Výlet za některými méně známými místy Malé Skály nabízí i elegantní možnosti nevracet se po svých stopách
Když se řekne Malá Skála, většině lidí se vybaví romantický Pantheon, jehož fotka snad nechybí v žádném propagačním materiálu Českého ráje. Z osobností pak místo proslavil především malíř Josef Jíra, který v Boučkově roubeném statku vybudoval galerii výtvarného umění 20. století obsahující sochy, obrazy a grafiku více než osmdesáti našich nejvýznamnějších umělců. Boučkův statek s hospodou a infocentrem je také oblíbeným výchozím bodem turistů. V létě se Malá Skála stává Mekkou vodáků a vyznavačů různých sportů obecně.
Ale Malá Skála, to není jen Pantheon, blízké Suché skály, nebo kemp, půjčovna lodí a sportovního vybavení. Je zde řada míst, která unikají běžné pozornosti dílem proto, že některá leží trochu stranou centra obce a navštěvovaných atrakcí. Překvapivě málo se ale ví i o pár zajímavostech nacházejících se poblíž nejfrekventovanější turistické trasy.Malá Skála byla sice založena již někdy koncem 14. století, nicméně v podobě, jak ji známe dnes, existuje teprve od roku 1953, kdy bylo sloučeno deset původních obcí (Bobov, Křížky, Labe, Malá Skála, Mukařov, Sněhov, Vranové I a II, Záborčí a Želeč, viz MAPA) v obec jedinou.Jednotlivé vesničky nebyly zdaleka rovnocenné ani rozlohou, ani vybaveností. Nejvýznamnější byla beze sporu Malá Skála, sídlo panství se zámkem, pivovarem a velkostatkem. A právě zámek je první objekt našeho zájmu. Řada návštěvníků Malé Skály totiž vůbec netuší, že něco takového tato vesnice má. Jedním z důvodů bude fakt, že zámek je v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný. Dalším možným vysvětlením může být i to, že místo dnes není společenským centrem vesnice.Zatímco pivovar měl dvůr již od roku 1580 za vlastnictví Vartemberků, zámek postavili až Desfoursové, kteří zde vládli od roku 1628 celých 175 let. Během toho období byl nejprve vystavěn lovecký zámeček s věžičkou pro zvon a hodiny a okolo roku 1700 nový barokní zámek.V roce 1802 koupil panství mikulášovický textilní průmyslník František Zachariáš Römisch. Sídlo přestavěl v empírovém stylu a park osadil vzácnými dřevinami. Po jeho smrti dědicové Malou Skálu prodali lipskému obchodnímu domu Oppenheimer. Noví vlastníci vdechli zámku finální punc secese. Posledním majitelem před koncem 2. světové války byl vídeňský politik a podnikatel Wilhelm Medinger.Medinger měl nepochybné zásluhy o rozvoj Maloskalska zvláště na poli obchodu a služeb, ale ještě bych se alespoň stručně vrátil k osobě Františka Zachariáše Römische. Byl to totiž on, kdo Pantheon a jeho široké okolí proměnil v jedinečný přírodní park s novogotickým letohrádkem z roku 1826. Na troskách starého hradu Pantheonu Römisch postavil památník všem hrdinům. Tento osvícený průmyslník byl i zakladatelem škol a nadací. Odpočívá na lesním hřbitově, který roku 1813 sám založil. Tento hřbitov (MAPAhttps://mapy.cz/s/pojegakuva) je dalším návštěvníky opomíjeným zajímavým místem Malé Skály.Necelých sto metrů pod zámkem stojí v parčíku další zajímavost Malé Skály, a to kaple sv. Vavřince. Stylově obtížně zařaditelnou stavbu (že by neogotika?) tu nechal roku 1869 postavit Ludvík Oppenheimer, tehdejší majitel zámku. Ostatně, kaple vlastně kdysi do zámeckého areálu patřila. Interiér byl zmodernizován během opravy v roce 1886 (viz www.interregion.cz). Kaple je dobře udržovaná a funguje. Konají se v ní nejen pravidelné bohoslužby, ale občas i různé kulturní akce, takže máte šanci si prohlédnout interiér. V jeho inventáři by měl být i zajímavý skleněný betlém.Když budete v oblasti okolo zámku a kaple sv. Vavřince, nemůžete si nevšimnout bývalého maloskalského pivovaru s výraznou fasádou a nezvykle umístěným komínem. Navenek si budova celkem zachovala industriální podobu z éry rodu Medingerů, kdy pivovar měl výstav 5000 hl. Po 2. světové válce bylo panství, tedy i pivovar, vyvlastněno na základě Benešových dekretů, což pro pivaře patrioty znamenalo již v listopadu 1946 vyschnutí pramene jejich oblíbeného moku. Výroba maloskalského piva byla obnovena až roku 2015, kdy Pavel Mikez v bývalé horolezecké Restauraci pod Pantheonem rozjel minipivovar s ročním výstavem 1250 hl.Další atrakcí, přesněji řečeno atrakcemi, jsou artefakty soustředěné kolem úseku Zlaté stezky Českého ráje reprezentované červenou turistickou značkou směřující severozápadním úbočím hřebene Pantheonu na Frýdštejn. Za tuto romantickou lesní cestu vděčíme především již zmíněnému Franzi Zachariasovi Edlerovi von Römisch, který v rámci přeměny Vranovského hřebene na Pantheon okolí stezky prošpikoval desítkami pomníků, různých artefaktů a nápisů rozesetých na hřebeni. V kontextu období romantismu jde o středoevropský unikát! Nutno říci, že některé objevitelské výpravy zde můžou být i poměrně nebezpečné, vhodné jen pro fyzicky zdatné osoby netrpící závratí a vybavené pro pohyb v těžkém terénu. Ale i obyčejný turista má šanci si přijít na své. Celkem reprezentativní výběr rarit se nachází právě v bezprostřední blízkosti již zmíněného úseku Zlaté stezky Českého ráje. Ačkoliv tato stezka patří k nejfrekventovanějším v Českém ráji, jen málo turistů má snahu památky na působení F. Z. Edlera von Römische zde objevovat.Na křižovatce lesních cest pod chalupou Maternovsko se nachází první velký artefakt, symbolický sarkofág Marie Terezie. Přiznávám, že si nejsem zcela jistý jestli císařovny nebo ženy pana továrníka, mající stejné jméno. Vzhledem k tomu, že manželka má nad Jizerou i svoji vyhlídku a sarkofág zdobí koruna, přikláním se k císařovně.Asi nejznámější "zříceninou" stezky je Sluneční brána, ohraničující vnější Pantheon. Pseudogotický oblouk branky se modlí k obloze ve stejném gestu jako skloněné kmeny stromů. Projdete-li branou po cestičce dále, můžete se pokusit najít do skály vytesaný a již téměř nečitelný epigrafický nápis OTTOKAR II. MCCL.V podstatě na dohled od Sluneční brány se uprostřed cesty tyčí mohyla. Obdařeni dávkou fantazie odhadnete, že je zde vytesáno: GEORG VON FRONDSBERG, RITTER OHNE FRUCHT UND TADEL. Jiří z Frondsbergu, rytíř bez bázně a hany, kdo o něm dnes ví? Přitom to byl vynikající stratég, sloužící věrně Maxmiliánovi I. a Karlu V.Dále nás čeká léta ztracená a před nedávnem na své místo navrácená deska mohyly mýtického zakladatele dynastie Přemyslovců se jménem Přemysl, napsaným runami a latinkou. Franz Zacharias Edler von Römisch byl velký patriot a připomínal osobnosti slovanské i germánské historie rovným dílem. Škoda, že tento fragment je jediný, který je doplněný o informační tabuli.Merkels Ruhe před horním koncem hřebenovky není místem nabídnutým k odpočinku doslouživší německé kancléřce, ale oázou klidu věnovanou rytíři Franzi Borgiovi Dionysu von Merkel, jehož zásluhou získal Franz Römisch před jméno přízvisko "Edler von", tedy titul šlechtice. Nutno říci, že se mu to povedlo až napodruhé, první Römischova žádost nebyla vyslyšena.Na závěr pár slíbených tipů na trasy, kdy nemusíte zpět po svých stopách. Co se týče objevitelské výpravy po Vranovském hřebeni, tak se nabízí zejména možnost dojít až na Frýdštejn a na rozcestí se dát vlevo stále po červené. Dojdete až na rozcestí Nad Malou Skálou, před kterým doporučuji udělat si odbočku k výhledu na Pantheon. Na rozcestí pak přejdete na modrou značku, která vás dovede zpět na Malou Skálu.Další možnou variantou je vyrazit od Frýdštejna na sever na Kopaninu a navštívit stejnojmennou rozhlednu. Klíče by měly být k zapůjčení na Myslivecké chatě nebo v č.p. 2. Na Malou Skálu vás pak dovede zelená značka ve finále vedoucí právě kolem lesního hřbitova, pivovaru, zámku a kaple.Text a foto Mad