Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Ještěd v pyramidě nahradila skleněná kytara a po půl století se do Liberce vrací Josef Sudek.  Severočeské muzeum láká na dvě nové výstavy

07.03.2022 | 0:00

V hlavním sále jsou představeny výsledky práce účastníků XIV. Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru, konaného loni na přelomu září a října (IGS 2021). Druhá výstava je komornější, ale neméně zajímavá, připomíná nejslavnější období tvorby Josefa Sudka, jednoho ze světově proslulých českých fotografů.

Soubor prací z IGS, vystavený pod názvem Sklo bez hranic, je pozoruhodný nejen tím, že návštěvník má možnost vidět na jednom místě tvorbu čtyřiačtyřiceti účastníků z Česka a dalších třinácti zemí. Možná ještě zábavnější je, že v mnoha případech jsou vystavena díla umělců tvořících v oblastech sklářství na hony vzdálených.Výstavu děl z IGS 2021 hostí hlavní sál.Exponáty si můžete prohlédnout nejen zdola, ale i shora, například dravce Martina Štefánka.Tentokrát pozvání přijal například sochař Kurt Gebauer, sochař, malíř, ilustrátor dětských knih, hudebník a tanečník František Skála, zakladatel české školy samby Miloš Vacík, americký filmový produkční designér John Dexter nebo nizozemská performerka Ingrid Lopulalan s bodypainterkou Martine Grime.Kytara sklářského mága Martina Janeckého zaujala čestné místo ve výstavní pyramidě.Oslovování tvůrců „odjinud“ je dlouholetou specialitou IGS a rozhodně nejde jen o marketingové gesto. Spolupráce bývá zajímavou zkušeností nejen pro hostující umělce, ale, pro někoho možná překvapivě, i pro skláře. Lidi, kteří nejsou z oboru, totiž nesvazují konvence o tom, co ze skla lze a co nelze vyrobit. Výsledkem realizace jejich laických představ jsou často nové postupy a přístupy k práci se sklem.Detail díla, které podle návrhu Johna Dextera vyrobil Jiří Pačinek.Pro nás Liberečáky je zajímavý také fakt, že je to poprvé, co výstava po své premiéře v novoborském muzeu skla dorazila do Liberce jako příspěvek k letošnímu Mezinárodnímu roku skla. Transport skleněných exponátů je vždy složitější než u artefaktů z odolnějších materiálů, zejména když jde o rozměrnější kusy. V případě děl vzniklých na IGS převoz ztížil i další faktor.Krásný lustr nizozemské umělkyně Barbary Nanning je vlastně recyklát, vznikl z odpadu po jiné výrobě.Díla Vladimíra Kopeckého, čerstvého člena Síně slávy IGS.„IGS je maraton, začíná ve čtvrtek a vernisáž výstavy hotových děl se koná v neděli dopoledne. Pro exponáty vyrobené z roztavené skloviny to může být problém, protože sklo potřebuje čas vychladnout v chladící peci. Jinak vzniká pnutí, které může způsobit prasknutí. Některé exponáty dostatečný čas neměly a jsou mnohem náchylnější na poškození,“ vysvětluje pozadí problému s převážením exponátů Oldřich Palata, kurátor výstavy.Světélkující bytové doplňky Jana Salanského hledejte v podzemí muzea u Metelkova betlému.O novoborském IGS jsme vás informovali v celém cyklu obrazových reportáží obsahujících i rozhovory se zúčastněnými umělci. Naleznete je ZDE (první díl), ZDE (druhý díl) a ZDE (třetí díl). Rozhovor s Alenou Forgáčovou, tajemnicí IGS, je ZDE.


Sál mezipatra hostí Sen o zahradě, připomínající nejslavnější období tvorby Josefa Sudka (1896 - 1976), fotografa, který českou fotografickou tvorbu, jako jeden z mála našich fotografů, reprezentuje snad v každé zahraniční encyklopedické knize z oboru. Výstava obsahuje mistrova díla i přípravné fotografie z období od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století.Výstava Josefa Sudka.Sen o zahradě nabízí reprezentativní pohled do Sudkova díla.Z výstavy Josefa Sudka.„Severočeské muzeum má čest představit unikátní kolekci sbírky PPF Art a Kabinetu fotografie ve výběrovém průřezu Sudkovy fotografické tvorby. Sbírka PPF Art je největší soukromou sbírkou české i slovenské fotografie u nás, přičemž díla Josefa Sudka tvoří od roku 2000 její jádro, kolem kterého časem přibyly další akvizice významných Sudkových současníků i následovníků,“ upřesňuje zdroj fotografií Luděk Lukuvka, kurátor výstavy.Josef Sudek jak ho viděl Mirko Šafka.Fotografka Jana Ducháčková si prohlíží své portréty mistra Sudka.Libereckou zajímavostí Sudkovy výstavy je, že tento umělec v metropoli severu vystavuje poprvé po padesáti šesti letech. Tehdy se do Liberce přijel podívat i osobně. Výstava je proto obohacena o portréty Josefa Sudka pořízené libereckými fotografy a o momentky z jeho pobytu. Sen o zahradě potrvá do 29. května 2022, výstava Sklo bez hranic skončí o čtrnáct dní dříve (15. 5. 2022).

Text a foto Mad