Janatův barokní mlýn je nejlépe zachovaný vodní mlýn v Libereckém kraji se stroji mapujícími dvě století vývoje techniky

08. 04. 2021 | 0:00


Mlýn, jehož historie sahá až do roku 1767, patří rovněž mezi nejvýznamnější funkční historické mlýny v Česku. Nachází se na Františkovském potoce v podkrkonošských Buřanech, pověstných svými dřevosochařskými sympozii. 

Janatův mlýn (Buřany čp. 21, dnes čp. 37, MAPA) přitom býval jen jedním ze zařízení, která v minulosti využívala energii vody Františkovského potoka. Dodnes můžeme v lese nalézt zarostlé náhony, které dodávaly energii pilám a jiným provozům, jejichž bývalou existenci lze vystopovat i na mapě.Okénka až pod střechou napovídají, že využitý je každý kousek vnitřního prostoru.A opravdu, technologická zařízení naleznete i pod hřebenem střechy.Původně dvoupodlažní budovu postavil pro Matěje a Karla Vondrákovy z nedalekého Tříče stavitel Jan Bouzek ze Tříče. Roku 1881 byl objekt přestavěn na pětipodlažní mlýnici a zmodernizováno bylo i strojní vybavení, čímž se znásobila mlecí kapacita i kvalita semletých produktů, v mlýnu se totiž nemlela jen mouka.Náhon Janatova mlýna. Horizontální Francisova turbína, která dodnes pracuje, je napájená černým litinovým potrubím z vodního zámku umístěného o deset metrů výše.Turbína (na fotografii zcela vzadu) pohání malou vodní elektrárnu v popředí. Výkon turbíny se pohybuje kolem 7,4 kW, což odpovídá spotřebě asi desítky kuchyňských robotů. V tomto srovnání je obdivuhodné, co všechno v mlýně turbínka obsloužila.Mlýn byl vybavený transmisemi, takže voda mohla pohánět i jiná zařízení. Na přelomu 19. a 20. století mlecí kola doplnily válcové mlecí stolice. Na jaře 1920 vodní kolo nahradila Francisova turbína od firmy Kolben - Daněk. Turbína o výkonu deseti koňských sil (necelých 8 kW) dodnes slouží jako malá vodní elektrárna.Energie je od turbíny rozvedena transmisemi po celém mlýně.Energie vodního kola je rozvedena i do kuchyně, kde v díži na chleba pohání mechanickou ruku hnětoucí těsto. Tento "kuchyňský robot" stále funguje.Dráty vedoucí vzadu pod stropem jsou součástí původní třífázové elektroinstalace z roku 1906. Jsou pod proudem dodnes, ale napětí na vstupu je z bezpečnostních důvodů sníženo trafem.Poslední modernizací mlýn prošel před 2. světovou válkou. Impozantní a velmi interesantní roubená budova, která za dobu své existence dvakrát vyhořela, získala dnešní definitivní podobu roku 1913. Areál mlýna dnes tvoří vlastní objekt mlýna,  stáje,  stodola, kůlna, pazderna (sušárna textilních rostlin), mléčnice, včelín, náhon s rezervoárem pro turbínu a česle. K mlýnu náleží také  bukový les, jen o něco mladší než mlýn.Janatův mlýn, ukázka technologie.Janatův mlýn, ukázka technologie.Janatův mlýn, ukázka technologie.Rodina Janatů, po které objekt nese jméno, mlýn koupila roku 1841 a vlastnila jej až do roku 2006. Na mlýně se vystřídaly čtyři mlynářské generace Janatů. Součástí mlýna byl i vesnický konzum. Mlynář vesničanům nemlel jen mouku, ale poskytoval i další základní servis. Někteří zákazníci ani nechtěli za zrní zpět jen mouku, ale kupříkladu poukázky na chleba, který Janatovi pekli a svým zákazníkům pravidelně do Provoz mlýna neukončil nezájem o mouku nebo o chleba (podle pamětníků vynikající), který se zde pekl, ale komunistický úřední výnos ze 13. 8. 1951, kterým bylo rozhodnuto, že veškerou mouku direktivně semelou socialistické velkomlýny.Prakticky vzato, stačí vyčistit pec z roku 1950, ve které se naposledy peklo v roce 1988, zatopit, vyrobit těsto...O to je pozoruhodnější, že v mlýnu se dodnes zachovala kompletní funkční mlýnská technologie včetně té nejstarší! Například se povedlo rozeběhnout i původní mlýnské složení, pocházející pravděpodobně z období kolem roku 1840. Mlýn je obrovský, ale mlynáři ve své firmě žili velmi skromně.Novým majitelem se stal roku 2006 pan Jiří Krch. Jako bývalý letecký konstruktér má ke strojům blízko, mlýn dále zvelebuje a snaží se zachovat jeho genius loci. Podrobnou historii mlýna naleznete na vodnimlyny.cz a na www.janatuvmlyn.cz kde je uveden i kontakt, na kterém se můžete informovat o možnosti mlýn navštívit.
Součástí mlýna je i vesnický konzum.Mlýn je od roku 2014 národní kulturní památkou. Je unikátním dokladem historie mlynářství zejména proto, že se zde dochovalo zařízení z let 1767 až 1950, a to mnohdy ve funkční podobě. Za pozornost stojí i atraktivní zařízení navazující na mlynářskou profesi, jako je například chlebová funkční pec, ve které se peklo pečivo pro domácnosti z celého františkovského údolí
Ke koloritu mlýna patří i výstřižky z časopisů nalepené na stěnách. V tomto muzeu nečekejte popisky, vysvětlivky ani vitríny. Pan Krch chce, aby jeho mlýn vypadal tak, jako by ho poslední pan otec mlynář právě opustil, a dělá jedině dobře.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace