Turistický ruch podporují i atrakce nehmotné včetně nej geografických. Pár takových „unikátů“ má i Liberecký kraj. Konečně, proč nevymyslet další, že?

Z globálního hlediska je pravděpodobně nejslavnější a turisty nejobleženější nultý poledník, vyznačený na nádvoří astronomické observatoře v Greenwichi na jižním předměstí Londýna (MAPA). Pasážník Greenwichské hvězdárny byl totiž použit pro definici nultého poledníku. Dnes jednotný světový základní poledník považujeme za samozřejmost. Nicméně systémů, a tedy i nultých poledníků, bývalo více, prakticky každá námořní velmoc měla svoji definici. Nultý poledník procházel ostrovem Al Hierro (jeden z Kanárských ostrovů), Kodaní, Paříží, Petrohradem, Římem, Jeruzalémem, Pisou i Philadelphií.Konec inflace těchto potenciálních turistických atrakcí udělal až bouřlivý rozvoj techniky a dopravy v 19. století, který si sjednocení logicky vynutil. Greenwich zvítězil na Meridiánové konferenci pořádané v roce 1884, a to poměrem 22:1.
Ale pozor, až se před Greenwichskou hvězdárnou budete fotit rozkročeni z východu na západ, mějte na paměti, že vzhledem k pohybům zemské kůry přestal být Airyho pasážník referenčním bodem, viz blíže například na cs.wikipedia.org. Nultý poledník se momentálně nachází o 102 metrů východněji a jeho poloha se časem logicky dále mění.Pojďme do Čech. U nás je proslavený poledník 15° východní délky, určující středoevropský čas. Míst, kterými 15. poledník prochází je nekonečně mnoho. Jeho dráha protíná i řadu sídel. Turisticky tohoto faktu nejlépe využil Jindřichův Hradec. Jeho 15. poledník se dostal i do učebnic zeměpisu mého mládí (zda tam je dodnes, jsem neprověřoval). Pamětní kolejnici najdete přímo v centru města na nároží kostela Nanebevzetí Panny Marie (MAPA). Použijete-li GPS, zjistíte, že ani tento poledník není určen zcela správně, čistou patnáctku naměříte západněji, prochází někde mezi Nežárkou a Nežáreckou bránou.Pojďme do našeho kraje. Konečně si někdo všiml, že 15° východní délky prochází rovněž Libercem. Na rozdíl od Jindřichova Hradce to ale nijak halasně nezdůrazňujeme, možná proto, že míjí střed města. Náš pomník 15. poledníku najdete nedaleko bývalé sáňkařské dráhy na modré turistické značce vedoucí z Horního Hanychova přes Dvořákův kříž na Výpřež (MAPA). Nedávno umístěný betonový kvádr s plaketou a sponzory je skromný, ale na rozdíl od patnáctky jindřichohradecké přesně zasazený.Zajímavější průchod 15. poledníku naším krajem máme na příjezdu do Andělky (MAPA) těsně vedle velkokapacitního kravína. Zde 15° východní délky kříží 51° severní šířky. Tuto výjimečnost připomíná posezení. V jeho centru stojí velký balvan uprostřed pěti kamenů menších. Symbolicky se tak opakují číslice jedna a pět. Pro turisty, kterým by to přišlo být málo zajímavé, je přidána ještě informace, že průsečík se nachází v místě bývalého hospodářství Angličana Williama Stonea, který se narodil v městě Funtington, nacházejícím se, tedy skoro, na 51. rovnoběžce.Komu by i toto bylo málo, toho snad nasytí informace, že na protějším vrchu se odehrálo několik legendárních technopárty, naproti je větrná farma Andělská křídla a je tam též křížek na památku sedláka zabitého bleskem. Všechny texty jsou psány česky, polsky, německy a anglicky. Průsečík má i své razítko. Získáte ho v místní hospodě, kde si můžete prolistovat kroniku Andělky.

Zajímavější než poledníky a rovnoběžky jsou středy států a kontinentů. Metody výpočtu jsou různé a mnohdy záleží i na drzosti a ostrých loktech místních lokálních patriotů. Proto se takovými středy chlubí zpravidla několik míst v každé zemi včetně České republiky.
Nejrelevantnějším je geometrický střed republiky, který reprezentuje těžiště. Kde se zhruba nachází, si můžete vyzkoušet určit i doma. Od své ratolesti si půjčte slepou šablonu Česka ze zeměpisných pomůcek, nebo vezměte čtvrtku papíru a obrys si z ní vystřihněte. Pak tento obrys vybalancujte na špičce jehly tak, aby byl v rovnováze. Máte geometrický střed naší vlasti.Tento princip použil geodet Ladislav Fofonka. Jen místo nůžek a jehly celou Českou republiku rozdělil v systému AutoCAD na 2 834 trojúhelníků. Jejich vypočtené parametry (těžiště, plocha, vrcholy)  pak použil pro další krok. Ve finále vyšlo, že geometrický střed republiky leží v sadu ve vesnici Číhošť (MAPA). Výsledek byl ověřen jiným výpočtem a rozdíl činil jen několik centimetrů.
Nutno říci, že metoda nezahrnuje reliéf terénu, takže se třeba časem objeví ještě další středobod Česka. Ostatně hned v nedalekém Golčově Jeníkově, pár metrů od hlavního náměstí (MAPA), stojí pomníček středu republiky, stanovený jako střed obdélníku, jehož stranami jsou rovnoběžky a poledníky ohraničující Česko.Dalším populárním středem je střed Království českého, nacházející se v Lahozi nad Slapskou přehradou a označený třemi bílými kříži (MAPA). Jak místo k fakty nepodloženému titulu přišlo, není jasné. Mnohem relevantnější je průsečík 50. poledníku a 15. rovnoběžky, uznávaný jako astronomický střed nejen Česka, ale i Evropy. Chlubí se jím město Kouřim. Ocelový kovaný pomník od Jaroslava Poula stojí sice na Mírovém náměstí (MAPA), ale férově připomíná, že skutečný astronomický střed republiky a kontinentu leží v poli za městem (MAPA).Tím se dostáváme k velmi hojně obsazené kategorii středů Evropy, ve které má Česko velkou šanci uspět, a kromě Kouřimi se jen u nás o tento bod pere další tucet kandidátů. Nicméně konkurence je velká a se svými nezpochybnitelnými středy se hlásí i další státy, například Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Ukrajina, Litva a Bělorusko. Je to dáno nejen již zmíněným množstvím různých metod výpočtu, ale i tím, že kritérií určujících, co do Starého kontinentu zahrnout a co nikoliv, je ještě více. Některé vyhlášené středobody Evropy jsou navíc původně dílem recese a nebo šikovného marketingu.My víme, že střed Evropy je pochopitelně jen jeden a to ten ležící v České republice v Havlíčkově Brodě (MAPA). Tento bod určil Jára Cimrman, když roku 1907 hledal místo, kde by se usadil a co neefektivněji všemi směry šířil své myšlenky. Podle Zdeňka Svěráka náš světoběžník postupoval tak, že si z mapy vystřihl Evropu a hledal těžiště, tedy v podstatě velmi vědecky. Jenomže podle této metody mu střed Evropy vycházel spíše k Brodu Uherskému než Německému (dnes Havlíčkův Brod), kde měl Cimrman celoměsíční lásku Kláru K. Problém Cimrman vyřešil tak, že ustřihl kus Uralu a byl tam, kde chtěl střed Evropy mít.Cimrmanův střed Evropy v zahradě kavárny U Notáře označuje gigantický trychtýř. Symbolizuje, že vlastně vše podstatné prošlo nějakou formou trychtýře, Velkým třeskem počínaje. Trychtýř umožňuje jímat a koncentrovat všechny druhy energie a také je vyzařovat do prostoru. Ačkoliv Cimrman žádá: „Nezpochybňujte prosím střed Evropy. Ať máme alespoň něco jistého“, já bych se hledání nového, opravdového, neokoukaného středu Evropy nebál. Tedy pakliže bude ležet v Česku a pochopitelně v Libereckém kraji.Myslím, že krajský marketing zde má velkou šanci uplatnit svůj potenciál. Možná by se našla i nějaká evropská dotace, třeba na důstojnější označení středobodu celého světa, který se nachází v Nouzově u Semil nedaleko Cimrmanovy nejnižší rozhledny (MAPA) mající dokonce zápornou výšku nad terénem. Pravda, jde jen o středobod Cimrmanovi známého světa, ale jak víme, tento český velikán byl velký světoběžník, tak rozdíl oproti skutečnému středobodu se může pohybovat maximálně v centimetrech :-)Text a foto Mad