Hned dvě tiskové omluvy jsou uveřejněny v nejnovějším vydání Libereckého zpravodaje, periodika, které vydává radnice krajského města a zdarma jej distribuuje do schránek občanů. Nikdo nikdy nepátral, kolik lidí si radniční „plátek“ opravdu i přečte, ovšem v tiráži uvedený náklad (počet výtisků) 54 200 kusů má slušný zásah.

Proto není divu, že když se v této tiskovině, byť v názorové sekci, objeví vyložená, snadno vyvratitelná lež, domáhají se poškození po autorovi takové lži omluvy a v lepším případě i opravy nepravdivého údaje. A tak se stalo, že se za svoje lhaní museli omluvit hned dva změnařští zastupitelé, kteří si dosud mohli myslet, se lhát a pomlouvat se dá beztrestně, bez následků. Změna má v libereckém zastupitelstvu šest lidí, dva z nich se dopustili nepravdy. Což je rovněž "slušný zásah".

Z omylu, že se dá beztrestně šířit cokoliv, vyvedla Marii Pavlovou (ZPL) firma Likto, která si roky „užívala“ (nejen) jí vybájených „hororů“ kolem jejich chemické výroby. Vypadá to, že Pavlová pracovala se zdroji z Agentury Jedna paní povídala a na veřejnost se tak dostaly nejen polopravdy a mýty, ale i evidentní lži, za něž se Pavlová omluvila s tím, že, cit.: "uvedla některé mylné interpretace a dezinformace o činnosti Likto, s.r.o.".

Druhou omluvu, v jeho podání ale spíše omluvu - neomluvu, zveřejnil Josef Šedlbauer (ZPL, dnes se ale raději prezentuje jako Zelení), a jejím adresátem je stavební firma Syner a bývalý primátor Liberce za ODS Jiří Kittner. Šedlbauer o nich do radničního zpravodaje napsal, (velmi zjednodušená parafráze) že exprimátor firmě přihrával pozemky města, které stavitelé později směnili s tím samým městem za jiné parcely a navíc si „drze“ nechali doplatit rozdíl v ceně (samozřejmě vypočtený znalci a posudky – mediálně dostatečně známá kauza kolem směny pozemků na Papíráku za Kunratickou).

Nic z toho není pravda, a tak se Syner proti takové lži ohradil. Text dopisu je ve Zpravodaji uveřejněn rovněž. Firma běžně na pomlouvačné a pravdu zkreslující články nereaguje, pokládá to za zbytečnou ztrátu času a energie, neboť negativní propagandistické tažení proti ní trvá už bezmála čtvrt století. Raději si jede svůj úspěšný byznys většinou daleko za hranicemi města, v němž ale stále sídlí, čímž mu mj. přispívá do kasy z rozpočtového určení daní.

V Šedlbauerově případě Syner udělal výjimku, protože zveřejněná nepravda přesáhla únosnou mez. Později se ukázalo, že tento bývalý městský radní, dlouholetý (dnes už též bývalý) krajský a stále ještě městský zastupitel a vysokoškolský pedagog nemá pro svá tvrzení obsažená v článku ani jediný důkaz. Vařil z vody a z informací z doslechu. Tedy z drbů. Sám to přiznal ve své omluvě, když mj. uvedl: "Udělal jsem chybu, když jsem převzal tvrzení pamětníka těch převodů a důkladně si vše neověřil...“.

Školácká chyba, již se v "omluvě" samozřejmě snažil zlehčit a ještě přitom ušpinit další ve sporu nezúčastněné, je především jeho špatná vizitka. Zklamal nejen jako učitel a lokální politik, ale i jako člověk. Ten, kdo se neumí omluvit bez „ale“, není nic jiného než (hledám co nejslušnější výraz) jedinec s pošramoceným charakterem. Šedlbauer se do této množiny přiřadil nejen formulací své omluvy-neomluvy, ale i tím, že před ní požadoval po firmě, již svým článkem poškodil, aby mu dodala materiály, které by potvrzovaly opak toho, co uveřejnil. Tady to s charakterem už nemá mnoho společného, tady lze uvažovat o jisté míře nedostatečnosti.

O tom, odkud čerpal prvotní nepravdivé informace, se můžeme pouze dohadovat. Tuším ale, že za tím stojí změnařská léta trvající dehonestace Kittnerovy éry na radnici, kterou museli adepti na lokální politiky srocení kolem Jana Korytáře a jeho Změny přijmout jako partajní doktrínu (= pevné učení či nauka, obvykle opřená o nějakou autoritu. Tak se také označuje soustava neměnitelných zásad – dogmat). Heslo ZPL znělo „Kittner a Syner je špatně, víc znát netřeba. Lidi na to slyší, vynáší to kladné body“.

O zbytek se postarala soustavná změnařská propaganda, bohužel převážně živená z veřejných rozpočtů a chybně opřená o mnohokrát vyvrácenou tezi, že se opakovaná lež, umí-li se správně a v pravý čas podat, může stát i pravdou. Odkud to jen znám…

Píši tyto řádky a opět riskuji, že se na mě změnařská propaganda vrhne a pěkně po goebbelsovsku zopakuje lež, že dobrou pověst Syneru (Syner Group je akcionářem společnosti, která provozuje tento web) brání ta „zasloužilá komunistka“, která sice nikdy v KSČ nebyla, ale psala do komunistických novin.

To zní drsně a kdo by řešil, že vystudovala žurnalistiku a do roku 1989 žádná jiná média (s výjimkou samizdatu) než ta řízená stranou, vládou a zbytkem národní fronty neexistovala a komunistická byla úplně všechna. Stejně tak komunistické byly soudy, prokuratury, školy, továrny... S takovou logikou byli před rokem 89 komunisti úplně všichni, i když nikdy nebyli.

Změnařský pisálek zopakuje svoje ohrané lži a jakoukoliv praxí neposkvrněné domněnky, a diskutující přidají něco nadávek a dalších pomluv. Znám to už bezmála dvacet let a přežiji to. Vnímám to stejně jako pavouka na lustru, kterého nemohu praštit novinami, neb i on je součástí tohoto světa a nadto si nechci ušpinit strop.

S přimhouřením obou očí dokážu částečně pochopit, když na sebe špínu kydají politici, kteří usilují o totéž - o pozici v nejvyšších sférách státu, kraje, města. Nechápu ale, proč se do politických střetů tahají civilisté - firmy či jednotlivci. Ač to je strašlivé klišé - oni dělají jen svou práci, to, co je potřeba. Stavební firmy stavějí a novináři píší.

Dost na tom, že se změnařská propaganda pravidelně předvádí i v kritice hejtmana, na kterého má políčeno už třetí volební období. Přistoupím (výjimečně) na lacinou konstrukci, že vedení kraje = hejtman, a budu na ní stavět s tím, že je nesmírně jednoduché promítnout celou komplikovanou skutečnost do jediného člověka. Je to ale nejvýše postavený politik v kraji, takže je po bezmála devíti letech ve funkci patřičně zocelený.

Nejdříve Martin Půta Změnu a její (moci a dobře placených postů lačné) exponenty odstavil od koryt v krajském měřítku a pak je dvakrát po sobě dorazil tím, že volební kampaň zvládl nepoměrně lépe (mj. pracovitostí), a lidé jej spolu se Starosty pro Liberecký kraj potřetí a "o parník" zvolili do čela regionu. Úspěch se pochopitelně neodpouští.

A tak dnes (vnitřními rozpory, rozkoly a odchody k smrti vyčerpané) zbytky Změny vytrvale štěkají za karavanou, z níž ji voliči po právu vyhostili. Za tou karavanou, která se snaží provést kraj nelehkými časy, jež přinesl koronavirus. Půta není bezchybný, jako každý člověk na planetě, a ne vše, co dělá, lze považovat za úžasné, ovšem v období pandemie si vede obstojně. O tom žádná. Jen tlupa zhrzených, ničím k řešení situace nepřispívajících, tvrdí ze setrvačnosti opak.

Každý na to může mít svůj názor, ale kraj bez větších zádrhelů, jež by si způsobil sám, realizuje a souběžně polidšťuje to, co páchá vláda. To je i příběh hejtmanů zavlečených minulý víkend do problému s nouzovým stavem, kdy nakonec volili menší ze dvou zel, jež byla k dispozici. Taková covidová Sophiina volba českého původu.

Soudím, že kdyby například očkování šlo výhradně za krajem a nepokulhávalo tak zoufale za nedostatkem vakcíny v zemi, byli by dnes naočkovaní všichni nad 80 let plus zdravotníci plus personál a osazenstvo sociálních zařízení. Velkokapacitní centra by vakcinované chrlila jak Fordovy závody auta a byl by nejvyšší čas na vychytávání „blech“. To aby ve chvíli, kdy se budou moci nechat naočkovat všichni po tisícovkách denně, tedy ti, kteří mají o vakcínu zájem a dodrží proceduru, všechno klapalo jako hodinky.

Po mém soudu je škoda, že nikdo dosud nemluví o drive-in očkování a nikdo moc neřeší parkování před očkovacími centry. Snad s výjimkou Jablonce, který jej raději přemístil z centra města do sportovní haly u bazénu, kde je parkovacích ploch v době jejich uzavření pro veřejnost dostatek. Chápu, že v této fázi (očkovací centra zahájí provoz 22.2.2021) jde o medicínu a o člověka, aby mu injekci nepíchal vrátný.

Pro blízkou budoucnost, až se do nich povalí kýžené davy, je ale třeba zajistit, aby se očkování konkrétně v Liberci uskutečnilo hbitě a bez nutnosti pátrat po místě k zaparkování. Vezměme v úvahu, že ne každý hůře pohyblivý člověk a jeho příbuzný, který ho k vakcinaci doprovází, má průkaz ZTP. Ten je nezbytný k tomu, aby našinec mohl odstavit auto přímo před libereckým centrem.

Kdo někdy parkoval v domě u obchodní galerie v dolním centru a špatně chodí, ví, jak daleko je ke krajskému úřadu. Ví, jak těžko se v krytém parkingu hledá místo, právě proto, že tam je 90 minut parkování zdarma. A také tuší, jak daleko je z parkoviště do nákupního centra. Takže model "po očkování hup na nákup, když už jsme tady", bude vcelku běžný.

To asi vzývanému omezování mobility a srocování obyvatelstva v obchodech, jež mohou být otevřeny, nijak neprospěje. Bylo-li by před očkovacím centrem k dispozici to parkoviště, jež tam je, slouží ale lidem tam pracujícím, byly by nápady spojit očkování s velkým nákupem o něco méně časté.

Ale nechci radit, já tady nic neřídím. A proto ani nepomlouvám ty, co to na hřbetě mají.

Nepomlouvám a nehaním ani účastníky sedánku na fotbalové Slavii, které tam někdo musel pozvat, z dlouhé chvíle tam nepřišli. Je tak snadné nadat jim, že se chovají jako papaláši, byť neporušili ani jedno nalinkované pravidlo. Všechna negativa by se tudíž měla snést na ty, kteří taková pravidla určili, a na vedení klubu, který je do praxe aplikoval v logickém rozporu s pravidly všeobecnými, prostému lidu nakazovanými.

Pokud určovatelům pravidel a vedení klubu připadá normální, že na fotbalovou VIP tribunu mohou "rameno na rameno" zasednout vysocí ministerští úředníci, premiérův poradce, hradní kancléř i s manželkou, ředitel veřejnoprávní televize a další, nejsou normální oni. Vždyť k tomu, aby hrstka vybraných mohla sledovat zápas (i z těch hojně skloňovaných služebních důvodů), mělo vedení klubu k dispozici celý fotbalový stadion a mohlo pro každého pozvaného klidně vyčlenit celý sektor.

Klub každopádně měl místo "osob politicky a bratrsky velmi důležitých" pozvat sponzory, protože to jsou právě oni, kdo ho v nynější napjaté době drží ekonomicky nad vodou. Pokud tedy, v případě Slavie, nejsou papaláši a obchodníci s vlivem a sponzoři s rukou soustavně zasunutou v eráru jedni a ti samí. V čínsko-českém klubu není vyloučeno, že jeho budoucí chod závisí především na tom, kdo vedle sebe při fotbale (zápas Evropské ligy, Slavia - Leicester, 0:0) sedí na V.I.P.  tribuně.

Všem normálním lidem hezký víkend.

Alena Roubalová