla o světovou přírodní raritu.Čedičovým magmatem vyplněných zlomů je v oblasti více, prameny jich uvádějí i přes dvacet. Ty největší jsou jasně identifikovatelné i na obecně zeměpisné mapě. Vystupuje nejen masiv Čertovy zdi, ale rozpoznatelná je i Malá Čertova zeď nebo další výrazná linie vedoucí nedaleko Náhlova. Žádný z těchto hřebenů dnes není souvislý, protože za miliony let si jimi prorazily cestu vodní toky.
Výraznému horskému hřbetu skrývajícímu Čertovu zeď lidé říkávali Brdo, neboť údajně připomínal tkalcovský hřeben zvaný brdo. Stopy původního názvu nalezneme v názvu říčky Zábrdky a obcí Brdy (u Dolánek) a Zábrdí. Teprve později se vžilo označení Auf der Teufelsmaurer (Na Čertově zdi), doložené například na mapě z 19. stoletíČertův stolec, pohled od severu.Pozoruhodná je historie vzniku zdi. Lidové legendy ji pokládají za výsledek sázky vyhrané člověkem nad pekelnými mocnostmi. Verzí je více, nejrozšířenější jsou dvě. Podle první se v dávných dobách jakýsi sedlák ze Zábrdí vsadil s čertem o svoji duši, že do kuropění nepostaví zeď od Ještědu po Bezděz. Čert by to stihl, ale lišák sedlák na poslední chvíli zakokrhal, což probudilo další kohouty, a čert s nepořízenou odtáhl. Druhá verze, krásně podaná na www.hrady.cz, je akčnější a propracovanější. Hovoří o rytíři, který, aby Podještědí zbavil pekelných sil, vyzval čerta na závod Ještěd – Bezděz, přičemž rytíř jel na koni a čert stavěl zeď. Čert vedl prakticky od začátku, ale rytíř ho na rovince v okolí Ralska začal dohánět. Pekelník znejistěl a rozhodl se rytíře demoralizovat výkřiky, že se jezdec marně snaží, protože on už má vítězství v kapse. To neměl čert dělat, jeho hurónský řev probudil všechny kohouty v okolí a bylo po závodu. Pekelník se i se svými druhy, kteří do té doby škodili v Podještědí, propadl do pekla. Zbylé stavební kamení, které se rohatému vysypalo ze zástěry, dnes údajně připomíná Čertovský kopec nedaleko Bezdězu. Který kopec by to měl být, se mi ale nepodařilo zjistit. 
Čertův stolec, pohled od jihu.Za uměle vytvořenou pokládá Čertovu zeď český kronikář Václav Hájek z Libočan (* konec 15. století, + 1553). Ve své Kronice české totiž píše, že zeď nechal roku 798 vystavět přemyslovský kníže Mnata na ochranu kraje před nájezdníky. Nehledě na to, že ani existence mýtického Mnaty není jasně doložena, zeď nevytvořily lidské ruce, ale matka příroda.Detail struktury Čertovy zdi.Zjednodušeně řečeno, Čertova zeď a jí podobné útvary, jsou výsledkem pnutí ve zdejším převážně pískovcovém svrchně křídovém souvrství. Tektonické pohyby způsobily vznik liniových trhlin. Ty vyplnilo magma proniknuvší z hloubek několika desítek kilometrů, přičemž vyvřelá hornina stačila ztuhnout dříve, než se mohla rozlít po povrchu. Pískovec pak časem zvětral a odhalil masivní "zdi" velmi tvrdého čediče. Velmi zajímavé je, že k této události došlo plus mínus někdy před sedmdesáti miliony let, tedy o třicet až čtyřicet milionů let dříve, než vyvřelo České středohoří. Bližší geologické informace naleznete na infopanelech na trase nebo například na lokality.geology.cz.Jeden ze zachovaných fragmentů Čertovy zdi.Zdejší čedič má nezaměnitelné složení a pro svoji tvrdost a dobrou štěpitelnost se stal oblíbeným materiálem ve stavebnictví, zejména při budování silnic. A silnice byly žilami průmyslové revoluce. Následkem toho byla většina unikátní zdi v průběhu 19. století téměř celá vytěžena a na místě stěn vznikly naopak dlouhé rýhy, připomínající hluboké úvozy vedoucí odnikud nikam. Za to, že se podařilo zachránit alespoň fragment této světově unikátní přírodní památky, vděčíme pánům Fendrychovi a Havlovi ze Světlé pod Ještědem, kteří (teprve) v roce 1920 upozornili na výjimečnost tohoto útvaru. Podařilo se jim prosadit zákaz těžby, jenomže nařízení bylo porušováno navzdory tomu, že zeď měli dokonce hlídat četníci. Zajímavými informacemi nabité panely dávají představu o bývalé velikosti přírodního útvaru.Teprve upozornění, které přišlo až z Geological Survey v Pekingu, donutilo československou vládu učinit razantní kroky těsně před tím, než Čertova zeď, popsaná v celosvětové odborné literatuře, definitivně zmizela ze světa. V roce 1923 bylo torzo zabezpečeno a pozemky pod zdí byly vykoupeny.  Dnes můžeme obdivovat alespoň Čertův stolec a některé další fragmenty. Škoda, že se nic nedochovalo například z Čertovy brány, u které byl roku 1911 nalezen poklad tří set stříbrných brakteátů (mince zavedené Přemyslem Otakarem I.) ze 13. století. Poklad je vystavený v muzeu v Českém Dubu.


Křížová cesta na Kotelský vrch.Až si projdete trasu po modré značce od rozcestí k Čertovu stolci, nezapomeňte si udělat procházku i na druhou stranu na Kotelský vrch po modře značené odbočce z mateřské značky. Les tu, kromě vytěžené Čertovy zdi, ukrývá 365 m dlouhou, nedávno zrevitalizovanou křížovou cestu ke kapli Božího hrobu. Kapli nechala roku 1901 zbudovat rodina Bienertova z Kotle. Křížová cesta je o tři roky mladší. Na počátku 21. století z kaple zbylo jen torzo a křížová cesta byla rozvrácená. Zrekonstruovaná kaple Božího hrobu.Roku 2014 se konečně dočkala rekonstrukce kaple a roku 2017 křížová cesta. Pravda, lépe by bylo napsat, že místo bylo znovu vytvořeno. Stalo se tak zásluhou lidí, kterým nebyl lhostejný osud této památky, zejména některých obyvatel vesnice Kotel. Práce zadalo město Osečná, peníze poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj. Autorem obrazu v kapli, Krista na kříži a obrázků křížové cesty je Michal Janovský. Kovanou mříž kaple zhotovil umělecký kovář Jan Nikendey.Obrazy namaloval Michal Janovský.Křížová cesta, na rozdíl od jiných křížových cest, prochází prakticky divočinou, což místu dodává velmi zvláštní atmosféru. Zastavení jsou vybudována nad levou hranou vytěžené čedičové zdi, takže nepoučenému člověku se může zdát, že jde nad úvozem. Nad hodně zvláštním úvozem. Trasa totiž střídavě nelogicky mizí i více jak pět metrů hluboko pod úroveň terénu, aby vzápětí vyběhla na povrch. Ano, jdete podél pokračování Čertovy zdi, kterou pekelník postavil od půlnoci do kuropění a lidé ji vytěžili během zhruba sto padesáti let. Křížová cesta vroubící Čertovu zeď je opravdu zajímavé místo, které si určitě nenechte ujít!
I podél křížové cesty naleznete stopy po těžbě čedičové žíly.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace