Za zajímavostmi Liberce s mapou nebo radši s mobilem? Aneb proč by i Liberečák měl občas zajít do svého infocentra
Liberecké infocentrum má v portfoliu něco, čím se nemůžou pochlubit ani mnohá větší města. Nějakou zdarma nabízenou mapku s výčtem pamětihodností dnes mají i některé větší vesnice. Celý soubor map s vycházkami po městských částech, jaký má v portfoliu Liberec, to je ale bez nadsázky rarita přinejmenším národní.
V posledních letech jsme na GENUS.CZ věnovali poměrně značný prostor recenzím různých mobilních aplikací zaměřených na turistiku a volnočasové aktivity v našem regionu a na komunikaci radnic s občany. Tištěné materiály jsme dosud pomíjeli. Kdo dnes ještě čte něco, co je na papíře, že? A potom, hodnotit funkčnost potištěného papíru je mnohem méně vzrušující, než nachytat na švestkách kybernetického pomocníka, který vám dává najevo, že je chytřejší než vy.A příležitostí se opravdu našlo hodně. Málokterá testovaná aplikace nevykazovala závažné nedostatky. V poslední době vlastně jedinou aplikací, kterou bychom mohli doporučit, je celosvětový projekt hovořících mobilních průvodců Smart Guide, konkrétně ten pro Jablonec nad Nisou. Smart Guide má na seznamu měst i Liberec. Na rozdíl od Jablonce nabízí v Liberci hned dvě trasy, procházku Starým Městem a Novým Městem.Obě liberecké trasy ale nebyly zpracovány jen pro Smart Guide. Ty jsou elektronickou interaktivní verzí dvou plánků právě z oné raritní edice zdarma rozdávaných procházek různými částmi metropole severu. Přesněji řečeno, trasa je shodná, pár zastavení je vynecháno (nevím proč, když jsou na trase). Texty jsou obsahově stejné, jen někdy jinak stylizované. Smart Guide jsme se již věnovali, tak se tentokrát soustřeďme na edici map tištěných, které v takovémto rozsahu zatím vydalo málokteré město, a Liberec je v tomto ohledu alespoň v rámci republiky dost možná bílou vránou.Listy formátu A4 nebo A3, mající na jedné straně vytištěnou mapu s trasou vycházky a na straně druhé fotografie a popisy zajímavostí, začalo město vydávat již před několika lety. K prvním počinům patřil kromě procházky dolním centrem města i Perštýn a již zmíněné trasy Starým Městem a Novým Městem. Postupem času se edice (zatím) rozrostla na jedenáct položek. Přibyl Kristiánov, Horní a Dolní Hanychov (jedna mapka), Ruprechtice, Lidové sady a tři vycházky speciální, Nepoznaný Liberec, Liberec s kočárkem a pro malé návštěvníky hledačka Pátrání libereckého rytíře Rolanda.Počin to je jistě chvályhodný, škoda, že má pár ale. V první řadě je otázkou, komu jsou plánky určeny. Cizincům? Českým návštěvníkům Liberce? Liberečákům? Již skutečnost, že do angličtiny, němčiny a polštiny byly přeloženy jen procházky Starým Městem a Novým Městem, svědčí o tom, že cílovou skupinou jsou čeští turisté.Pro turisty zahraniční, u kterých se oprávněně předpokládá, že si podle návodu projdou maximálně Staré a Nové Město, ale na několikahodinové lelkování po Hanychově mít čas fakt nebudou, má infocentrum dost kvalitních podkladů pro naplánování individuálního programu. Na tomto místě se přece musím vrátit k liberecké verzi Smart Guide. Přijde mi nepochopitelné, proč liberečtí stratégové nenechali procházky Libercem namluvit do angličtiny, když texty jsou hotové a když Smart Guide propaguje metropole celého světa.Ale zpět k mapám papírovým. Podle mé vlastní zkušenosti s objevováním cizích měst nejsou liberecké tipy na procházky ideální ani pro české turisty do Liberce přijíždějící. Sice lze předpokládat, že budou mít víc času, ale i tak si jistě vytvoří vlastní plán dle osobních preferencí a mapy jim budou v lepším případě spíš inspirací. Takže největší cílovou skupinou budou Liberečáci hledající inspiraci pro nedělní vycházku. A tady vidím zakopaného psa projektu. Ne že by na vycházkách nabízené objekty nebyly zajímavé, ale poskytované informace jsou domorodcům často notoricky známé, toho neznámého je jako šafránu. Ignoranti, kterým je jejich město ukradené, zase nemají ve zvyku na vlastivědné vycházky chodit.Na jedničku nejsou ani popisky. V první řadě se zdá, že autoři některé trasy sami neprošli a pouze propojovali položky seznamu toho, co by se mělo ukázat. Pomíjím chyby typu nesprávného zakreslení objektu zájmu (například kostel Máří Magdaleny posunutý o sto metrů níže na mapě Nové Město) nebo trasování podle autonavigace, nutící občas chodce k podivným manévrům (například obcházení kruhového objezdu ve stylu „použij třetí výjezd vpravo na téže mapě).Horší je, že některé cíle nejsou přímo na cestě a z mapky ani popisu není jasné, kudy je třeba k nim dojít. Jiné se pak vedle cesty nacházejí, ale nejsou z ní vidět. Případem prvním je například horolezecká stěna inzerovaná během procházky po Perštýně. Z umístění na mapě neplyne, že zájemce musí sejít až dolů k tramvajové trati a tam hledat vchod ukrytý za podchodem jednoho z několika činžáků. Mimochodem, obyvatelé toho domu nemají davy návštěvníků vůbec v lásce. Případem druhým je nejužší liberecký dům (má 4 m). Je dobře vidět z volného prostoru v ulici Lucemburská, tedy dávno před tím, než ho budete míjet podle značky na mapě Neobjevený Liberec. V tom okamžiku je nejužší liberecký dům opravdu téměř neobjevitelný.Nejvíce mě mrzí věcná stránka a málo zajímavostí, které by přitáhly Liberečáky. Ti například vědí, kde stojí bývalý Skloexport, ale většinou netuší, proč byla předimenzována ulice, kterou k němu dojdou během procházky po takzvaném dolním centru Liberce. Popsány jsou objekty finančního úřadu, hotel Imperiál a onen bývalý Skloexport. Mně ale chybí zmínka právě o třídě 1. máje, která by vysvětlila její dodnes architektonicky nezvládnuté proporce. O předválečné historii, kdy zde byl plánován velkoněmecký bulvár a to by byla přesně ta perlička pro Liberečáka.Další pozoruhodností map je skutečnost, že některé objekty jsou sice součástí více tras, ale někdy jsou jinak popsané. Asi největší rozdíl je u Zahrady vzpomínek, která je součástí trasy Staré Město i trasy Neobjevený Liberec. V prvním případě je zmíněna Liebiegovic hrobka a kamenná cesta Řeka vzpomínek. Ale ta bez jakýchkoliv podrobností, které jsou pro toto pojmenování podstatné a kterých by si měl návštěvník všimnout. V případě druhém je sice zdůrazněno, že do cesty jsou zakomponovány artefakty z různých epoch dějin města, ale zase chybí informace o hrobce rodiny největšího libereckého průmyslníka 19. století.Chvályhodné je, že mapky jsou k dispozici i na www.visitliberec.eu. Zde si teoreticky můžete stáhnout i Neobjevený Liberec, který ve stojanech infocentra nenajdete. Jenomže prakticky si některé mapy (například ten Neobjevený Liberec) nestáhnete, protože prohlížeč to buďto bez vysvětlení neudělá (Chrome), nebo to nepovolí s argumentem, že spojení není bezpečné (Firefox). Reklama, jakou si Visit Liberec asi nepřeje.Je to škoda o to větší, že podklady na internetu by teoreticky vzato mohly být alespoň občas aktualizovány, což v tomto případě nejsou, protože jde jen o pdf zrcadla tiskových podkladů. Tak například Centrum Vlasty Buriana, propagované hned na několika trasách, je zavřené již od podzimu 2020. Ještě větší chybou je, že v jeho popisu nejsou zmíněni architekti Pavel Šťastný a Tomáš Novák, protože jde o jednu z architektonicky nejvýraznějších moderních budov Liberce. Co se aktuálních informací týče, mají opět jednoznačnou výhodu majitelé aplikace Smart Guide, která vás k předmětům zájmu nejen bezpečně dovede, ale umí i odkázat na webové stránky příslušných institucí, takže nemusíte dlouho zjišťovat, jak budou mít v době vaší návštěvy otevřeno.U papírových podkladů by situaci vyřešily QR kódy. Novější díly procházek Libercem sice QR kódy obsahují, ale jsou to jen odkazy na další dosud vydané díly, škoda. A to že na starých, léty praxe prověřených papírových průvodcích není co vylepšovat!
Text a foto Mad