Novozámecký rybník je eldorádem pro milovníky přírody, historie a občas i adrenalinu

V první řadě je tento rybník učebnicovým příkladem, že i v krajině zabydlené tisíc let může být problém zjistit stáří objektu tak výrazného, jako je velký rybník. Dostupné prameny totiž kladou jeho zbudování do intervalu širokého dvě stě let, což představuje život čtyř až pěti generací. Například na stránkách obce Zahrádky se dočtete, že rybník byl založený za Karla IV., tedy ve 14. století. Tehdy byla údajně vytesána i slavná Novozámecká průrva na výtoku. Wikipedia naproti tomu proražení odtokového kaňonu datuje až do 16. století v rámci budování soustavy dvaceti tří holanských rybníků. Texty na infopanelech kladou vznik rybníka mezi léta 1416 až 1575. A konečně jsou prameny připouštějící, že k tomu mohlo dojít i později.

Tehdy každopádně Novozámecký rybník patřil plochou 370 ha k největším v regionu. Ještě na konci 18. století hladina sahala až k silnici Jestřebí – Provodín a plocha činila 300ha. Pak byla hladina postupně snižována, rybník začal zarůstat hlavně rákosím a v podstatě celá východní část se stala mokřadem a rašeliništěm. Od roku 1921 navíc nebyl rybník čištěný. Dnes je rozloha vodní hladiny odhadována na 50 haPohled na Jestřebí přes hladinu Novozámeckého rybníka.Rybník se postupem času stal ideálním domovem pro velmi pestré společenství vodních živočichů, zejména ptáků, a rostlin. Například zde žije přes dvě stě druhů vodního ptactva. Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník byla vyhlášena již roku 1933. Roku 1990 se rezervace dostala na seznam mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, a aby byl výčet úplný, nesmím zapomenout na zařazení do mezinárodní sítě ornitologických lokalit Natura 2000Na příjezdu od České Lípy vás vítá několik set let stará borovice.Z hlediska turistického je zajímavé jednak Jestřebí, kterému dominuje zřícenina stejnojmenného hradu, viz náš obrazový tip na výlet. Na hrad se nyní nepodíváte, protože je od 12. října zavřený. Ještě zajímavější je ale oblast okolo 110 m dlouhé hráze patřící pod Zahrádky. Sem se vypravíme tentokrát (MAPA).Přes hráz vede hlavní tah směrem do Doks a dále do Mladé Boleslavi.Tato část Zahrádek, v době založení (první zmínka roku 1376) samostatná usedlost Hirnsen, čítající asi šest budov, má do značné míry smůlu v tom, že ji protíná hlavní dopravní tepna Česká Lípa – Doksy - Mladá Boleslav. Tedy ona tudy obchodní stezka vedla od pradávna, ale v posledních desetiletích se stala tak frekventovanou, že brutálně narušuje klid a genius loci místa. Po Novozámeckém rybníku pluje řada rákosových ostrůvků.Pakliže po oné hlavní silnici přijedete od České Lípy, první atrakce se tyčí za svodily v poslední zatáčce před prvními domy. Dvacet čtyři metrů vysoká rozeklaná borovice lesní je stará dvě až tři století a obvod kmene má 336 cm. Nutno říci, že kolem stojí víc stoletých stromů, takže z auta borovici není problém přehlédnout.Hostinec Na staré poště.Zaparkovat můžete před hostincem Na staré poště, který mimochodem dokládá stáří silnice, po které jste právě přijeli. Budova byla ve své prapůvodní podobě před pěti sty lety strážní tvrzí, chránící zdejší obchodní cestu do Lužice a poskytující servis projíždějícím obchodníkům. V poslední čtvrtině 17. století v ní byla zřízena jedna z nejstarších poštovních stanic. Základem dnešní podoby budovy je barokní přestavba. Smutné pozůstatky hudebního pavilonu dokládají, že hostinec Na staré poště kdysi býval centrem nejen hospodského společenského života.Prvním majitelem tvrze byl jistý Volf ze Salhausu a pak se tu vystřídali tak slavní majitelé jako Valdštejnové nebo Kounicové. Současný majitel se snaží napravit škody způsobené za komunismu a pak zejména za divokého kapitalismu let devadesátých.Rybářská bašta.Vedle hostince se nachází největší atrakce našeho výletu, a to již úvodem zmíněná Novozámecká průrva. Jde o 175 m dlouhý, 7 m široký a 14 m hluboký uměle vyražený kanál odvádějící vodu z Novozámeckého rybníka jako Robečský potok Pekelským údolím do Ploučnice. Novozámecká průrva.Pakliže dílo vzniklo již za Karla IV., tak jde o jednu z nejvýznamějších technických památek jeho doby. Kanál je dobře viditelný z dřevěného mostu nad stavidly. Dále ho lze sledovat jen těžko, protože po průchodu pod silničním mostem mizí mezi zahradami. Funkční replika systému stavidel ze 17. století.V devadesátých letech minulého století byla na začátku výpusti, v rámci zápisu Novozámecké NPR na seznam mokřadů Ramsarské úmluvy, postavena replika systému stavidel podle předpokládaného vzhledu a funkce v 17. století. Momentálně je toto interesantní zařízení přístupné na vlastní nebezpečí až k technické lávce dole u vody (přesněji řečeno, není zde žádná cedule „Vstup zakázán“). U vzdálenější paty lávky je ve skále vodoznak původní výšky hladiny rybníka. Projdete-li tunýlkem končícím mřížemi, můžete se podívat na rumpál, který stavidla zvedal.Rumpál obsluhující stavidla.Voda do rybníka přitékala jednak přes mokřady od východu z Máchova jezera, ale hlavním napaječem jsou Bobří a Dolský potok. Kvůli tomu musel být proražen druhý, přítokový, kanál zvaný Mnichovská průrva. K ní se ze Zahrádek vypravíme mezi poli nedávno vysázenou ovocnou alejí, začínající za místními nízkými paneláky. Nové stromořadí. V pozadí, mezi poli, vykukuje věž kostela.Naším postupným cílem je stromy dokonale zamaskovaný kostel se hřbitovem, stojící zdánlivě nelogicky uprostřed polí. Alej nás dovede k silnici, kterou lemuje další mladá alej, která počátkem milénia nahradila původní stromy vysazené již roku 1799. Schody ke kostelu sv. Barbory střeží sochy světců.Kostel, ke kterému po asfaltce přicházíme, je zasvěcený sv. Barboře a původně byl součástí vesnice Mnichov, která zanikla během třicetileté války. Kostel sám je celkem tuctový. Zajímavé jsou dvě sochy, vítající příchozí nad přístupovým schodištěm, a také šindelová střecha čtyřboké zvonice z roku 1609. Za návštěvu stojí rozhodně hřbitov. Ukrývá náhrobky rodu Hohenlohe a hrobku Kouniců, poslední vrchnosti na zdejším panství. Hrobka je z roku 1803 a ze 27 míst na rakve jich bylo obsazeno 14.
Hrobka Kouniců. Podle některých zpráv, či spíše legend, z hrobky údajně vedla podzemní chodba na zámeček Vítkovec (též zvaný Vřísek) nebo do zámku v Zahrádkách. Mě ovšem nenapadá rozumný důvod, proč by někdo ještě počátkem 19. století kopal z hrobky do zámku štolu kilometr dlouhou, o ještě vzdálenějším Vítkovci ani nemluvě.Sv. Starosta.Od hřbitova pokračujeme polní cestou po červené k hlavní silnici. Přicházíme k soše sv. Starosty, která je nejen zajímavým sochařským dílem, ale navíc vás jistě zaujme i motivem. Vidět ukřižovanou ženu s plnovousem a korunou na hlavě, to se nepoštěstí každý den. Svatá Starosta, patronka nespravedlivě stíhaných, byla křesťanská dívka, která, aby nebyla provdána za pohanského krutovládce, si vymodlila u Boha plnovous. Ze svatby opravdu sešlo, ale rozzuřený otec nechal nebožačku ukřižovat.Most přes Mnichovskou průrvu stále v rekonstrukci.No a pod sochou ukřižované sv. Starosty končí do značné míry chodecká pohodička a začíná mírný adrenalin. Že návštěva Mnichovské štoly je zcela ve vaší režii a na vlastní nebezpečí, suše konstatuje rozcestník. Ukazuje sice, že cesta k Mnichovské průrvě vede přes silnici, ale zároveň alibisticky dodává, že dál je cesta neznačená. Přitom červené turistické značky, ledabyle přetřené hnědou barvou, tu stále jsou. Jde o to, že nejprve musíte dvakrát přelézt svodila frekvantované silnice a pak vlastně projít stavbou, protože na rekonstrukci přemostění průrvy se již od července pracuje.Mnichovská průrva. V pozadí je vidět jeskyně přístavu.Podle  www.dopravniinfo.cz má být hotovo do konce října, ale pochybuji, že termín bude dodržen, hotový je jen jeden pruh. My tudy projížděli někdy v červenci a opticky se od té doby na opravovaném mostu nic moc nezměnilo. Legenda praví, že před dávnými časy se nějakému hulánovi průrvu povedlo dvakrát přeskočit na koni, potřetí to vyčerpaný kůň nezvládl a odvážlivce si odnesl čert. Jak vidno, dnes mají se zdoláním průrvy problémy i kočáry s mnoha desítkami koňů pod kapotou. Vám částečná uzavírka svým způsobem pomůže, protože provoz je řízený kyvadlově, a tak, vystihnete-li správnou chvíli, můžete silnici i s přeskokem svodidel celkem bezpečně přejít.Mnichovská průrva, pohled směrem od rybníka k silnici.Mnichovská průrva ale za trochu prodírání houštím stojí, protože opět jde o pozoruhodnou technickou památku. Ostatně, obě průrvy, zajišťující přítok i odtok z rybníka, jsou zapsány na seznamu památek Ministerstva kultury. Mnichovská průrva je ale podstatně kratší než její sestra u hráze a nemá znovuobnovená stavidla. Zato se tu točil film Nesmrtelná teta. Jeskyně, kdysi snad přístaviště Mnichovské průrvy.Po něčem, co kdysi bývalo schůdky, ale nyní to je za vlhka klouzající nakloněnou rovinou, sestoupíte do jeskyně, která kdysi snad sloužila jako přístřešek malého přístaviště. Je fakt, že stopy po druhém přístavišti jsou u hráze vedle rybářské bašty, takže se správce hráze mohl rychle dopravit, kam potřeboval. A možná na Novozámeckém rybníku kdysi panoval i čilý turistický ruch. Pohled od hladiny na most vybudovaný v 18. století. Dnes je shora vyztužený betonovými profily.Po jiné stezce můžete sejít až na dno k průrvě a prohlédnout si dosluhující přemostění z 18. století zezdola. Toto silně nedoporučuji za vlhka a už vůbec ne bez vhodné obuvi, protože cestička, na jedné straně téměř kolmo padající několik metrů dolů do průplavu, silně klouže. Na webu jsou dostupné i fotografie Mnichovské průrvy z druhé strany. To jsme ale nezkoušeli, protože se nám nechtělo prodírat se křovím s nejistým výsledkem, že vůbec něco uvidíme.  Ptačí pozorovatelna poblíž hostince Na staré poště.Zpět do Zahrádek se můžete vrátit po svých stopách nebo využít nabídky Mapy.cz a alejí od hřbitova dojít až k zámku v Zahrádkách a pak se vrátit po cyklostezcePtačí pozorovatelna na severní straně rybníka, na trase cyklostezky.Závěrem se musím ještě zmínit o dvou ptačích pozorovatelnách umístěných podél rybníka. Jedna se nachází nedaleko restaurace Na staré poště a druhá, mnohem zajímavější, vybavená tabulemi s obrazy nejčastěji se zde vyskytujících ptáků, ční ze severního břehu asi kilometr od hráze (žlutá turistická značka a cyklotrasa 3053)Interiér ptačí pozorovatelny u cyklostezky.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace