Prachovské skály jsou krásné po celý rok a i za krátkých zimních dní tu lze absolvovat dva okruhy

30. 12. 2021 | 0:00

Prachovské skály patří mezi největší klenoty Českého ráje, takže není divu, že je ročně navštíví několik set tisíc návštěvníků (většinou se uvádí číslo tři sta tisíc), ačkoliv vstup je v sezóně zpoplatněný. Kdo nerad chodí s davy, přichází raději mimo sezónu, protože zima skalním monumentům nic na kráse neubírá. Vstup do skal není doporučován jen za ledovatky.

Před návštěvou je každopádně dobré nahlédnout na prachovskeskaly.com. Například momentálně je uzavřená červená TZ od odbočky na Pechovu vyhlídku až k rozcestí u Vyhlídky Českého ráje. Přírodní rezervace Prachovské skály, ustanovená již roku 1933, má dnes zhruba tvar rovnoramenného trojúhelníku, jehož delší dvě strany měří něco přes tři kilometry.  Ačkoliv jde tedy o oblast relativně malou, kterou projdete za pár hodin, zejména jádro je doslova přeplněné skalními věžemi a dalšími atrakcemi.Již vstupní panorama je impozantní. Pozor, zvolte si správnou cestu. Část červené je momentálně zavřená, viz. upozornění v reportáži.Na pár hektarech napočítáte čtrnáct vyhlídek (Křížkovského, Hakenova, Rumcajsova, Hlaholská, Míru, Českého ráje, Všetečkova, Šlikova, Pechova, Skautská, Seifertova, Lepařova, Šikmá věž (Vítkova vyhlídka) a Ervínův hrad). Doporučovány jsou zejména dva okruhy. Malý žlutý měří 1,5 km, velký zelený 3,5 km a lze je dobře prokombinovat a spojit. Z parkoviště v Prachově vede trasa vhodná pro kočárky, viz prachovskeskaly.com.Pechova vyhlídka.Dá se ale říct, že mezi zdejšími skalními věžemi bylo rušno od nepaměti. Archeologické nálezy dokládají přítomnost lidí již v době kamenné a v mladší době bronzové zde bylo již souvislé, snad keltské, osídlení. Slované později přirozených obranných vlastností místa dokonale využili a jeden ze zde sídlících charvátských kmenů skalní město kolem 6. století přeměnil ve velkou hradištní pevnost.Pechova vyhlídka nabízí především pohled na bludiště skalních věží.Pevnost byla díky zasazení do skal nebývale mohutná a měla důmyslný systém obranných valů, jehož pozůstatky jsou na mnoha místech dodnes vystopovatelné například v okolí Starého Hrádku, nebo dokonce až u Prachova. Přesto byla v 10. století dobyta během kmenových půtek, ve kterých nakonec definitivně zvítězili Přemyslovci. Boj, který se tu tenkrát odehrál, musel být monstrózní. Dodnes se dochovaly stopy obrovských požárů, které měly dobyvatelům otevřít cestu dovnitř. Je s podivem, že ačkoliv se zde točila již spousta filmů, tohoto tématu se dosud žádný producent nechopil.Šikmá věž, nebo také Vítkova vyhlídka.Další velký masakr, na který dodnes žalují pomníčky po okolí i některé místní názvy, se odehrál roku 1866, kdy tu byla rychle postupujícími Prušáky zmasakrována rakouská armáda, a to vinou neschopnosti vlastního velení.
Ale vraťme se ještě na okamžik do starší historie. Ve 12. století se Prachovské skály staly součástí Velišského panství.Veliš (v pravé části fotografie) z vyhlídky Šikmá věž.Zříceninu královského hradu Veliše z přelomu 13. století, přesněji řečeno základy bašty, si můžete dodnes prohlédnout na čedičovém vrchu, tyčícím se čtyři kilometry před Jičínem. O panství se dá říci, že střídalo majitele podobně, jak to známe z nudných deklamací hradních průvodců. (Poznámka: Historie Prachovských skal je podrobně popsána na prachovskeskaly.com.)Romantika Prachovských skal.Významná změna majitele nastala po zavraždění Valdštejna, který vlastnil Velišské panství na začátku 17. století. V roce 1637 totiž panství získává Jindřich hrabě Schlik jako služné u císařského dvora. Jeho bratranec Jáchym Ondřej Schlik byl sice první popravený z dvaceti sedmi českých pánů a Jindřich v bitvě na Bílé hoře rovněž stál na straně poražených, ale jako profesionální voják měl štěstí. Za změnu názorů mu byl nabídnut život a navrch jako bonus dokonce další vojenská kariéra. To byla nabídka, kterou nešlo odmítnout.
Rodině Schliků patří Prachovské skály i dnes. Po komunistickém převratu v roce 1948 jim byly sice znárodněny, ale po revoluci v roce 1989 je v restitucích dostali zpět a podnikají zde v oblasti turismu.Cestou k Císařské chodbě.První písemná zmínka o "turistické" výpravě do Prachovských skal je ale spojována již s 9. červnem 1813, kdy si skály prohlédl císař František Josef I. Je pravděpodobné, že impozantní schodiště na jeho počest pojmenované Císařské chodby bylo postaveno právě kvůli návštěvě panovníka. Již ve čtyřicátých letech 19. století vydaly Lázně Sedmihorky (zal. 1841) pro své klienty průvodce po okolí, včetně oblasti Prachovských skal.Vyhlídka Míru, dříve vyhlídka Dr. Edvarda Beneše.Počátky opravdové turistiky a horolezectví v Prachovských skalách jsou spojeny s jičínským Klubem českých turistů a s tamním gymnáziem. Již před rokem 1860 pořádal skupinové výlety profesor jičínského gymnázia Antonín Vánkomil Maloch. Má též zásluhu na zdokumentování starých lidových pojmenování skalních útvarů. První značení cest, ke kterému byl pochopitelně třeba souhlas Schliků, inicioval Vojta Náprstek a prvního průvodce Prachovskými skalami vydal Vladislav Lepař roku 1883. Jeho bratr Zdeněk je pro změnu autorem první oficiální mapy (1880), zpracované podle podkladů A. V. Malocha.Za lepšího počasí vás určitě zaujme, že z vyhlídky Míru jsou Trosky a Ještěd téměř v zákrytu.3. 4. 1892 byl založen odbor Klubu českých turistů Jičín. Jeho první předseda, ředitel jičínského gymnázia František Lepař, se čtyři roky nato zasloužil o vydání průvodce "Okolí Jičínska."
V roce 1907 skupina jičínských studentů pod vedením J. Hendrycha založila první horolezecký spolek, Lezecký kroužek Prachov, a zdolala první věže. Tento oddíl je aktivní dodnes.Pamětní deska Vojtovi Náprstkovi připomíná Náprstkem organizovaný první zájezd do Prachovských skal v roce 1879.Vojta Náprstek má v Prachovských skalách dokonce pamětní desku, vyrobenou na památku padesátého výročí návštěvy "prvého organizátora turistiky v Prachovských skalách" a později prvního předsedy Klubu českých turistů. Slavný český vlastenec a světoběžník sem zavítal na popud A. V. Malocha roku 1879.Fortna.Nebyla to výprava ledajaká! Vojta Náprstek se dostavil nejen s chotí, ale přivezl s sebou takové celebrity své doby jako Jaroslava Vrchlického, profesora Bauše (přírodovědec), zoologa Františka Vejdovského, nakladatele bratry Šimáčkovy a členky Klubu amerických dam. Na počest členek tohoto prvního českého ženského spolku dostala jméno nedaleká Americká sluj. Výprava byla tak početná, že Pražáci spolu s žáky a profesory jičínského gymnázia zabrali několik žebřiňáků tažených koňmi. 1. červen 1879 se stal dnem vpádu turistiky do Prachovských skal.Obří kamenná hlava ve Fortně.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace