Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Výlet za skalními reliéfy a vyhlídkami mezi Kunraticemi u Cvikova a Mařenicemi

20. 08. 2020 | 0:00

Kunratice u Cvikova se staly pojmem zejména díky letos z jara podstatně rozšířené volně přístupné skleněné zahradě při sklářské huti mistra Pačinka a díky jeho umělecké galerii skla, zřízené naproti huti v místním kostele (viz naše obrazová reportáž). Trochu se při tom zapomíná, že Kunratice leží uprostřed krásné přírody plné dalších zajímavých atrakcí. Během našeho krátkého výletu prozkoumáme alespoň část Kunratic od hlavního tahu Liberec – Děčín na sever a pak dál do Mařenic.

Zdejší krajina je plná skalních útvarů, do kterých původní, posléze odsunutí obyvatelé, stačili vyrýt překvapivé množství pozoruhodných pískovcových reliéfů, zobrazujících většinou biblické motivy. Náš tip netvoří uzavřený okruh (MAPA), takže ho berte spíš jako inspirační a přizpůsobte si ho podle toho, zda ho hodláte absolvovat pěšky nebo ho chcete přidat do nějakého většího cyklovýletu, na kterém budou ve výhodě majitelé horských kol, protože občas bude třeba poprat se i s jízdou po cestách necestách.  Smírčí kříž.Vyrazíme přímo z Kunratic od smírčího kříže, u kterého je i malé parkoviště. Nenápadný smírčí kříž urazil překvapivě dlouhou cestu, než doputoval na tuto křižovatku, a váže se k němu docela hrůzný příběh. Původně stál v polích asi 1,5 km východně odsud v místní části Polní Domky a označoval místo, kde se podle staré obecní kroniky servali o tele dva řezničtí tovaryši. To tele bylo asi zlaté, protože mládenci se do sebe pustili s takovou zuřivostí, že nakonec oba padli mrtvi k zemi. Podle pamětní desky se tak stalo někdy před rokem 1846. Pak byl smírčí kříž přesunut k silnici a železniční trati a na současném místě stojí teprve devět let, a to díky péči spolku Drobné památky severních ČechSkalní kaple.Od smírčího kříže se dáme po zelené přes most nad Svitávkou do polí. Naším dalším cílem je totiž skalní kaple (MAPA bod 2) na staré cestě do Drnovce. Cesta, ač na mapě značená a dlouhá jen asi půl kilometru, prochází celkem velkou loukou, která bohužel nemusí být pokosená, takže nechcete-li pohostit klíšťata, vezměte si dlouhé kalhoty. Skalní kaple - detail.Kapli nechal přímo do skály vytesat roku 1834 kunratický sedlák a bělič Franz Hülle. Blízkou lavičku a antické sloupy kaple získala o sto let později jako dárek ke kulatinám. Na další renovaci si pak musela počkat až do roku 2006. Uvnitř kdysi poutníka čekalo surreálné překvapení. Dřevěné sošce Bolestné Panny Marie totiž dělal bizarní společnost obraz Madony na pozadí mořské bouře se ztroskotanou lodi. Žádná záhada se za tím bohužel neskrývá, neobvyklé dílo věnoval obchodník Josef Bundesmann z vděčnosti za záchranu v bouři, kterou zažil při jedné ze svých cest do Ameriky. Kaple byla kdysi obklopená dalšími plastikami, ale ty již nenávratně zlikvidovali vandalové.Karlův odpočinek.Od kaple se vrátíme asi sto metrů zpět a neznačenou strmou pěšinou, opatřenou směrovkou, vystoupáme vlevo do údolí zakončeného skalami. Čeká vás Karlův odpočinek (MAPA bod 4), lavice vytesaná do pískovce členy místního Horského spolku jako hold předsedovi Karlu Beckertovi. Vyhlídka dnes nenabízí pohled na daleké obzory, ale zajímavé blízké relaxační lesní panoráma. Nad Karlovým odpočinkem.Jestli vám je jméno místního učitele Beckerta povědomé, máte pravdu, byl spolutvůrcem slavného reliéfu rytíře na koni a panny na Skále smrti (MAPA). Tento jeden z nejrozměrnějších skalních reliéfů severu Čech se nachází v lese na jižním konci Kunratic a kvůli v okolí vyhloubeným skalním místnostem si zaslouží samostatný tip na výlet. Karl Beckert byl společně s Konradem Henkem i autorem renovace kaple, od které jsme právě přišli.Skála smrti a její okolí prošpikované do pískovce vyraženými prostorami si zaslouží zvláštní tip na výlet.Pokračujeme po značené pěšině za vyhlídku. Po půl kilometru dojdeme k celkem nezajímavé jeskyni Waltro (MAPA bod 5), nesoucí název po ilegální skupině Waltra Hofmanna, která zde měla útočiště na konci druhé světové války. Odsud se pak po neznačené pěšině vydáme mezi skalami na severovýchod k silnici těsně nad hráz Dolního kunratického rybníka (MAPA bod 6). Hráz mezi rybníky.Po hrázi mezi rybníky přejdeme na druhou stranu. Horní a Dolní rybník jsou relativně mladá vodní díla vybudovaná začátkem osmdesátých let minulého století jako náhrada Sedlišťského rybníka u Stráže pod Ralskem, který se stal obětí těžby uranové rudy. Horní rybník mapy.cz před lety uváděly jako přírodní koupaliště a například Wikipedia tak činí dodnes.Kanál Svitávky.Přejdeme kanál, kterým byl postaven do latě meandrující tok Svitávky, napájející oba rybníky, a dáme se po žluté turistické značce na sever směrem do Mařenic. Po zhruba dvou stech metrech se nám po pravici otevře pohled na opravdu impozantní kamenný oltář vysoký asi 4 m (MAPA bod 8). Pískovcový oltář.Spodní část oltáře, Panna Marie s Ježíškem v bráně nebeské.Nahoře trůní Nejsvětější Trojice, dole je Panna Marie s Jezulátkem v nebeské bráně. Výborný informační zdroj www.luzicke-hory.cz uvádí, že "reliéf vytvořil roku 1740 za trochu jídla stolař Franz Schier z Mařenic". My ale na levém sloupku objevili letopočet 1704. Na sloupech jsou ještě letopočty renovací v letech 1904 a 1930. Stolař Schier každopádně nemusel osekat celou skálu. Šikovně využil stěnu vzniklou po těžbě kamene.Rebekovy samoty.Když vyjdeme z lesa, otevře se nám pohled na Rebekovy samoty, tvořící poněkud bizarní oázu. V lese za samotami čeká další překvapení, tentokrát poněkud skryté ve starém zarostlém úvozu. Reliéf Útěk Svaté Rodiny do Egypta (MAPA bod cíl) vytvořil rovněž Franz Schier, pravděpodobně ve stejném období jako kamenný oltář. Útěk Svaté Rodiny do Egypta.Útěk Svaté Rodiny do Egypta.To znamená, že obě díla vznikla více jak sto let před masovým rozvojem turistiky. Zajímavá je čtverhranná "místnost" vedle reliéfu. Některé indicie naznačují, že zde býval přístřešek, což celkem potvrzují nálezy břidlicových tašek v okolí. Prostor vedle reliéfu. Místo vzniklé těžbou nebo bývalý přístřešek?Zbytky břidlicových tašek.Zpáteční cestu si můžete zpestřit tak, že na rozcestí za lesní "zámeckou zahradou" odbočíte vpravo. Půjdete lesem souběžně se starým úvozem, až dojdete na rozcestí, kde jste před tím volili střední cestu na sever.


Nejste-li naší nabídkou, která vám včetně obdivování přírody a sběru borůvek zabere maximálně 2 hodiny, ještě dosti nasyceni, stačí nahlédnout do mapy, tento kraj poskytuje dost dalších atrakcí. Pakliže jste se až sem probojovali na horském kole (jak bylo ale řečeno úvodem, náš dnešní tip není pro sváteční cyklisty úplně ideální), můžete si výlet obohatit ještě o jeden reliéf a technickou památku zároveň. Kaple nad Mařenicemi.Budete-li od reliéfu prchající Svaté Rodiny pokračovat dál na sever stále stejnou cestou, narazíte na rozcestí a červenou turistickou značku. Po ní se dejte vlevo, dojdete (dojedete) do Mařeniček a dále stále po červené až k silnici Mařenice - Trávník. Asi 100 m vlevo je kousek od silnice reliéf Ukřižování. Za reliéfem vede podél skal cesta k bývalému Neumannovu mlýnu (MAPA). Podle www.luzicke-hory.cz zde zbyl jen ve skále ražený náhon který ale není radno blíže zkoumat!Sedmispáči, jedno z podivných sousoší nad mařenickou kaplí.Nebo můžete po žluté doputovat až do Mařenic, kterým dominuje zrenovovaný barokní kostel sv. Máří Magdaleny, ale pochybuji, že se dostanete dovnitř. Mnohem zajímavější je vyšlápnout si na místní kalvárii (MAPA), nabízející romantické výhledy, kapli a hlavně pár metrů nad ní se nacházející velmi moderně vyhlížející skalní reliéfy.
Cestou k mařenické kapli.Text a foto Mad