Zámek Křinec je příkladem památky, ze které stát udělal ruinu a kterou v hodině dvanácté zachránil nový majitel

Křinec (MAPA) je městys mající v současnosti téměř patnáct set obyvatel. První zmínka o obci Krzinic pochází z roku 1352, ale místo bylo osídleno již od pravěku, což je ostatně typické pro celou oblast Polabí a Povltaví. Kuncberské, později Křinecké panství, jehož je Křinec součástí, prošlo během své historie rukama šesti šlechtických rodů a třinácti majitelů.
Pro zámek bylo důležité zejména období po třicetileté válce, kdy panství koupil Pavel hrabě z Morzina. Nechal postavit kostel sv. Jiljí a na místě starého hradu na Kuncberku vybudoval dnes již rovněž neexistující zámeček. Ale především na základech staré tvrze vyrostl křinecký zámek, který se stal centrem panství. Stavba, prováděná snad podle plánů věhlasného architekta Carla Luraga, byla započata roku 1649 a trvala asi deset let.
Ve druhé polovině 17. století přibyl velký barokní sál s výklenkovou kaplí. V té době také pravděpodobně vznikly proslavené modré pokoje s rokokovými freskami, které se jinde u nás nevyskytují. Roku 1807 panství i se zámkem koupila rodina bankéřů Bethmannů. Za nich zámek získal klasicistní facelift. Rodina zámek spravovala až do roku 1945, kdy jí byl majetek na základě Benešových dekretů zestátněn a Bethmannové byli odsunuti do Německa.Vybavení zámku buďto zmizelo nebo bylo rozprodáno v dražbě, o které kolují až neuvěřitelné historky, co všechno bylo možné za směšné částky koupit. Zámek začal sloužit nejrůznějším účelům. Například od roku 1949 zde až do roku 1968 fungovala škola. Od roku 1968 do roku 2006 mělo v hlavní budově depozitář, ze kterého se časem též něco vypařilo, Národní muzeum.To však zdaleka nebylo vše, část zámku byla dána k dispozici místnímu JZD, některé místnosti sloužily jako sklad léčiv Civilní obrany, fungovala tu i pekárna a do šedesátých let rovněž Stifterovo křinecké muzeum. Sklad fotografií zde měla také Československá tisková kancelář. Necitlivé stavební úpravy se podepsaly nejen na vnitřních dispozicích budov, ale i na jejich statice, což je jasně vidět například právě ve velkém barokním sále. Od roku 1965 je zámek kulturní památkou České republiky.Když Národní muzeum roku 2006 objekt opouštělo, nabídlo svoji část zámku k odprodeji. Ač šlo víceméně o ruinu, její potenciál zaujal Zdeňka Harapese, bratrance slavného tanečníka, herce a choreografa Vlastimila Harapese, a příležitosti se chopil. Levé křídlo zámku dodnes zůstává ve vlastnictví zemědělského družstva a rozsáhlý, kdysi anglický, park patří městysu Křinci.Hlavní budova a pravé křídlo jsou dnes v majetku právnické osoby. Již v roce 2007 byly zahájeny záchranné práce a od prázdnin 2009 je zámek částečně přístupný veřejnosti. Dnes byste, tedy alespoň při pohledu na čelo zámku, neřekli, v jakém stavu byl ještě před patnácti lety. Nicméně práce je stále jako na zámku a průběžně se pracuje nejen na renovaci, ale i na projektech smysluplného využití velkého potenciálu místa. Na obnovu přispívá také Středočeský kraj.Z dosud zpřístupněných interiérů zámku jsou asi nejzajímavější modré rokokové salónky, vyzdobené ve stylu míšeňského porcelánu. Ty jsou dokonce v rámci naší republiky unikátní. Impozantní je rovněž barokní „kamenný“ sál, jehož čelu dominuje výklenek barokní kaple Panny Marie Sedmibolestné se štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Zde se často odehrávají svatební obřady. K dalším „pozoruhodnostem“ patří ukázky brutálních stavebních zásahů a neomluvitelného úmyslného ničení vnitřní výzdoby místností, kterému zmíněné modré salónky unikly skoro zázrakem.Protože veškerý mobiliář byl rozebrán, není vnitřní vybavení většinou původní. Nicméně velmi zajímavá je expozice historických, většinou secesních plakátů a jakési mini muzeum Vlastimila Harapese. Během komentované prohlídky je rovněž přístupný fundus módy 20. století, určený nejen k vystavování, ale i jako rekvizita třeba pro filmaře nebo pořadatele různých akcí. Uvidíte i další zajímavosti a kuriozity, třeba malou sbírku loutek nebo pár exotických loveckých trofejí.O možnostech prohlídky zámku je nejlepší se předem informovat na www.zamekkrinec.cz. Nemusíte přijít jen na exkurzi, majitelé Křince nechtějí mít ze zámku mrtvé muzeum, a proto interiéry nabízejí k pořádání nejrůznějších akcí, svatbami počínaje a filmovými produkcemi zdaleka nekonče. Ubírají se správným směrem, zámek má například v přízemí příjemnou kavárnu s velmi zajímavým sortimentem zákusků, něco takového návštěvníkům dodnes nenabízí leckterý zavedený hrad nebo zámek.
Text a foto Mad