Nejstarší český skanzen stojí v Přerově nad Labem. Svým pojetím nabízí jeden nejkomplexnějších pohledů do života našich předků

29. 09. 2022 | 0:00

Dojezdová vzdálenost kolem jedné hodiny například z Liberce nebo z České Lípy činí ze Skanzenu lidové architektury při Polabském národopisném muzeu velmi atraktivní cíl výletu jednak proto, že zařízení na obdobné úrovni v našem kraji nenajdete, a za druhé proto, že srovnání života v Polabí s životem na našem severu, kde působily vlivy především německé, je velmi zajímavé samo o sobě.

Staročeská chalupa, první exponát muzea. Holubník je věrná replika ze 2. pol. 20. století.
Staročeská chalupa, první exponát muzea. Holubník je věrná replika ze 2. pol. 20. století.

Počítáme-li historii skanzenu od roku 1895, kdy arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský, tehdejší majitel panství a místního renezančního zámku, zakoupil bývalou panskou kovárnu a rychtu a nechal do ní umístit národopisné předměty z okolí, lze skanzen prohlásit nejen za první v Českých zemích, ale dokonce za čtvrtý v Evropě. Vznikl pouhé čtyři roky po tom prvním, který je ve Stockholmu.V pozadí Staročeská chalupa, základní kámen muzea, v popředí autentická bylinková zahrádka s tehdy pěstovanými rostlinami.Pohled do části expozice, vzniklé koncem 20. století a nyní rozšiřované s podporou dotací EU.Spodní části skanzenu dominuje kaplička se zvoničkou, které začaly vyrůstat jako houby po dešti v reakci na Ohňový patent Marie Terezie, vydaný roku 1751.První národopisná expozice byla v tomto domě, nazvaném Staročeská chalupa, otevřena roku 1900. Za uvedení stojí to, že roku 1922 byla před chalupou odehrána Prodaná nevěsta přímo v podání sboru nejpovolanějšího, a to operou Národního divadla v Praze.Kovárna. Zde jste si mohli nechat nejen něco ukovat, ale za dvacet korun třeba vytrhnout zub.Pohled do dílny bednáře.Dnešní podobu skanzen začal dostávat od roku 1967, kdy panskou kovárnu, běžně nazývanou Staročeská chalupa, převzalo Polabské muzeum v Poděbradech a v Přerově nad Labem (viz mapy.cz) začalo budovat skanzen lidové architektury Polabí, mapující život ve středním Polabí zhruba od konce 18. do poloviny 20. století.Nitro sušárny. Těch je ve skanzenu hned několik.Jedna ze studen.Lis z roku 1712.V sedmdesátých letech sem byla přestěhována myslivna i s hospodářským dvorem a bývalá bednárna, u které vyrostla zahrada starých odrůd jabloní. Dnes skanzen obsahuje třicet dva objektů původních nebo jejich věrných replik. Kromě sedmi chalup, dvou stodol a šesti špýcharů si můžete prohlédnout například pár sušáren, kapli, velkou dřevěnou studnu a objekty méně romantické, jako jsou chlívky nebo klasické kadibudky. Mapu areálu i s fotografiemi vybraných objektů naleznete na mapy.cz.Laik dnes marně v paměti loví názvy některých kdysi běžných pomůcek a strojů.Modrá je dobrá.Co ale na celé expozici zaujme na první pohled, je až divadelní zabydlení vnitřních prostor chalup postavami, vypovídající o tehdejším rodinném a společenském životě mnohem víc a výmluvněji než sáhodlouhé popisy. Zaplnit chalupu obyvateli a nechat je „hrát“ jejich role je mnohem názornější než suché konstatování, že v chaloupce o dvou místnostech žila třígenerační rodina se sedmi dětmi.Běžný život v domácnosti.Sešlost u šestinedělky.Spalo se i ve chlévě.Ano, použití figurín je dnes v expozicích běžné, ale málokde to je instalováno tak funkčně a opravdu dovedeno k takové dokonalosti, že návštěvníka nemůže nenapadnout otázka, kolik to, proboha, muselo dát práce vdechnout všem nehybným obyvatelům skanzenu autenticitu. Asi největší wow efekt v této oblasti vyvolává pohled do školy, která je zabydlená žáky jednotřídky.Ve škole.Z expozice o venkovském školství.Prakticky ve všech skanzenech naleznete kromě budov také expozice různých činností s tehdejším životem souvisejících. Skanzen lidové architektury Polabí není výjimkou, nicméně i tuto část rozpracovává v šíři, která by leckde stačila na samostatnou expozici, a přidává témata stavějící poslání skanzenu o úroveň výše.Černá kuchyně.Něco podobného možná máte na chalupě.Takže kromě místností věnovaných zevrubnému popisu pěstování a zpracování lnu, lidovému oděvu, perníkářství a tak dále, je značný prostor věnován také společenským poměrům, konkrétně třeba nerovnému postavení ženy na vesnici v devatenáctém století. Je zde také prakticky úplné muzeum vesnického školství se zmíněnou třídou nehybných žáků.Skanzen má i prostory pro expozice dočasné. Momentálně zde jsou šicí stroje a věci s tím související.Kromě originálů jsou ve skanzenu také věrné repliky, například tento holubník.Kromě stálých expozic se ve skanzenu konají různé národopisné akce a výstavy dočasné. Do konce října ještě můžete zhlédnout výstavu šicích strojů a historických módních časopisů. Skanzen také pořádá dvě velké události, seznamující veřejnost se zvyky, životem na vesnici a s tradičními řemesly. Dubnové Jaro na vsi již bylo, ale již se chystají Vánoce. Podrobné informace o skanzenu naleznete na stránkách Polabského muzea Poděbrady, pod které skanzen spadá. Neváhejte, skanzen je v běžném režimu (úterý až neděle 9 – 17 hodin) otevřený jen do konce října!Skanzen si na návštěvnost nestěžuje ani teď na podzim.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace