Turné čtyř krásek Roberta Hemmricha, náš tip na několik tematických víkendových výletů

V Jizerských horách se i v zimě nabízejí jako atraktivní cíle rozhledny navržené architektem Robertem Phillipem Hemmrichem (1. 5. 1871 – 15. 4. 1946), ačkoliv i pro ně pochopitelně platí vládní restrikce. V našem regionu tento jablonecký rodák postavil hned čtyři, přesněji řečeno, jednu dvakrát, takže vlastně pět. Není divu, že se mu říká rozhlednový architekt. Robert Hemmrich byl prvorozeným synem zámečnického mistra, ale řemeslo po otci nepodědil. Údajně si již na pískovišti neplácal bábovičky, ale pokoušel se stavět domečky. Rodiče ho proto zapsali do Liberce na průmyslovou školu, obor stavebnictví. Stavitelské zkoušky složil v Linci a v roce 1902 si pak v Jablonci založil stavební ateliér, který se záhy stal velmi úspěšným. Jeho úspěch možná pramenil z toho, že se ženou Almou hodně cestoval a na vlastní oči viděl, čím Evropa na přelomu 19. a 20. století žije. 
Robert Hemmrich byl mimořádně plodný, podle některých zdrojů (viz například www.jizerky.cz) své vize impulzivně črtal i na ubrousky v restauracích. Celkem vytvořil tři tisíce návrhů, z nichž asi třetina byla zrealizována, přičemž zhruba pět stovek (!) realizací bylo postaveno v našem regionu.Signaturu Architekt Robert Hemmrich naleznete na budovách nejrůznějšího určení, od vil a domů přes zařízení občanské vybavenosti (například lázně v Jablonci a v Novém Městě pod Smrkem) až po průmyslové areály (například areál dnešního ABB v Jablonci nebo Detoa v Albrechticích). Vděčným cílem výletů, ať už konečným nebo postupným, jsou jeho krásné kamenné rozhledny.

1. Černá Studnice
Tato věž je ideálním cílem výletu i za časů covidových restrikcí, protože u ní začíná skvělá, asi 4 km dlouhá přírodní sáňkařská dráha. Nemáte-li saně, půjčí vám je na místě a dole ve Smržovce je vrátíte. Černá Studnice se stala Hemmrichovou rozhlednovou premiérou a do budoucna skvělou referencí. Německý horský spolek pro Jablonec a okolí ji slavnostně otevřel 14. srpna 1905. Věž je 26 m vysoká, u základny jsou její kamenné zdi 1,6 m silné a byla hotová zhruba za půl roku. Kámen je místní, trámy se vozily až z Jablonce!Se stavbou Černé Studnice je spojeno několik zajímavostí i bulvárních klepů, které ve většině případů po archivech vyšťoural badatel Marek Řeháček. Kvůli sporu, zda má být jako první postavena rozhledna na Ještědu nebo nad Jabloncem se rozštěpil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) na libereckou a jabloneckou část. Hemmrich soutěž na projekt možná nevyhrál úplně férově, protože jeho návrh údajně nebyl nejvýhodnější. Otevření věže se účastnilo šest tisíc lidí.

2. Tanvaldský Špičák
V pořadí druhá Hemmrichova rozhledna byla vybudována v letech 1908 až 1909. Co se na vrcholu děje, můžete on-line sledovat například na www.holidayinfo.cz nebo na www.ceskatelevize.cz. V současné době návštěva vrcholu bohužel velký smysl nemá, protože lyžařský areál je zavřený a návštěvníci jsou kvůli probíhající údržbě varováni před sjížděním sjezdových tratí i na lyžích, natož na saních a plastových bobech. To ale nebrání tomu o rozhledně alespoň pár zajímavostí neuvést.Špičák byl oblíbeným výletním cílem již ve druhé polovině 19. století a první občerstvovně brzy konkuroval druhý výčep. Rozsáhlejší stavební plány ale hatilo rozparcelování vrcholu mezi více majitelů a možná i fakt, že Tanvald z vrcholu není vidět. Základní kámen rozhledny byl položen až v srpnu 1908. Zato pak věž rostla rychle, hrubá stavba byla dokončena ještě téhož roku, a to navzdory tomu, že vodu bylo nutné na vrchol nosit po vědrech.Slavnostní otevření se konalo 4. července 1909. Hostinec, jehož je dnes rozhledna součástí, byl postaven o rok později. Voda byla na vrchol přivedena až roku 1926 a dnešní podobu Tanvaldský Špičák získal za přestavby tři roky nato.

3. Bramberk
Na rozdíl od Špičáku je Bramberk ideálním cílem výletu s dětmi a výdejní okénko chaty Bramberk funguje. Až na žlutou, která končí asi 300 m pod Bramberkem, vrcholem procházejí turistické značky všech ostatních barev, ale nejsnáze dostupný je z Horního Maxova. Bramberk je postupným cílem mnoha populárních výletů, z nichž popis jedné okružní varianty GENUS.CZ publikoval nedávno.Rozhledna měří 21 m, ale nahrubo opracované žulové kameny, z nichž je postavena, jí dodávají na mohutnosti až středověké. První rozhledna na Bramberku je doložená již roku 1889. Kamenné varianty se tento nevýrazný vrchol dočkal až roku 1912 (nad vchodem je ale uveden letopočet MCMXI). Stavba je charakteristická obrovským kamenným oknem sahajícím do jedné třetiny výšky rozhledny. 

4. Proseč
Prosečská hřebenová magistrála, která vznikla roku 1926, je dnes turisty neprávem tak trochu opomíjená. Nicméně Prosečský hřeben byl vyhledávaný již v 19. století. V dobách vrcholícího bouřlivého rozvoje Liberce a Jablonce byl ideálně strategicky umístěný. Přesto musel na svoji první rozhlednu čekat poměrně dlouho, a to až do roku 1892, kdy zde Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) otevřel 6 m vysokou vyhlídkovou konstrukci, z čehož lze soudit, že tehdy na hřebeni nerostly žádné větší stromy. Již dva roky nato vyhlídku složila vichřice a v roce 1901 ji definitivně rozčísl blesk. Přesto, že zde již tehdy fungovala oblíbená hospoda, čekal Prosečský hřeben na svoji rozhlednu až do roku 1908, kdy přišel na scénu Robert Hemmrich. Ale pozor, Hemmrich Proseč projektoval dvakrát. Poprvé onoho roku 1908 jako levnou 12 m vysokou "strážní věž" ze dřeva a teprve o 24 let později jako 24 m vysokou rozhlednu z prosečské žuly, která stojí dodnes. Věž byla postavena za 4 měsíce a zajímavé je, že až v průběhu díla bylo rozhodnuto věž zvýšit o další tři metry, asi se přišlo na to, že stromy rostou rychleji než projekt. Slavnostní otevírací trachtace  proběhla 21. srpna 1932 a protáhla se na tři dny. Údajně se jí zúčastnilo na 10 000 návštěvníků a dalších téměř 9 000 věž navštívilo ještě do konce roku. Opět stojí i slavná chalupa Na Proseči, která na zde publikovaných archivních fotkách chybí, protože vyhořela v červenci 2003 a nová chata byla otevřena až v srpnu 2018.Na závěr přidávám ještě obvyklou perličku. Až budete po dílech Roberta Hemmricha pátrat, někde možná jeho příjmení naleznete s jedním em. Architektův otec se totiž psal Hemrich, syn si druhé em přidal, ale občas přesto uváděl původní verzi svého příjmení.Text a foto (není-li uvedeno jinak) Mad