Pohodový výlet z Mnichova Hradiště po Svatojakubské cestě na sever s neustálým výhledem na dominanty Libereckého kraje
Výchozím bodem našeho předjarního tipu na výlet je parkoviště za kapucínským klášterem v Mnichově Hradišti, odkud vyrazíme po Svatojakubské žitavské cestě do Sychrovské bažantnice. Přes tajuplný vrchol Káčov pak dojdeme k zajímavým způsobem oživené zřícenině zámečku Zásadka. Zpět se můžete vydat například údolím Jizery, po silničce ve finální části vedoucí kolem vodní elektrárny a zámku.
Mnichovo Hradiště proslavil zejména barokní zámek. Kromě muzea se v něm nachází i pozoruhodná sbírka delfské fajáns a divadlo. Za prohlídku stojí také centrum města, které bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu. Kapitolou samou pro sebe je blízký Klášter Hradiště nad Jizerou, jehož cisterciácké opatství dalo městu atributy do znaku.Pro nás, obyvatele Libereckého kraje, je zajímavé i to, že Mnichovo Hradiště mělo velký zájem o přeřazení ze Středočeského kraje do Libereckého kraje, protože do Liberce je odsud mnohem blíže než do Prahy. To můžu potvrdit, cesta z Liberce trvá necelou půlhodinu i za provozu a Ještěd je v dohledu odkudkoliv.Sychrovská bažantnice, první bod našeho výletu, se zámkem velmi těsně souvisí. Byla založena v první polovině 19. století hrabětem Kristiánem Vincencem Arnoštem z Valdštejna a její rozloha činila asi 50 ha. Pořádaly se v ní velkolepé panské hony a jinak většinu roku neobydlený zámek díky nim ožíval i na několik týdnů, protože řadu dní trvající hony vyžadovaly důkladnou přípravu.K bažantnici vede mezi poli alej, dnes vyzdobená několika zastaveními s enviromentální tématikou. Mimo jiné se dozvíte, jak správně vyrobit krmítko a čím ho zásobovat v různých ročních obdobích. Další panel obsahuje encyklopedii zvířeny, která bažantnici obývá a může být lovena. Konkrétně to je srnec obecný, jelen evropský, prase divoké, liška obecná, zajíc polní a konečně bažant obecný. Za Valdštejnů se zde chovala i další pernatá zvěř, například křepelky, koroptve a orebice.Průchod bažantnicí směrem k vrcholu Káčov je v jistém smyslu zvláštním zážitkem. Poměrně hustý listnatý les v tomto ročním období asi neuspokojí milovníky romantických lesních zátiší. Zato hledače surreálných scén nasytí dokonale. Asi v polovině úbočí Káčova je odbočka ke studánce nabízející další mírně surreálný zážitek. Stezka k ní je značená žlutými poklopy od malířské barvy a vybavená texty a obrázky. Podle všeho se tak stalo v době lockdownu.Texty popisují zázračná uzdravení v Lurdech, doplněná o pavědecký text, vysvětlující účinky lurdské vody pomocí teorie jakýchsi sytonů. Na druhém stromě naleznete připínáčky připevněný text o zjevení Panny Marie v Mcelech, což je vesnice ležící asi dvacet kilometrů jižně od Mnichova Hradiště. Další stromy jsou vytapetovány svatými obrázky a bizarní výstavku doplňuje ekologické téma o znečišťování přírody odpadky. Studánka jako taková je vyschlá a to, že zde bývala, dokládá fragment rozbité trubky. Škoda, že autoři stezičky nevěnovali aspoň minimum úsilí jejímu vyčištění.Káčov je kopec vysoký 351 metrů. Pověstný skalní suk, který byl až do zalesnění vrcholu ve čtyřicátých letech minulého století jeho zdaleka viditelným symbolem, se nachází asi o patnáct metrů níže na severní straně. Přírodní památku Káčov některé prameny vydávají za největší český betlém. Z určitého úhlu pohledu prý připomíná svatou rodinu. Já ale žádnou výraznou podobnost třetihorní čedičové magmatické žíly s postavami Panny Marie, Ježíška a sv. Josefa neodhalil.Velká část Káčova je prošpikována hlubokými stržemi, pozůstatky lomů. Kdysi se zde totiž těžil káčovák, extrémně lehký porézní pískovec ve své době používaný na například na stavbu jezů. Bylo tady i ložisko dnes již vytěženého bazaltoidu. Prý zde lze nalézt zkameněliny mořských živočichů. Největší lom je otevřený k severu a nachází se zde kromě infopanelu i posezení pro turisty s překrásným výhledem do kraje, sahajícím zhruba od Máchova kraje s dominantou Bezdězu přes Ještědský hřeben s Ještědem až po stále ještě zasněžené Krkonoše.Malebným Sychrovem, který nemá, na rozdíl od Sychrova v Libereckém kraji, zámek, ale jen kapličku z roku 1894, dojdeme k cíli naší vycházky. Tím cílem je zřícenina zámečku Zásadka, dnes obohacená o krásnou romantickou zahradu a o Tvrz vyrobenou z naštípaného dřeva. To vše má Zásadka díky Jiřímu Plačkovi, který zde má chatku a o areál se stará. Vstupné je dobrovolné, ale lidé rádi přispějí.Zásadka byla nad údolím Jizery založena jako tvrz pravděpodobně někdy ve druhé polovině 14. století. Na hrad ji pravděpodobně přestavěl Jiří z Poděbrad, ale již roku 1520 byl označen jako pustý. O čtyřicet let později neobývaný hrad koupil Zikmund Vančura z Řehnic a na Valečově a přestavěl ho na zámek. Zásadka definitivně zpustla v průběhu 19. století a konec urychlil požár.Od Sychrova, odkud jsme k bývalému zámku po zelené značce přišli, nepůsobí samotné ruiny nijak impozantním dojmem. Názor si opravíte, až po prohlídce sejdete strmou stezkou dolů k Jizeře, projdete rozlehlým statkem a z mostu se podíváte zpět. Z hrany skalní tabule nad řekou ční ruiny jako prořídlé zuby diuviální příšery.Zpět na parkoviště u mnichovohradišťského kláštera se můžete vydat více cestami. Máte-li čas, můžete dojít po zelené až do Mohelnice nad Jizerou a zde odbočit vlevo na modrou, vedoucí zpočátku podél Jizery a pak odbočující do Kláštera Hradiště nad Jizerou, což je zajímavý cíl sám o sobě. Odsud se pak vrátíte do Mnichova Hradiště po Zlaté stezce Českého ráje.Pro cyklisty je nejjednodušší nescházet k Jizeře (ani to s kolem není dovoleno) a zvolit rychlý návrat po cyklostezce vedoucí přes Podolí. My zvolili nejkratší variantu po relativně málo frekventované silničce vedoucí většinu doby podél Jizery. Na příchodu do města minete areál Vostrov, dějiště kultovních rockových festivalů a také zajímavou elektrárnu, dnes nejen vodní, ale i solární.
Text a foto Mad