Mařenický kostel a kaplička, příklady toho, že pompéznost není rozhodující ingrediencí pro genius loci místa

O farnictví se zasloužil tehdejší majitel panství Jindřich Berka z Milštejna. Zříceninu jeho sídla (MAPA), poprvé zmíněnou roku 1343, můžete navštívit. Nachází se asi 2,5 km západně od Mařenic a asi nejrychleji je přístupná z Trávníku po žluté turistické značce. Ačkoliv z Milštejna nezbylo kromě vstupního portálu a rozpadlé zdi nic, co by stálo za návštěvu, exkurzi se vám vyplatí absolvovat, protože cestou můžete prozkoumat zbytky takzvané Knespelovy kamenné zdi, kdysi vybudované nad Trávníkem jako ochrana před lesní zvěří. V nejbližším okolí pozůstatků Milštejna se jako bonus nachází několik jeskyní a dalších skalních útvarů. 

Vraťme se ale k Mařenicím (MAPA). Z hlediska turistického jsou zajímavé v první řadě pro cyklisty. Vede tudy jednak pohodová trasa Cvikov - Mařenice - Jablonné v Podještědí a pak hlavně výškově trochu náročnější přejezd do Jonsdorfu a Oybina. Sezónním náporům je připraveno vyjít vstříc hned několik občerstvoven, z nichž asi nejznámější je takřka kultovní restaurace Husky, čepující Plzeň a vařící klasickou českou kuchyni. Já tuto restauraci zmiňuji proto, že přímo naproti ní se v kopci tyčí první objekt našeho zájmu, chrám sv. Máří Magdalény, přebujelá dominanta Mařenic. Jakým řízením osudu zde taková stavba vyrostla? Jak bylo řečeno úvodem, farní kostel sv. Máří Magdaleny, světice, která dala pravděpodobně vsi jméno, je v Mařenicích doložený již roku 1372. Pro jeho dnešní podobu je důležitý rok 1689, kdy zákupské panství připadlo Anně Marii Františce, která později získala titul velkovévodkyně toskánské. Této méně známé a přitom jedné z nejvýznamějších osobností našeho regionu jsme již věnovali prostor v souvislosti s revitalizací poutního areálu v Horní Polici, viz naše obrazová reportáž. Příběh stavby mařenického kostela je s touto ženou i s poutním areálem těsně spojen. Anna Marie Toskánská totiž dala v roce 1699 strhnout dosluhující dřevěný kostelík v Mařenicích a z Litoměřic povolává slavného Octavia Grossi-Borggia, aby postavil svatostánek nový, mnohem větší. Stalo se. Až dílo uvidíte, uznáte, že kostel sv. Máří Magdaleny by s rezervou uspokojil potřeby sídla mnohem většího, než byly tehdy převážně zemědělské Mařenice. Otázku, proč se tak stalo, vysvětluje domněnka, že velkovévodkyně měla v úmyslu vybudovat zde velkolepé katolické poutní místo jako hráz protestantismu, jenže s výsledným vzhledem kostela nebyla spokojená. Podle stránek vesnice Mařenice jí zejména vadilo, že chrám není mezi lesy na cestě Cvikov - Žitava zdaleka viditelný. Energii pak Anna Marie Františka soustředila na přestavbu areálu v Horní Polici, se kterou začal již její otec. Zde se jí plán splnil na sto procent, Horní Police se stala jedním z nejnavštěvovanějších míst severu Čech.Mařenický kostel dospěl během budování rozvinutého socialismu do stádia, kdy bylo pro žalostný stav požadováno jeho zbourání. Tomu zabránila obětavost místních v čele s Marcelem Hrubým. Roku 1991 byl kostel znovu vysvěcen a roku 2004 byly nainstalovaly dva nové zvony, Panna Marie (380 kg) a sv. Josef (220 kg). Co se další historie Mařenic týče, podrobně je popsána na vynikajících stránkách www.luzicke-hory.cz. V kostce lze říci, že obdobím asi největšího rozkvětu bylo 19. století a začátek století 20. V předvečer 2. světové války měla vesnice 950 obyvatel, dnes jich má třetinu.Druhým místem, které navštívíme a které je jakýmsi protipólem velkého kostela, je malá kaplička, hrdě vystrkující věž mezi stromy na kopci zvaném Kalvárie. Tvoří nepřehlédnutelné pozadí hlavní třídy Mařenic. Je málo míst v našem kraji, které by mělo podobně tajemnou a zvláštní atmosféru. Již v 17. století zde byla poustevna U sv. Anny.Kaple byla zbudována sedlákem Christofem Schierem. Kdy se tak stalo, není přesně známo, někde je uváděný rok 1750, podle popisu na infopanelu se tak stalo podstatně dříve, a to kolem roku 1681. Na začátku 18. století byl do nedaleké skály vytesán oltář a roku 1745 přibyly sochy Panny Marie a anděla. Roku 1865 byla kaple přestavěna do podoby, která jí vydržela až do 20. století. V jeho druhé polovině celé místo zpustlo, takže nakonec zbylo z kaple jen torzo. Až v roce 2008 byla kaple z prostředků EU a Mařenic v podstatě znovu postavena a místo bylo dva roky na to znovu vysvěceno.Ke kapli vede od rozcestí Pod Mařenickou kalvárií (žlutá turistická značka) nenápadná stezka, která se v lese promění v překvapivě širokou a kvalitní dlážděnou cestu, klikatící se a prudce stoupající vzhůru. Kaple samotná stojí na částečně uměle vybudované plošině pár metrů pod vrcholem Kalvárie. Místo nabízí slušný pohled nejen na Mařenice, ale i do kraje. Ve stínu stromů je šikovné piknikové místo. Nejzajímavější není podle mého názoru kaplička, ale sochy. Nemyslím ty původní, ty se dnes nacházejí v depozitářích muzeí v České Lípě a Liberci. Mám na mysli dvě do skal vytesaná poměrně špatně čitelná sousoší dávající prostor vaší fantazii. Jde o reliéfy svatých, zhotovené snad v 1. polovině 18. století mařenickým stolařem Franzem Schierem viz www.panoramaweb.cz.Máte-li zájem se do Mařenic vydat, bude vás ještě možná zajímat torzo vzduchem vedeného náhonu v sousední Juliovce (MAPA) a po okolí rozesetá řada skalních, vesměs náboženských reliéfů. Tedy jestli vám zbyde trochu času po řešení otázky, zda je zajímavější velký kostel nebo malá kaplička.Text a foto Mad