Bradlec, čedičová zřícenina, která bývala pozoruhodným hradem, je svázaná se jmény pánů i loupežníků a s celou řadou legend

18. 10. 2021 | 0:00

Náš dnešní tip na výlet, dobře opevněný Bradlec, byl nejméně dvakrát dobyt lstí a několikrát se stal baštou různých pobertů plenících okolí. Nakonec podlehl nájezdům dobyvatelů stavebního materiálu. Kameny z jeho hradeb a bašt byste pravděpodobně nalezli ve zdech mnoha staveb po okolí.

Tipy na výlety výstup na Bradlec většinou kombinují s návštěvu dalších lokalit a památek, například s výstupem na nedaleký hrad Kumburk, který jsme vám již také v našem výletním tipu  doporučovali loni před Vánocemi. Různých variant je opravdu hodně. 

Restaurace Na Klepandě stojí u poměrně významné křižovatky.

Hlavním důvodem, proč se Bradlec kombinuje s jinými výlety, majícími výchozí body na vlakových nebo autobusových zastávkách, nespočívá v tom, že by ruině chyběla atraktivita nebo by nebylo co prozkoumávat, ale skutečnost, že možných výchozích bodů pro krátký výšlap pouze na Bradlec je sice několik, protože Bradlec je křižovatkou více turistických cest, ale na většině z nich budete těžko hledat místo na parkování. 

Vrchol, na kterém hrad stával, poměrně výrazně ční nad okolní krajinu.

Zajímavé by bylo vyrazit třeba z Újezdce, který se pyšní romantickou vesnickou památkovou zónou, po žluté. Bohužel, nalézt zde místo, kde by šlo bez problému auto nějakou dobu zanechat, je skoro nemožné. Pro motoristy je prakticky jediným rozumným výchozím bodem parkoviště u hospody Na Klepandě (MAPA), odkud na Bradlec dojdete za necelou půlhodinu, i když budete cestou fotografovat podzimní přírodu. 

Bradlec je oblíbenou destinací jednotlivců i skupin turistů.

Vyrážíme tedy od Klepandy. Naše představa, že míříme prozkoumat místo zcela opuštěné, o kterém mají povědomí jen skalní trampové a archeologové, bere záhy za své. Nejprve potkáváme početnou skupinu pejskařů, většinou majitelů dost ostrých plemen, a pak ještě početnou skupinu rodinnou. Ale to není vše, na Bradlec šplhají i jednotlivci.

Místo zvané Lom. Kámen se tu ovšem údajně netěžil pro stavbu hradu, ale až za průmyslové revoluce na stavbu silnice.

Hrad Bradlec byl založen pravděpodobně ke konci 13. století rodem Markvarticů. První písemná zmínka, dokládající, že majitelem je Havel Ryba z Bradlce, pochází z roku 1322. Hrad byl vybudován jako velmi robustní, navíc na téměř ideálním místě, protože jeho základy stojí na kopci se dvěma vyvřelými čedičovými sloupy spojenými úzkým bradlem a tvořícími kolem vrcholu ze tří stran vysokou téměř kolmou stěnu, což si můžete sami ověřit, až se kolem hradu vypravíte na okružní cestu. Pozor, stezka je velmi úzká právě v místech, kde je svah nejstrmější, takže bez pevné turistické obuvi bych do těch míst zvláště za vlhka nebo za mrazu raději nevstupoval.

Na okružní cestě kolem centrální části hradních ruin.

Dalším strategicky významným faktorem byl rozhled po okolí. Nejen proto, že hlavní věž byla podle různých indicií nejméně třípatrová, ale i proto, že kopec má nadmořskou výšku 547 m n.m. a poměrně výrazně tak převyšuje průměr výšek terénu v nejbližším okolí. Tuto strategickou přednost dnes posoudit nemůžeme, ruiny jsou zcela obklopeny vzrostlými stromy a tak je výhled do kraje prakticky nulový.

Palác je překvapivě postavený z opracovaných kamenných kvádrů a působí skoro dojmem novodobé dostavby.

Kamenný byl jen vlastní hrad a vnitřní hradby. Ty nejmohutnější byly vybudovány na jihozápadní straně, která nebyla tak dobře přírodně chráněná. Zeď stála v místech, kudy dnes stoupá cesta k centrální části hradního komplexu. Nehledejte ji, z této masivní zdi se nic nedochovalo, protože poté, co hrad ztratil význam, byly hradby postupem času téměř úplně rozebrány, přesněji řečeno zrecyklovány do jiných staveb a možná i silnic.

Cesta do nitra hradu.

Uvnitř hradu.Ačkoliv rozebrány byly i další části hradu, zachovalo se například torzo velké obytné věže, které díky velké díře připomíná velké gotické okno nebo zcela nelogicky umístěnou hradní bránu. Ve skutečnosti jde podle badatelů o místo, kde býval úplně malý vchod, na kterém krutě zapracoval zub času.

Z hlavní obytné věže zbyla jen zeď připomínající bránu či chrámové gotické okno. 

Asi nejzajímavější součástí ruin jsou zbytky paláce, tvořené přesnými kvádry. To je v kontrastu ke zbytku hradu, který byl postaven z lámaného čediče slepovaného maltou. V areálu můžete také vystopovat propadlý sklep, a máte-li vyvinutou fantazii, možná si domyslíte i obranné valy. Předhradí bylo dřevěné a dřevěná byla pravděpodobně i hospodářská stavení nacházející se snad uvnitř vlastního hradu. Z těchto objektů se pochopitelně také nedochovalo vůbec nic.

Fotka, kterou naleznete u každého popisu Bradlece. Mohla by se stát logem této zříceniny.

Vyobrazení hradu z doby, kdy stál, nebylo nalezeno žádné. O to zajímavější jsou obrázky snažící se o rekonstrukci vzhledu stavby. Například představa malíře A. Remeše z roku 1835 dělá z Bradlece skoro druhý Karlštejn. Není divu, kresba vznikla v době romantismu a počátků masového turistického ruchu. 

Vyobrazení hradu podle A. Remeše. (Reprofoto informačního panelu.)

Náčrtek pana Tomíčka z počátku třetího tisíciletí je mnohem realističtější a dává představu, o jak rozlehlý komplex šlo. Velmi podrobně se úvahami o možných podobách hradu zabývá fundovaně zpracovaný text na stránkách sousedního hradu Kumburk. O obě zříceniny totiž pečuje Sdružení pro záchranu hradu Kumburku.

Vyobrazení pana Tomíčka odpovídá mnohem více reálným proporcím ruiny. (Reprofoto informačního panelu.)

Hrad vystřídal mnoho majitelů, přičemž prvních sto let není zcela zmapovaných a v některých obdobích hrad zabraly a jako základnu pro své výpady používaly různé loupeživé tlupy. Posledním majitelem byl Vilém Trčka z Lípy a po jeho smrti roku 1569 již nějakou dobu neobydlenému hradu definitivně zvoní hrana. Takže lze konstatovat, že hrad byl nějakým způsobem využíván zhruba tři a půl století. Historii hradu včetně výčtu všech doložených majitelů naleznete na velmi kvalitních stránkách www.interregion.cz.

Interiér ruin.

Na tomto webu se například dočtete i to, že navzdory své téměř dokonalé nedobytnosti byl Bradlec dobyt hned několikrát. Poprvé snad již za Karla IV., a to trestnou výpravou vyslanou, aby zpacifikovala Markvarta z Jíkve, hradního pána, který si přivydělával loupením. A dvakrát byl Bradlec dobyt lstí, a to Hynkem Jablonským, který si přijel na příkaz Václava IV. pro tehdejšího pána hradu Vaňka z Jenštejna kvůli tomu, že vladaře urazil. Podruhé lest vyšla Čeňkovi z Vartemberka. 

Interiér ruin.

Detail zdi.K hradu se váže několik pověstí, například o princezně začarované do bílé paní, která měla, na rozdíl od bílých paní na jiných hradech, štěstí a byla vysvobozena. Oproti této pohádce můžou mít dvě další historky celkem reálné pozadí. První praví, že po zřícenině v noci tančilo modré světlo. Netuším, proč zrovna na čediči, ale výboje tak zvaného Eliášova plamene jsou známou věcí. Jakýsi Prášek ze mlýna se rozhodl přijít věci na kloub. Jednou v noci světlo opravdu objevil. Odvážlivec se k smrti vyděsil, ale pak si vzpomněl na radu posypat plamen drobky chleba. Světlo se proměnilo v hromadu zlaťáků a zmizelo. Vyděšený Prášek si nabral peněz, co se mu do kapes vešlo, vzal nohy na ramena a za hrozných pazvuků a nadávek, ozývajících se z hradu, běžel jako o život až do mlýna. Štěstí mu zlatý poklad nepřinesl, peníze v tom chvatu cestou poztrácel a třetího dne zemřel na vyčerpání organismu po tom výkonu, což je také uvěřitelné. Takže jediným nepravděpodobným bodem historky je proměna světla v peníze.

Bradlec má i svoji návštěvní knihu a stírací turistické razítko.

Druhá legenda vzpomíná příhodu, která se údajně odehrála v hostinci Na váze nedaleko vesnice Železnice. Tam jednou přišel jakýsi student, a když v lokále slyšel historku o tom, že v noci na Bradlec nikdo nevkročí, protože tam řádí tajemný rytíř, příhodě se vysmál a posilněn alkoholem navzdory přemlouvání, ať nikam nechodí, vyrazil do tmy. Když odešel, z ničeho nic se přihnala bouřka, jakou nikdo nepamatoval. Studenta pak našli ráno pod Bradlecem mrtvého. Zda se student stal obětí rytíře, úderu blesku nebo ho skolila ulomená větev stromu, již pověst nespecifikuje. Každopádně by tato zpráva dokonale zapadla do černé kroniky i dnes.
Doba se sice změnila, ale až si výlet na Bradlec budete plánovat, snažte se být do setmění zpátky. Pro jistotu, jeden nikdy neví.Bradlec.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace