Revitalizace paláce Johanna Liebiega mladšího se protáhne a prodraží, podívejte se proč 

Původním termínem dokončení měl být tedy duben 2022, viz obrazová reportáž GENUS.CZ. V průběhu prací však byly odhaleny podstatné závady, které předběžný průzkum neobjevil. Popravdě řečeno, by bylo spíše podivné, kdyby žádní kostlivci z odstrojených konstrukcí nevypadli. Palác byl postaven před sto padesáti lety, přičemž některé jeho části jsou podstatně starší, protože vznikl přestavbou dvoupatrového klasicistního domu.
Odhalené vícepráce termíny zatím posunuly o čtyři měsíce (do srpna 2022), přičemž je důležité vložení slova zatím. Na prodlevě se částečně podepsala i epidemie covidu 19, ale její vliv byl minimální, což potvrzuje Radka Loučková Kotasová, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace: „Stavbou samozřejmě prošel covid a situace ani zde nebyla dobrá. Proto jsem dlouho nechtěla povolit vstup na staveniště návštěvám ani médiím. Epidemie ale rozhodně není hlavním důvodem zdržení.“
Nyní se o „mediálním kontrolním dnu“ mohli novináři osobně přesvědčit, co způsobilo vícepráce a zdržení. Problémem naprosto klíčovým se ukázal stav stropních konstrukcí, zejména trámů. O tom, že nějaké zásahy budou zapotřebí, se pochopitelně vědělo, ale jak začaly být narušené podlahy odkrývány, vycházel najevo skutečný stav věcí a situace začala připomínat padající domino. 
Radka Loučková Kotasová to komentuje slovy: „Dělali jsme nezávislé mykologické posudky, jeden stavba a druhý město, abychom měli jistotu, že velká část stropů opravdu vyžaduje obnovu a že peníze nevynakládáme zbytečně.“ 
Když byl konstatován zoufalý stav dřevěných konstrukcí, musely být navíc vybourány příčky nad nimi umístěné, čímž vznikly kromě dalších vícenákladů současné rozlehlé prostory, které upoutají každého návštěvníka majícího v paměti předchozí dispozice stavby v době, kdy zde sídlila Oblastní galerie Liberec. Tyto „sály“ budou pochopitelně posléze opět rozčleněny na více místností.
Na druhou stranu je pozitivní, že negativní zprávy nepřicházely ze všech pracovišť. Například fasády byly v trochu lepším stavu, než se původně předpokládalo, a méně zasažená je také střecha. Její oprava se tedy může uskutečnit po částech, jak je obvyklé, což je levnější, než kdyby musely být krovy rozebrány najednou a nad odkrytou stavbou by musela být zbudována střecha provizorní.
Nicméně ani lepší stav střech a fasád nevyvážil časovou a finanční náročnost ostatních problémů. Smlouva na stavební práce původně zněla na 203,5 milionu korun. Z toho měla 178 milonů korun hradit dotace. Nyní situace vypadá tak, že Liberec již podepsal dodatek smlouvy za 11,9 milionu korun, přičemž rada města nedávno odsouhlasila další dodatek v hodnotě za 6,7 milionu korun.
Radní Loučková Kotasová ale příliš nevěří, že to jsou navýšení poslední. Realisticky konstatuje: „Předpokládáme, že nové vícepráce ještě vzniknou, pro zajímavost, před chvílí jsem například viděla, v jakém stavu je opěrná zeď zahrady, která se podle stavařů bude muset celá předělat. Takže můj velmi hrubý odhad je, že navýšení bude atakovat hranici třiceti milionů korun. V tuto chvíli tedy předpokládáme finální cenu 235 milionů korun.“
Liberečtí radní doufají, že situaci vyřeší podání nové žádosti o dotaci, ve které bude navýšena výsledná cena. Má to ale háček, původní, již odsouhlasená žádost, musela být stažena a hrozí jisté, byť malé riziko, že nové žádosti nebude vyhověno.
V souvislosti s těmito fakty technický specialista libereckého magistrátu Jan Lajksner vyzdvihuje, že stavba má kromě stavebního dozoru ještě supervizora: „Pracuje tu opravdu velký počet lidí, a kdyby tu byl jen jeden dozor, tak to prostě nebude dobře fungovat. Takto tu jsme každý den a jednou týdně máme kontrolní den. Je spousta problémů, které se řeší, a nemáme na ně stejné názory. Věci nemusíme vidět stejně, ale je důležité, že si své postoje vysvětlíme a vznikne z toho nějaké stanovisko.“ 
Radní Loučková Kotasová na jeho slova navazuje: „Díky tomuto systému se nám již podařilo ušetřit některé vícepráce, které nebyly úplně nezbytné. Vztahy jsou narovnány a práce jde lépe.“
Zanechme čísel a úvah o dotacích a přejděme k atraktivnějšímu tématu. U historických staveb je běžné, že se během prací kromě nečekaných problémů objeví také nějaké pro muzejníky a archiváře zajímavé dokumenty, artefakty a jiné „poklady“. Zde se zatím nic významného nenašlo, ale to neznamená, že porůznu nebylo ukryto nic zajímavého. Například byl objeven papírový kýbl z druhé světové války, odsouhlasený Luftwaffe na hašení požárů po náletech, dále se našly kachle z původních kachlových kamen, šablony břidlicové krytiny a fragmenty nářadí.
Když se škrabaly sondy kvůli malbám na stěnách, byla objevena různá čísla a jejich součty. K čemu sloužily, není jasné. Dělníci si mohli počítat peníze za odpracované hodiny nebo na zeď psát poznámky o dodaných materiálech a polotovarech štukové výzdoby.
Odhaleny byly ale významné zajímavosti technické. K těm patří například litinový žlab, rafinovaně skrytý pod celým obvodem střechy. Za zmínku stojí i za palácem odhalená odvodňovací rýha a pod komplexem vedený systém důmyslných drenážních kanálků. Pikantní je i to, že oblouky podloubí nejsou celé kamenné, ale jejich horní část je zděná, což ztěžuje práci restáurátorům.
Technickou památkou, jež se stává jedním z oříšků revitalizace, které budou muset být rozlousknuty, jsou velké světlíky, kterými se pouštělo světlo z prosklených částí střechy do spodního patra. Zde rekonstrukce naráží na současné protipožární předpisy. V době stavby paláce před sto padesáti lety nebyly předpisy přísné a neměly dnešní detailní formu. Stavaři tedy budou muset vyřešit problém, jak splnit předepsanou požární odolnost a přitom zachovat historickou hodnotu.
Věřme, že dále již vše proběhne podle plánu a z paláce vznikne smysluplné místo pro setkávání generací, což je cílem revitalizace. Po jejím dokončení bude veřejnost výsledkem překvapená minimálně v jednom ohledu. Fasáda již nebude růžová a bílá, ale vrátí se jí původní barvy, kterými byly bílošedá, zelinkavá a šedá. Michal Dufek, ředitel Kontaktu, již také bez ohledu na vzniklé problémy oslovil několik renomovaných architektů a v současné chvíli se paralelně pracuje na vizuální stránce interiérů.
Text a foto Mad